MotoGP: Tým Sita Ponse získal 24. místo na gridu 2017

• Publikov�no: 29.3.2016
• Za?~Yazeno v:
  • MotoGP
• Autor:
  • Jiří Mikšík

Po dvanáctiletéleté přestávce bude ex-mistr světa Sito Pons v roce 2017 opět provozovat tým MotoGP. Obdrží volné 24. místo na startovním roštu a jako jezdce by chtěl angažovat Pola Espargara.

Už nějakou dobu nás zajímá otázka, kdo na sezónu 2017 - a následující čtyři roky - kubatury MotoGP obdrží peněžně hodně zajímavé 24. startovní místo v královské kubatuře.

Po sezóně 2015 byly jak známo odebrány obě dvě místa problematickému týmu Forward Racing a ze startovní listiny byly vyškrtnuty dva nejhůře umístěné týmy v klasifikaci MS-MotoGP 2015, Iodaracing-Aprilia (Alex De Angelis) a AB Motoracing (Karel Abraham).

Dorna tak akceptovala pro sezónu 2016 pouze 21 stabilních jezdců, ačkoliv smlouva s novým jednotným dodavatelem pneumatik Michelin je na bezplatné vybavení pro 24 jezdců. Jelikož Red Bull KTM Factory Team bude závodit 2017 s dvěma piloty, tak zůstalo stále ještě jedno místo otevřené.

Pozorní čtenáři našeho webu dobře vědí, že zájem o toto místo měl Aki Ajo. Rovněž Forward-Racing chtěl minimálně jedno místo v MotoGP nazpět, neboť týmový manažer Giovanni Cuzari doufal v tovární materiál od KTM.

Také majitel týmu LCR-Honda, Lucio Cecchinello, by raději v sezóně 2017 závodil se dvěma jezdci, stejně jako v sezóně 2015.

Ovšem mezitím bylo 24. startovní místo v MotoGP už obsazeno na dalších pět let, ačkoliv CEO Dorny Carmelo Ezpeleta a sdružení týmů IRTA to chtěli ještě nějakou dobu udržet pod pokličkou.

Volné místo bylo mezitím hodně „potichounku“ přiděleno 56letému Situ Ponsovi, mistru světa 250-ccm z roku 1989 a 1990, který se v letech 1981 až 1991 zúčastnil 121 závodů Grand Prix a v roce 1992 do konce roku 2005 provozoval tým kubatury 500-ccm/MotoGP s jezdci jako byli Alex Crivillé, Alberto Puig, Carlos Checa, Alex Barros nebo Loris Capirosi.

Ve Španělsku vyznamenaný Pons byl schopen vždy získat velké sponzory jako Campsa, Ducados, Camel, Emerson nebo West, a jeho jezdci naopak se odvděčili vítězstvími v závodech královské kubatury.

V sezóně 2001 obsadili Capirossi a Barros v MS dokonce P3 a P4, soukromý tým Pons-Honda vyhrál klasifikaci týmů v „premier class“. V roce 2003 závodil Pons s týmem Camel Pramac Pons-Honda s jezdci Biaggim a Ukawou. Biaggi dokázal dva závody vyhrát, o rok později pak jeden závod a v MS 2003 skončil v Top-3.

V posledním roce závodění tohoto týmu startovali za Ponse Barros a Bayliss a v MS se umístili na P8, resp. P15. a nejen nepřesvědčivé výsledky, ale i jiné okolnosti vedly k ukončení činnosti privilegovaného privátního závodního týmu.

Koncem roku 2005 musel tedy Sito Pons svůj tým MotoGP zavřít, říkalo se, že hrál příliš „vysoký poker.“ Odmítl 12 milionovou dolarovou nabídku od Camelu a náhradníka pak už nesehnal. Pons se tak z MS vytratil, a vrátil se až s novou kubaturou Moto2 v roce 2010. Byl tehdy jediným zákazníkem firmy Kalex, závodili za něho Sergio Gadea a Axel Pons.

V posledních letech byl návrat týmu Pons do MotoGP každoročním tématem. Ať už to bylo s motocykly Claiming-Rule-Class 2012, vždy se ale vše negativně odrazilo ve výši požadovaného rozpočtu. Pons dobře věděl, že pro dva piloty potřebuje minimálně 5 milionů Euro, přičemž šance umístit se v Top-10 kvůli převaze motocyklů Factory byla hodně minimální.

Přesto Pons o MotoGP neustále uvažoval, dokonce nechal postavit šasí CRT od firmy Kalex a chtěl ho osadit továrními motory Honda nebo Yamaha. V minulém létě se Sito Pons zajímal minimálně o jedno ze dvou týmových míst po Forwardu, ovšem kvůli časovému stresu nedošlo k žádné dohodě mezi ním, Cuzarim a Dornou.

Jedno je jisté, že velký stratég Sito Pons už nechtěl neustále ztrácet své talenty jako Pol Espargaró (mistr světa v týmu Ponse 2013 v Moto2), Maverick Viňales (vyhrál jako Rookie u Ponse hned čtyři závody MS-Moto2) a Alex Rins (u Ponse 2015 jako Rookie vicemistr světa v Moto2 se dvěma vítěznými závody) ve prospěch konkurenčních týmů královské kubatury.

Výborný obchodník Sito Pons prostě počkal na vhodnou situaci a své trumfy vynesl ve správný okamžik. V sezónách 2017 až 2021 obdrží všechny privátní týmy MotoGP od Dorny a IRTA za jednoho jezdce na startovním roštu 2,8 milionů Euro, zároveň ale byla stanovena maximální hodnota „balíčku“ pro jednoho jezdce na 2,2 milionu Euro. A navíc musí každá značka vybavit závodním materiálem minimálně čtyři jezdce, pokud bude zájem.

K tomu budou už druhý rok zakázány biky Open-Class, a poprvé se budou v sezóně 2017 ve startovním poli míchat motocykly šesti značek: Honda, Yamaha, Suzuki, Ducati, Aprilia a KTM - to vše je pro majitele privátních týmů velmi atraktivní situace. To znamená, že budou závodit pouze prototypy High-Tech - ale za maximální cenu 2,2 milionu Euro.

A Sito Pons dokázal Dorně nabídnout včas hodně slibný balíček. Má prvotřídní infrastrukturu, má více než 15 let zkušeností z královské kubatury a s firmami jako Paginas Amarillas (Žluté stránky) a HP, věrné a finančně silné sponzory - a také ty nejlepší konekce k Top pilotům a jejich managementu.

To znamená v praxi, že se objeví v paddocku MotoGP další španělský privátní tým v MotoGP, přičemž už tu dva máme, Avintia Ducati a Power Electronics Aspar Ducati. Ze Španělska pocházejí ale i dva tovární týmy, Yamaha a Honda – Movistar a Repsol!

Jistě můžete namítnout, aha španělská diktatura Dorny se opět projevila v plné výši. Ovšem v Itálii se momentálně MotoGP vůbec nedaří, proto musel Fausto Gresini předat svůj tým továrně Aprilia a Iodaracing nejdříve ztratila své druhé místo, během poslední zimy i to poslední, jediné! Dokonce Lucio Cecchinello musel po pouhé jedné sezóně své druhé místo přenechat týmu Marc VDS.

Sito Pons prostě nabídl promotérovi Dorna skvělý projekt a to i s výborným jezdcem. Nominoval Pola Espargaró, ten závodí svou třetí sezónu u týmu Hervé Poncharala Tech3-Yamaha a nyní je hodně frustrovaný, když se mu zavřely dveře do továrního týmu Movistar-Yamaha na sezóny 2017 a 2018. Po Rossim se v nejbližších dnech očekává i podepsání smlouvy s Lorenzem.

Pol Espargaró, v prvním roce jako Rookie MotoGP skončil v Top-6, v sezóně 2013 se stal u Ponse mistrem světa Moto2. A nesmíme zapomenout jedno, Pol Espargaró přivedl s sebou k Ponsovi sponzora HP (Hewlett Packard) - a ten u Ponse zůstal až do dnešních dnů.

Nyní musí Sito Pons vyřešit pouze otázku materiálu, ovšem to zas tak moc nespěchá! Může to být klidně bike Suzuki GSX R1000 2017.

Ducati nepřipadá v úvahu, neboť „červení“ už zabezpečují materiálem čtyři týmy a Avintia a Aspar se musí spokojit s dvěma roky starými biky GP14.2, což by pro Pola Espargara nebyla žádná zajímavá či akceptovatelná alternativa.

Ovšem Honda by mohla být hodně lákavá, Japonci by mohli nasadit v roce 2017 svou šestou motorku a spojení Ponse a HRC bylo vždy a je i nadále výborné.

Yamaha? Zřejmě ne, tým Tech3 má jako dlouholetý partner všechny práva a výsady - něco jako Pramac u Ducati.

Aprilii a KTM můžeme vyloučit do té doby, dokud se sami neprokáží konkurence schopností.

Šachmat Sita Ponse bude ale mít i dopad na tým Tech3-Yamaha. Týmový majitel Hervé Poncharal tak musí vedle Bradleyho Smithe (2017 a 2018 u KTM) hledat i druhého jezdce na příští sezónu.

Jedině, co by mohlo hovořit proti této aktuální situaci, kdyby Lorenzo odešel k Ducati a Pol dostal nabídku od továrního týmu Movistar-Yamaha, to je ale momentálně hodně nepravděpodobné.

• Přidat komentář +
• Publikováno: 29.3.2016
• Zařazeno v:
  • MotoGP
• Autor:
  • Jiří Mikšík