Test KTM 890 Duke: kde je další zatáčka?
- Publikovno: 18.3.2022
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Původně měl Vévodu na test kolega z redakce, potkali jsme se na focení, půjčila jsem si Duka na pár rychlejších zatáček a domů už jsem na něm odjížděla já. Tomu pokušení zkrátka nešlo odolat. Jakmile totiž usednete do jeho sedla, proletíte první zákrutou, jste lapeni v jeho síti.
Vlastně jsem byla i tak trochu zvědavá, jaký je základní model 890 Duke ve srovnání s 890 Duke R, který jsem měla na test předloni. Bude to vůbec poznat, když má R jen o 6 koní a 7 Newtonmetrů více, ale je o 34 tisíc korun dražší? Těch rozdílů je mezi nimi samozřejmě více, ale jedno je jisté, tuhle ikonickou motorku nelze nemilovat, ať v základní verzi nebo v té eRkové. Stačí vám k tomu ujet jen pár kilometrů a ona si získá vaše srdce. Je totiž perfektní kombinací skvělých jízdních vlastností s vašimi emocemi, které s každým dalším metrem v sedle a s každým výjezdem ze zatáčky, narůstají geometrickou řadou.
Na test jsme dostali motocykl s příplatkovou výbavou Tech Pack. Za necelých 20 tisíc si koupíte o úroveň lepší jízdu, balíček totiž obsahuje obousměrné rychlořazení, zpětný protiprokluz MSR, nastavitelnou kontrolu trakce v devíti stupních, jízdní režim Track, možnost nastavit si citlivost a rychlost reakce u plynové rukojeti a také vám tento balíček umožní vypnout launch control a systém proti zvedání předního kola. To rozhodně není zrovna málo věcí a nepochybujte o tom, že byste je nevyužili.
Sršní design motocyklu dělí motorkáře už roky na ty, kterým se tento agresivní vzhled líbí, a na ty, kteří mu nemohou přijít ani na jméno. Já se kloním k té první skupině, líbí se mi na něm, že nejde s davem, je jiný a přitom už na první pohled vidíte, do jaké rodiny patří a že to bude hodně svižné svezení. Sportovní náturu Duka umocňuje koncovka výfuku s hutným zvukem. Jediný detail, který mi k tomuto motocyklu nesedí jsou jeho ovladače na pravém řídítku a tlačítko změny směru na levém řídítku, vypadají lacině a vůbec se k tomuto modernímu stylu nehodí.
Ovladače na levé straně jsou stejná, jako u všech ostatních modelů z rodiny KTM, nastavujete s nimi hodnoty na barevném TFT displeji. Ten je přehledný, intuitivní a body získává za citlivé přepínání mezi tmavým a světlým režimem. Za plného slunečního svitu však není moc dobře čitelný. Veškeré osvětlení na motocyklu je již jen z LED diod a já s mojí malou rukou jsem ocenila i možnost nastavit si páčky spojky a brzdy.
Jestli jste ještě stále na pochybách o sportovní nátuře 890 Duke, tak po usednutí za jeho řídítka budou ty tam. Ergonomie je tu vyřešena velmi dobře, nohy máte poskládány mírně nahoře a směrem vzad, jste usazeni uvnitř motocyklu, nahrbení směrem vpřed, ale váhu na rukou nedržíte žádnou. Sedlo je dostatečně tuhé, opatřené neklouzavým povrchem a je vidět, že u jeho tvaru někdo přemýšlel, stejně tak jako u tvaru palivové nádrže. Díky tomu se snadno pohybujete z jedné strany na druhou a velmi dobře dokážete reagovat na veškeré podněty, které vám motocykl posílá během vaší jízdy. Duke je obratný, jemně se vede a hlavně je až neskutečně lehký, vůbec nemáte pocit, že sedláte motocykl o hmotnosti 188 kilogramů.
Jsou dvě věci, které já na téhle motorce doslova miluji. Motor a podvozek. V chrommolybdenovém rámu mu tluče řadový, kapalinou chlazený dvouválec o zdvihovém objemu 889 ccm, který na zadní kolo posílá výkon 115 koní a maximální točivý moment 92 Newtonmetrů, což je v kombinaci s nízkou hmotností stroje hodně atraktivní záležitost, slibující pěkně živé svezení. Na výběr budete mít mezi třemi jízdními režimy, já však nejvíce jezdila na Sport. Proč asi? :-) Ne vážně, i v tomto režimu, byl Duke perfektně vyladěný, necukal ani když vám padly otáčky pod 2000. Velmi dobře je nastavený plyn, líbila se mi jeho citlivá reakce na jakýkoliv povel.
Pod zadkem mám sportovní motocykl, který úplně nejvíc zbožňuje, když pošlete otáčky pěkně od středu nahoru do červených čísel. Nad tři tisícovky už si s ním zažijete obrovské množství zábavy a adrenalinu. Nedá se téměř popsat ten pocit, to třepotání motýlků kolem žaludku, když při výjezdu ze zatáčky dáte plný plyn. Plně se můžete spolehnout na podvozek od WP Apex, který sice není nastavitelný, ale tovární nastavení v tomto případě funguje skvěle. Velmi dobře si poradí s nerovnostmi na vozovce, ale i s hodně dynamickou jízdou. Zvolenou stopu drží příkladně, kam chcete aby motocykl jel, tam jede, neodskakuje, ani se nekroutí. Lehce se přehazuje z jedné strany na druhou a vy neustále hledáte ty nejvíc zatáčkovité trasy, kam byste s Dukem mohli jet, protože tohle se zkrátka nikdy neomrzí. A neomrzí se to také díky obousměrnému rychlořazení, neřešíte spojku, jen ťuknete levou nohou nahoru nebo dolů a „mydlíte“ si to dál.
Jezdit svižně si můžete dovolit také díky brzdám. Nejsou to sice Brembo Stylema, jako má R verze, jsou od španělských J.Juan, ale tahle firma patří pod Brembo a asi spolu budou mít něco společného, protože radiální brzdiče fungují perfektně. Jsou ostré, netuhnou, nejsou gumové a dají se dobře dávkovat. Bezpečnostní systém ABS má náklonovou funkci, ale vlastně mi za celou dobu ani jednou nebrnklo.
Líbilo se mi, jak umí být 890 Duke univerzálním motocyklem, kamarádem ve městě a projektilem v zatáčkách. Zvládne i přejezdy po dálnici, ale ty vás moc bavit nebudou, od 120 km/h vás to stahuje dolů, musíte si zalehnout na nádrž a to vydržíte fakt jen na nejnutnější přejezd. Vlastně už v tu chvíli, kdy jedete po dálnici, se vám v hlavě připravuje virtuální trasa plná táhlých zatáček, kterou pak s obrovskou chutí přeměníte v realitu.
Ačkoliv jsem původně neměla vůbec v plánu, že bych si vzala 890 Duke na test, dovezla jsem si totiž jeho sourozence KTM 890 Adventure, ale nakonec jsem byla moc ráda, že mi ho kolega zapůjčil. Líbil se mi Dukův živelný motor a také podvozek, který vám zaručoval vynikající ovladatelnost motocyklu. Rozhodně bych si k němu připlatila za rychlořazení, protože pokud máte v plánu jezdit svižně a věřte mi, že jezdit budete, tak jej budete po pár zatáčkách vychvalovat do nebes. Pokud tedy hledáte sportovního naháče se skvělými jízdními vlastnostmi, jste tady na správné stopě. Vyzkoušejte si jej, ale pozor, je snadné propadnout jeho DNA.
Technické údaje:
Motor: Kapalinou chlazený řadový dvouválec LC8. Vrtání a zdvih 90,7 x 68,8 mm, zdvihový objem 889 ccm. Kompresní poměr 13,5:1. Největší výkon 85 kW (105 k) při 9000 ot/min. Největší točivý moment 92 Nm při 8000 ot/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání a elektrické spouštění.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod řetězem, spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.
Podvozek: Dvojitý páteřový chrommolybdenový rám, přední WP Apex obrácená teleskopická vidlice USD o průměru 43 mm, zdvih 140 mm. Zadní kyvná vidlice WP s nastavitelným předpětím, zdvih 150 mm. Brzdy kotoučové Brembo, vpředu 2 kotouče o průměru 300 mm se čtyřpístkovým radiálně uloženým brzdičem, vzadu jednoduchá o průměru 240 mm s dvoupístkovým třmenem, dvoukanálové ABS Bosch 9.1MP. Kola vpředu 120/70-ZR17, vzadu 180/55-ZR17. Rozvor 1476 mm, světlá výška 191 mm, výška sedla nad zemí 820 mm, pohotovostní hmotnost 188 kg. Objem palivové nádrže 14 l.
Barevné provedení: oranžová, černá
Cena: od 292 900 Kč
Cena testovaného modelu: 312 586 Kč
Foto: motoforum.cz
- Přidat komentář +
- Publikováno: 18.3.2022
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
- dnes - Juan Martinez: Pro Valentina Rossiho se vyrobilo sedm různých Ducati za dva roky
- dnes - Lorenzo Dalla Porta pojede s Ducati CIV
- včera - Aktuálně z MS-SSP 300
- včera - Lorenzo Baldassarri pojede 2025 MotoE
- 6.12. - Test Moto Guzzi Stelvio 1000: jde svou vlastní cestou
- 5.12. - Startovní pole WSSP 2025 je skoro kompletní
Další z rubriky
- 6.12. - Test Moto Guzzi Stelvio 1000: jde svou vlastní cestou
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec