Historie Masarykova okruhu - 4. díl Hlavní obrázek k článku: Historie Masarykova okruhu - 4. díl

V dalším díle poohlédnutí za historii brněnských motocyklových závodů jsou zaznamenána léta 1971 až 1974, kdy se v Brně jezdí mistrovství světa stále ještě na starém okruhu, kdy už ale nezávodí František Šťastný a naopak svá nejlepší léta zde prožívá italský fenomén Giacomo Agostini, jezdící ke konci i na motocyklu Yamaha.

V roce 1971 se tedy jelo v Brně poprvé bez Františka Šťastného, který svou skvělou 24letou kariéru ukončil na závodech v Jičíně.

1971 - Nastupuje nová hvězda jménem Jarno Saarinen.

Padesátky vyhrává mladý britský jezdec Barry Sheene na Kreidleru - což je jeho jediné vítězství na tomto motocyklu - před Holanďanem Hermannem Meyerem na Jamathi a Rakušanem Kroismayerem, rovněž na Kreidleru. Čtvrtý dojíždí Ital Luigi Rinaudo na Tomosu, pátý je ovšem skvělý český jezdec Zbyněk Havrda na českém motocyklu AHRA a za Havrdou pak dokončují závod další dva čeští jezdci, Milan Šobáň s Kreidlerem a Bedřich Fendrich na Tatranu. Favorizovaný Angel Nieto na motocyklu Derbi opět vzdává pro poruchu svého motocyklu, což se u něho v Brně stává tradicí. Tento skvělý Španěl, který vloni tragicky zahynul, totiž vyhrál v Brně za celou úspěšnou kariéru pouze jedenkrát!

Stopětadvacítky konečně tedy vyšly Španělovi Nietovi a jeho Derbi. Druhý skončil velmi těsně Švéd Borje Jansson s Maicem a třetím byl favorizovaný Barry Sheene, který měl ovšem na začátku závodu velké technické potíže se svou Suzuki a pak předvedl fantastickou stíhačku. Čtvrtý dojel jeho krajan Dave Simmonds s Kawasaki, následován dvojicí jezdců z NDR v pořadí Jürgen Lenk a Harmunt Bischoff, oba pochopitelně na MZ. A rozdávaly se i exotické body, zasloužil se o ně Kubánec Aramir Brito - v cíli s motocyklem MZ klasifikován jako 9.

Pokud snad někdo před závodem dvěstěpadesátek tipoval, že na stupních nejvyšších budou stát dva Maďaři, tak ho ostatní museli mít přinejmenším za blázna. Ale stalo se, jako vítěz byl odmávnut János Drápal na Yamaze před svým krajanem Laszlo Szabem a Finem Jarno Saarinenem. Také čtvrtý Chas Mortimer z Velké Británie, pátý Švéd Bo Granath či šestý Švýcar Heinz Schmid jeli na stejných motocyklech. Ovšem pro body si přijel i František Srna s Jawou, v cíli klasifikován jako desátý.

Fin Jarno Saarinen se stal vítězem Velké ceny Československa v roce 1971, když vyhrál závod třistapadesátek. Nás však daleko více zajímal souboj o druhé místo, které pro sebe rozhodl Bohumil Staša s motocyklem ČZ-OHC, který nejdříve pozávodil Brita Paula Smarta s Yamahou a pak začal na mokru stíhat i Fina Saarinena. Třetí dojel Holanďan Theo Bult na Yamselu. Ovšem v první desítce dojeli ještě Rudolf Duba na starším motocyklu ČZ jako osmý a brněnský Jiří Král, rovněž s ČZ, jako devátý. Favorizovaný Agostini s MV Agustou odstoupil pro poruchu svého čtyřválce z prvního místa.

Sajdkáry se pak staly kořistí německých posádek ve složení Siegfried Schauzu – Wolfgang Kalauch na BMW, kteří dojeli jako první, Horst Owesle se spolujezdcem Peterem Blanchardem (GBR) jako druzí se sajdkárou Münch a Heinz Lutringshauser se spolujezdkyní Agou Neumannovou jako třetí, a opět na BMW.

1972 - Opět smrtelná havárie v sajdkárech.

O rok později, tedy 1972, se začínalo opět stopětadvacítkami, když 50-ky se tentokráte v Brně nejely. Trať byla opět upravena, zkrácena, když inovací prošla tradiční zatáčka u benzinové pumpy a tedy i cílová rovinka.

A už tradičně měl smůlu Angel Nieto. Ten vedl až do posledního kola do Pisárek, kde mu však vypovídá poslušnost jeho stroj Derbi. Tím spadá doslova do klína vítězství Švédovi Borje Janssonovi s Maicem před Britem Chas Mortimerem a dalším Švédem Kentem Anderssonem – oba na Yamahách. Čtvrtý dojíždí západní Němec Gert Bender před svým krajanem Dieterem Braunem – oba na motocyklech Maico a šestý je Ital Paolo Lunardi na Mondialu. A jen zajímavost, deváté místo a body z loňska si zopakoval Kubánec Brito, tentokráte dokonce před svým krajanem Garciou – oba na MZ.

Dvěstěpadesátky vyhrál finský jezdec Jarno Saarinen s Yamahou, který se ze začátku musel vypořádat s Italem Pasolinim, ovšem od třetího kola existoval na trati pouze Seveřan. Ital Renzo Pasolini s Aermacchi dojel druhý před britskou dvojicí Philem Readem a Rod Gouldem na Yamahách. Ital Silvio Grassetti na MZ skončil pátý a Švéd Jansson s Yamahou šestý.

Po třech letech se do Brna vrátily královské půllitry. Ital Giacomo Agostini jel způsobem start – cíl a druhému v cíli, Australanovi Jackovi Findlayovi na motocyklu JADA, ujel doslova o „parník“. Třetí skončil Švýcar Bruno Knebühler před Britem Rodneym Gouldem – oba na Yamahách, dalším Angličanem Billie Nelsonem na Patonu a švédským jezdcem Svenem Gunnarssonem na Kawasaki. Náš Bohumil Staša se čtyřválcovou ČZ o obsahu 420 ccm začal na 6. pozici, ale už ve 3. kole musel odstoupit.

Závěrečné sajdkáry poznamenala smrtelná nehoda německého spolujezdce Jürgena Cusnika. Dvojice Lutringshauser – Cusnik jezdila na druhém místě a útočila na vedoucí duo Enders-Engelhardt. V pravotočivé zatáčce do Nového Lískovce nezvládl Lutringshauser řízení svého motocyklu BMW a havaroval. Jemu se nestalo nic, Jürgen Cusnik však na místě zemřel. Ironií byla skutečnost, že původně měla jet Aga Neumannová, ale ta nakonec zůstala v depu a závodu pouze přihlížela...Vyhrála tedy dvojice Enders-Engelhardt na BMW před anglickým párem Vincent-Casey s Münchem a dalšími Němci Wegenerem a Heinrichsem na BMW.

K tomuto roku se váže ještě jedna hodně významná událost, bohužel negativní. Po továrně Jawa, která už dříve odešla ze světa závodních motorek, ohlásila svůj odchod i strakonická ČZ a nastává tak „doba temna“!

1973 - Před Brnem se jela bohužel tragická Monza.

Rok 1973 přinesl obrovskou tragédii na italském okruhu Monza, kde v závodě dvěstěpadesátek došlo hned po startu k hromadné havárii 14 jezdců, z nichž 7 bylo okamžitě převezeno do nemocnice, ale pro dva z nich už bylo pozdě. Na místě havárie zůstali bezvládně ležet Jarno Saarinen z Finska a domácí Renzo Pasolini...

Zahajovací stopětadvacítky přinesly první vítězství kariéry Italu Otellu Buscherinimu na Malance před Britem Chasem Mortimerem s Yamahou a Nizozemcem Josem Schurgesem na Bridgestone. Čtvrtý dojel Němec Rolf Minhoff před svým krajanem Gerdem Binderem – oba na Maicu a šestým byl finský jezdec Matti Salonen s Yamahou. Náš Bohumil Staša na vypůjčené MZ sice do závodu odstartoval z první řady, ale brzy se propadnul až na 9. místo a pak musel dokonce zajet do depa a vyměnit svíčku. Skvělou stíhací jízdou se nakonec probojoval těsně za body, když dojel 11. Ještě hůře ale dopadl rovněž z první řady startující brněnský smolař Angel Nieto s Morbidelli.

Dvěstěpadesátky vyhrál německý jezdec Dieter Braun s Yamahou před mladým Francouzem Michelem Rougeriem na Harley Davidsonu a Finem Teuvo Länsivuorim na Yamaze. Ten chtěl po Saarinově smrti dokonce závodění zanechat, odjel z nešťastné Monzy domů do Finska, ale pak si to rozmyslel a vrátil se nazpět ve vynikající formě. Ital Paolo Pileri, Francouz Patrick Pons a Australan John Doods – všichni na Yamahách, pak dokompletovali nejlepší šestici dvěstěpadesátek. Startovní čísla „1“ a „2“ zůstala v této kubatuře symbolicky neobsazena na počest Saarinena a Pasoliniho !

1973 1 1973 2 1973 3

Ve třistapadesátkách se čekalo jasné vítězství jezdců na motocyklech MV Agusta, Itala Giacoma Agostiniho a Brita Phila Reada. Ovšem už zmiňovaný Teuvo Länsivuori s Yamahou jím udělal čáru přes rozpočet a závod celkem suverénně vyhrál před Agostinim a Readem. Překvapením bylo i čtvrté místo ex-cyklisty Gianfranca Bonery (jel i Tour de France) z Itálie na Harley Davidsonu. Němec Dieter Braun a Australan John Doods na Yamahách pak dokompletovali nejlepší šestku.

Ital Giacomo Agostini si ale vše vynahradil v královských půllitrech, které vyhrál způsobem start – cíl. A stejně jasné bylo i druhé místo jeho týmového kolegy Phila Reada z Velké Británie. Třetí jezdil rovněž bezpečně Australan Kim Newcombe s Königem, ovšem několik stovek metrů před cílem nepochopitelně havaroval. A tak třetí dojel nakonec maličký Švýcar Bruno Kneubühler s Yamahou před Francouzem Erickem Offenstadtem na Kawasaki, australským jezdcem Jackem Findlayem na Suzuki a vynikajícím Bohoušem Stašou se svou Yamahou o objemu 350 ccm.

1973 4 1973 7 1973 5 1973 8 1973 6

Závěrečné sajdkáry pak vyhráli mistři světa Enders s Engehardtem před dalšími dvojicemi z NSR, Schauzem s Kalauchem – všichni na BMW a Schwärzelem s Kleisem na Königu.

Československá silnice tak definitivně ztratila krok s konkurencí, dokázal to nejen průběh letošního ročníku Velké ceny Československa, ale i pohled do tabulek FIM. Byl v něm jediný Čechoslovák, Bohumil Staša s motocyklem Yamaha, jako 32. v kubatuře pětistovek.

A aby toho nebylo málo, tak na bratislavském okruhu smrtelně havaroval nejlepší slovenský jezdec František Srna, jinak vítěz na Masarykově okruhu v roce 1959 ve dvěstěpadesátkách.

1974 - V Brně podesáté o mistrovské body.

Dvěstěpadesát tisíc diváků se sešlo tentokráte v Brně při jubilejní desáté Velké ceně Československa o mistrovské body, a to vše v roce 1974.

Došlo opět ke změně programu, místo třistapadesátek byly na programu opět padesátky. V těch se nejvíce dařilo Nizozemci Henk van Kesselovi na Kreidleru (na startovním roštu s ex-šampiónem Jan de Vriesem), který vyhrál před Belgičanem Julienem van Zeebroeckem a Němcem Gerhardem Thurowem. Čtvrtý dojíždí Rakušan Hans Hummel, pátý Němec Herbert Rittberger – všichni stejně jako vítěz na Kreidlerech a šestý pak Nizozemec Theo Timmer s Jamathi.

Stopětadvacítky se naopak staly kořistí Švéda Kenta Anderssona s Yamahou před italskou dvojicí Paolo Pileri (Morbidelli) a Otello Buscherini (Malanca). Němec Gerd Bender dojel na Benderu čtvrtý, Švýcar Bruno Kneubühler s Yamahou pátý a východní Němec Jürgen Lenk na MZ šestý. Ale pěkně popořádku: když totiž zatroubil k útoku věčný smolař Nieto, tak se mu porouchala převodovka a byl rád, že dojel jako 16. A Pileri si už jel pro zasloužené vítězství, když mu došel benzín a on dostrkal nohama svou motorku do cíle jako druhý. Jak se to mohlo stát? Inu v předchozím závodě dvěstěpadesátek Pileri havaroval a z nemocnice se vrátil, aniž s tím někdo počítal. A mechanici ve zmatku zapomněli motocykl Morbidelli pořádně dotankovat…

Už zmiňované dvěstěpadesátky byly jasně ve znamení Itala Waltera Villy a jeho továrního motocyklu Harley-Davidson, který ho vyhrál před Japoncem Takazumi Katayamou a Němcem Dieterem Braunem. Švýcar Bruno Kneubühler dojel čtvrtý, mladý Francouz Patrick Pons pátý a Švéd Kent Anderson šestý. V závodě havaroval ve Farince Ital Paolo Pileri, zlomil si klíční kost?, ale stihl se ještě z nemocnice vrátit na start stopětadvacítek...

V tréninku pětistovek se Phil Read jako první motocyklista v Brně dostal pod hranici 5 minut časem 4.59,6 – v závodě ho pak překonal jeho týmový kolega Gianfranco Bonera – 4.57,0 a tento rekord zůstal navždy rekordem Masarykova okruhu. Ve velkém souboji obou továrních jezdců MV Agusty Reada a Bonery nakonec vyhrál britský jezdec. Za druhým Bonerou dojel jako třetí Fin Teuvo Länsivuori na Yamaze a dále pak Brit Barry Sheene se Suzuki, Němec Dieter Braun na Yamaze a Giacomo Agostini rovněž na Yamaze, který k Japoncům přestoupil před sezónou.

Pokračování naleznete na tomto odkazu.
První díl celé historie Masarykova okruhu si můžete přečíst zde.



Login Přihlásit Registrace ›