Anthony West (34) je u většiny manažerů Persona non grata

• Publikov�no: 22.3.2016
• Za?~Yazeno v:
  • SSP
• Autor:
  • Jiří Mikšík

Málokterý jezdec měnil tak často týmy a šampionáty jako Anthony West. Co se týká talentu a rychlosti, tak toho měl vždy dostatek - ovšem chovat se obchodně se mu nedařilo.

V paddocku Grand-Prix nenašel Anthony West na rok 2016 žádné místo, v MS-Endurance byl odmítnut, v MS-Superbike nebo MS-Supersport by byl přivítán pouze se sponzorskými penězi. Že mu nechybí rychlost, dokázal ale třetím místem na Phillip Island v kubatuře do 600 ccm.

„Chci zůstat u závodění. Pro mě je důležité, abych ale měl šanci vyhrát. Pojedu tak asijský šampionát a plánuji i dva závody s wild card v MS-Supersport v Evropě, k tomu ještě wild card v britském šampionátu a to v Doningtonu, na Silverstone a v Assen, tedy na okruzích, které znám. A možná také dva závody v USA, chci se všude předvést, a upozornit na sebe dobrými výsledky. V sezóně 2017 bych rád jel MS-Superbike.“, říkal před sezónou Anthony West.

Že se nachází West v takové nepříjemné situaci, je zapříčiněno dlouholetým neúspěšným managementem. 34letý jezdec ale vidí sám sebe v roli oběti: „Nemám manažera, což ještě všechno více komplikuje. Když jsem závodil u Kawasaki, tak jsem dostával opravdu velmi dobré peníze. Pak jsem si ale koupil hodně drahý Motorhome a vycházel jsem z toho, že ho využiji takových pět až šest sezón. Změnily se ale pravidla v GP a já jsem musel Motorhome prodat. A můj manažer mě také o hodně peněz připravil. Rok na to jsem u Stiggyho dostal jen polovinu peněz, než jsem měl ve smlouvě. Pak jsem odešel k MZ, a tak jsem jezdil úplně zadarmo. Žiji z těch peněz, které jsem si naspořil v předchozích letech a prostě přežívám. Mám vždy takové příjmy, že mně to stačí tak na jeden rok“. , říká West a pokračuje v hodně neveselém příběhu dále: „Ve své závodní kariéře jsem vyzkoušel asi sedm různých manažérů. Umění je v tom, najít toho správného, ale já jsem nenašel žádného, s kterým bych byl spokojen. Když jsem přišel k MZ, tak jsem měl v Murphym dobrého manažera. Ale on pak skončil jako můj šéf technik a neměl už čas se o mě starat. Po roce v MZ měl závodění plné zuby a vrátil se do Ameriky. Nyní se mně snaží pomoci šéf týmu Tribeca, zkouší to u různých týmů a sponzorů, hledá pro mě jedno místo. Ale je už pozdě, sezóna už běží a všechna místa jsou obsazena. A pořád slyším to stejné: Buď abych závodil zadarmo, nebo abych přinesl peníze a to i v supersportech. Jak se mohu v závodě měřit s tak dobrými jezdci jako je třeba Randy Krummenacher, kteří přinesou ještě peníze. Musím závodit s tím, co se nabízí a neustále měnit týmy a motocykly, a to celou situaci hodně stěžuje. Proto také nebyly moje výsledky v posledních letech nijak světoborné“.

„Nejsem asi dobrý k tomu, abych byl schopen se sponzory uzavřít smlouvu. Já se raději koncentruji na ježdění a trénink. Jsem trochu plachý, jednání s týmy a sponzory není pro mě lehké“, dodává West.

Posledních 15 let měl Anthony West co do činění s různými známými manažery. Ne všichni ho ale hodili pod stůl, jak on sám rád říká. Bylo u toho také hodně chyb z jeho strany. Nejlépe o tom vypovídají následující tři případy.

V roce 2002 mu nabídli Kenny Roberts a Chuck Aksland smlouvu s šestimístnou číselnou hodnotou, k tomu si mohl sám uzavřít smlouvy s dodavateli kombinéz, jezdeckých bot, helem a rukavic. A byl dojednán test s motocyklem 500 ccm a všechno mohlo začít. Jednalo se o víkend během GP Portugalska.

Na cestě do hotelu mu ale zavolal jeho otec a oznámil mu, že jeho tehdejší manažer Andy Leuthe ho už nesmí zastupovat, a že okamžitě tuto funkci převezme Mick Doohan.

Roberts a Aksland se samozřejmě hodně divili, že West tuto šanci nechal plavat. V následující zimě zavolal Doohan oběma Američanům s tím, že by chtěl svého svěřence Anthonyho Westa umístit v jejich týmu. Pochopitelně, že se mu oba vysmáli.

Aksland navíc tehdy odpověděl Doohanovi, že o Westovi už nechce slyšet ani jedno slovo, když nerespektuje platnou manažerskou smlouvu. Aksland, který v současné době zastupuje kromě jiných také mistra světa Jonathana Reu, se tehdy jasně vyjádřil, že „Ant“ nemá lidský formát a chování budoucího továrního jezdce.

Šéf týmu Tech3 a prezident IRTA Hervé Poncharal zase zjistil, že West ho nebyl schopen v paddocku pozdravit. Také tento hodně mocný Francouz pochybuje o charakteru osobnosti tohoto Australana.

A konečně už v roce 2002 dostal West nabídku od Aprilie do MS-Superbike a s velmi dobrou gáží, West byl ale názoru, že tento šampionát je pod jeho levelem.

Suma sumárum, šancí měl Anthony West hodně, ale nevyužil je.

• Přidat komentář 1
• Publikováno: 22.3.2016
• Zařazeno v:
  • SSP
• Autor:
  • Jiří Mikšík