Ducati Multistrada V2 S: dlouhodobý test

Publikov�no: dnes

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

Gabriela Pospíšilová

Multistrada mi padla do rukou během prvního okamžiku, líbila se mi její univerzálnost a také, lehkost, s jakou se vedla. Semiaktivní podvozek fungoval skvěle za každého okamžiku, ať jste jeli po hladkém asfaltu, rozbité silnici nebo prašné cestě. Bavit vás bude její dvouválcový motor, který se s chutí dere do červených čísel a se stejnou chutí vyrážíte také vy za dalším společným dobrodružstvím.

Nový vzhled Multistrady mě zaujal už při představení nové generace v roce 2025. Byla štíhlejší, lehčí, přívětivější pro menší postavy a s novým dvouválcovým motorem s variabilním časováním a rozvodem sacích ventilů IVT s ventilem s vinutými pružinami. Model Multistrady se na výsluní drží už více než dvacet let, za jeho vzhledem stál dvorní designér Ducati, Pierre Terblanche a tenkrát to byl ve stáji Ducati, plné sportovních motocyklů, zásadní a přelomový model. Od té doby ušel tento cestovní motocykl značný kus cesty. Změnil se po vzhledové a technické stránce, vylepšili se jeho jízdní vlastnosti, ale DNA s cestovatelskými geny, ty jsou stále stejné.

Štíhlá silueta dělá z Multistrady pravou Italku, její dynamický sportovní vzhled podtrhuje kratší zadní část a širší předek, nad kterým se vypíná dostatečně prostorné plexi, které vás ochrání před kapkami deště i nárazy větru. Větrný štít je snadno stavitelný, zvládnete to i během jízdy. Dvojice předních světlometů možná působí trochu zlověstně, ale to je jen první dojem, ve skutečnosti je Multistrada přívětivý tvor, ostatně to zjistíte celkem záhy, jakmile usednete za její široká tvarovaná řídítka, a hned první věc, co vás napadne je, že sedíte níže, než jak je u Multistrady obvyklé.

Pamatuji si, jak jsem během testu její „přechůdkyně“ Multistrada 950 stála na špičkách obou nohou a pečlivě sledovala místo, kde s ní hodlám zaparkovat, protože její těžiště bylo nahoře a jakýkoliv větší náklon by mohl znamenat pád motocyklu, protože tu váhu jen stěží na jedné noze udržíte. To u V2 neplatí, ergonomie je kompletně přepracovaná. Jste příjemně usazeni uvnitř motocyklu, díky zúženému sedlu vpředu, stojíte oběma nohama na zemi a navíc si můžete nastavit sedlo do dvou poloh, nižší 830 mm nebo standardní 850 mm. K dalšímu snížení můžete použít i funkce Minimum Preload, kdy po podržení tlačítka pro odpružení, sníží elektronika podvozek ještě o dalších pár milimetrů níže. Já jsem po celou dobu testu jezdila bez snížené polohy sedla.

Srdcem Multistrady je dvouválcový motor, který Ducati jednoduše pojmenoval V2 a má zdvihový objem 890 ccm. Nejdůležitější změnou u tohoto motoru bylo nahrazení rozvodových řemenů ventily, což vám ušetří nejenom čas, ale i peníze. Řemeny se totiž musely měnit každé dva roky bez ohledu na to, jestli jste s motorkou jezdili nebo ne. Servisní interval na seřízení ventilů je 45 000 km. Motor má variabilní časování ventilů IVT, což poznáte hlavně v nízkých otáčkách, kdy začíná táhnout už od 3500 otáček. Maximální točivý moment 92 Nm je dosažitelný při 8 750 otáčkách, největší výkon 115 koní (85 kW) nastupuje při 10 750 otáčkách.

Na výběr máte také z pěti přednastavených jízdních režimů, Sport, Touring, Urban, Enduro a Wet. Snadno mezi nimi přepínáte pomocí tlačítka na levém řídítku. Já jsem během mých cest přepínala jen mezi režimy Sport a Touring a oba byly už z výroby nastavené přesně podle mých představ. I tak je tu však možnost vlastní úpravy jak úrovně ABS, kontroly trakce, tak i míry brzdění motorem. Touring měl příjemný projev už od nízkých otáček, takový uhlazený gentleman, po přepnutí na režim Sport jste okamžitě pocítili, jak se změnily reakce motoru po přidání plynu. Rozhodně se mu nelíbilo v nízkých otáčkách, tam byl značně nervózní, ale ve vyšších byl na svém koni. V součinnosti s rychlořazením byste klidně mohli vyrazit i na závodní okruh. Když už zmiňuji quickshifter druhé generace, ten fungoval jak švýcarské hodinky. Přesně a spolehlivě.

Multistrada je během jízdy plná života a chuti z jízdy. Líbí se mi její univerzálnost, v jednu chvíli je to poklidný cestovatel a v druhou hbitý sporťák, je to takový Dr. Jekyll a pan Hyde mezi motocykly. V zatáčkách je lehká, snadno se vede a přímo příkladně drží zvolenou stopu, nerozhodí ji ani žádné nerovnosti, a to i když jste v náklonu. Je to díky semiaktivnímu podvozku a novému monokokovém rámu, kde je motor samonosnou jednotkou. Kyvná vidlice má čep umístěný přímo v karteru. Semiaktivní podvozek Ducati Skyhook Suspension je tvořen komponenty od značky Marzocchi se zdvihy 170 mm vpředu i vzadu. Na pravém řídítku je tlačítko, kterým si můžete nastavit podvozek, nabízí se vám tu režimy Dynamic, Comfort, Low Grip a pokud byste měli zvolený jízdní režim Enduro, tak je tu ještě režim Off-road. Předpětí zadní pružiny můžete nastavovat i během jízdy.

Litá kola mají rozměry 19 palců vpředu a 17 vzadu, obutá jsou na pneumatikách Pirelli Scorpion Trail II. Ty jsou brzděna monoblokovými třmeny Brembo M4.32 ovládané radiální pumpu, vzadu je dvoupístek. Brzdy se lehce dávkují, mají okamžitý nástup a můžete se na ně plně spolehnout za každé situace. Možná trochu déle mi trvalo zvyknout si na displej a jeho ovládání pomocí tlačítek, ale pochvalu si zaslouží za jeho viditelnost i při přímém slunečním světle. Ocenila jsem také možnost nastavitelných páček pro moji drobnou ruku a tak nějak automaticky jsem si zvykla na samovypínání blinkrů.

To, že bude motocykl se semiaktivním podvozkem fungovat dobře, to jsem víceméně očekávala, ale stejně mě překvapila ovladatelnost Multistrady v rychlých i pomalých rychlostech. Ta radost, s jakou se překlápí z jedné strany na druhou, je až nakažlivá. Dvouválcový motor spokojeně zabručí při každém přidání plynu a vy přemýšlíte, kterou cestou byste to měli vzít domů, hlavně ať má co nejvíce zatáček. I po celém dni v sedle se necítíte unaveni a s dlouhodobou spotřebou pod pět litrů na sto kilometrů je Multistrada V2 ideálním partnerem na cestování. Zkrátka je to „Dolce Gusto“!

Technické údaje:

Motor: Kapalinou chlazený vidlicový dvouválec do L (90°) se čtyřmi ventily na válec. Vrtání a zdvih 96 x 61,5 mm, zdvihový objem 890 ccm, kompresní poměr 13,1:1. Největší výkon 115,6 k (85 kW) při 10 750 ot/min. Největší točivý moment 92,1 Nm při 8250 ot/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání, elektrické spouštění a el. digitální zapalování.

Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod O-kroužkovým řetězem, vícelamelová hydraulicky ovládaná antihoppingová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka s rychlořazením.

Podvozek: Hliníkový monokok, přední nastavitelná vidlice USD, průměr nosníků 45 mm, zdvih 170 mm, vzadu hliníková kyvná vidlice s centrální pružicí a tlumicí jednotkou, zdvih 170 mm. Brzdy kotoučové s ABS, vpředu dvojitá ventilovaná o průměru 320 mm se čtyřpístkovým radiálně uloženým třmenem, vzadu jednoduchá ventilovaná o průměru 265 mm s dvoupístkovým třmenem. Desetipaprsková litá kola o rozměru 17“. Pneumatiky 120/70 ZR 17 vpředu a 190/55 ZR 17 vzadu. Rozvor 1565 mm, výška sedla nad zemí 830–850 mm, pohotovostní hmotnost 202 kg, objem palivové nádrže 19 litrů.

Barevné provedení: Ducati Red, Storm Green

Základní cena vč. DPH: 445 405 Kč