Test Honda NT1100: tichá voda břehy mele
- Publikovno: 30.9.2022
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Přísloví „tichá voda břehy mele“ perfektně vystihuje letošní novinku Honda NT1100. Nevýrazný motocykl, který v davu celkem snadno přehlédnete, je ve skutečnosti praktický stroj, snadno se ovládá a rychle si na jeho jízdní projev zvyknete. Kdo nehledá krasavce, ale kvalitní motocykl za rozumnou cenu, je tady na správném místě.
První živé setkání s modelem NT1100 pro mě postrádalo jakékoliv emoce. Vždy tam nějaké mívám, ale proč ne tady? Šedivá nenápadná motorka se dvěma kufry se vedle stojící Africa Twin naprosto ztrácela. Jako by se styděla a chybělo jí patřičné sebevědomí, ale přitom se nemá vůbec za co hanbit. Vždyť mají tyhle dvě krásky tolik společného. Ať už je to řadový dvouválcový motor, dvojitý ocelový rám, TFT displej nebo ovladače na řídítkách. Na první pohled obyčejná NT1100 však po pár dnech v jejím sedle ukázala i její druhou, přívětivější tvář, jen k ní vedla poněkud delší a hrbolatější cesta.
Možná je trochu „ošklivá“, ale není tu proto, aby vyhrála titul o nejkrásnější motocykl, to necháme žhavým Italkám, smyslem NT1100 je bezpečně vás dopravit z bodu A do bodu B, aniž byste se museli o cokoliv dalšího starat. Je totiž vybavena velkým plexi štítem, který lze manuálně zvednout nahoru nebo dolů, ochrání vás před drobným deštěm i nepříjemným větrem. Ocenila bych, kdyby se dal ovládat elektronicky během jízdy, protože když zrovna začne drobně pršet, nezbývá vám nic jiného, než zastavit a jít si zvednout štít sám.
Do standardní výbavy dostanete dva boční kufry v barvě motocyklu, které jsou velmi dobře zakomponované do celkového vzhledu stroje a vypadají na něm zcela přirozeně. V případě potřeby je snadno sundáte dolů, ale těch důvodů, proč byste to dělali moc není. Oni vám totiž nijak nepřekáží a při vašich cestách mnohokrát oceníte, že je máte s sebou, ať už do nich dáte nákup nebo dárek pro vaši drahou polovičku. Jedno mínus však tyto kufry mají, nevejde vám do nich helma, pokud tedy uvažujete o vícedenním cestování, bez horního kufru se neobejdete.
Jeden zásadní rozdíl mezi Africa Twin a NT1100 poznáte okamžitě po usednutí do sedla. NTčko má o 40 mm níž sedlo než Afrika v nejnižší poloze. Toto ocení většina jezdců, neboť stojí celou nohou na zemi a mají větší pocit jistoty. Snadněji se s motocyklem manipuluje na místě, ale také během pomalé jízdy. Vede se dobře, je obratný a lehce se proplétáte i mezi vozy. Dotykový 6,5palcový TFT displej má NT stejný jako Afrika. Je přehledný a můžete si jej přizpůsobit vašim požadavkům. Nabízejí se vám tři režimy zobrazení, Gold se všemi informacemi, Silver zobrazuje pouze rychloměr a otáčkoměr a Bronze s jedním velkým otáčkoměrem. Během cestování jsem využívala zrcadlení navigace z telefonu na displeji. Propojila jsem se pomocí USB kabelu, jen jsem musela mít na řídítku přidělaný držák na telefon, neboť na motocyklu není žádná přihrádka, kam bych jej odložila.
Ovladače na řídítku jsou stejné jako má Afrika. Pro někoho, kdo je vidí prvně, mohou připadat složitá, ale je to jen o cviku. Po pár dnech už budete vědět, který má jakou funkci a budete je ovládat bez potíží. Vyhřívání řídítka je již v základní nabídce a má pět stupňů. Konec prohlížení, startujeme a jdeme jezdit.
Srdcem NT1100 je řadový dvouválec o zdvihovém objemu 1084 ccm, který na zadní kolo posílá výkon 102 koní a maximální točivý moment 104 Nm. Na výběr máte mezi třemi mapami motoru Urban, Tour a Rain. Urban je poklidnější režim zaměřený na nižší spotřebu, volila jsem jej, když jsem jela po hlavní silnici v cestovní rychlosti. Víc mě bavil Tour, který mi nahrazoval sportovní režim. Ačkoliv je NTčko primárně cestovní motocykl, dá se s ním jet i celkem svižně a klopit jej v zatáčkách. Překvapí vás, jak dobře drží stopu, nekroutí se, neodskakuje a můžete se na jeho podvozek plně spolehnout. Do zatáček se naklání lehce a stejně snadno jej překlopíte i na druhou stranu, pokud máte za sebou rychlý sled levých a pravých zatáček. Vlastně ani nevnímáte váhu 238 kilogramů.
Jen počítejte s tím, že zhruba kolem 3 tisíc otáček vás zazlobí vstřikování a motorka bude lehce cukat. Bohužel toto mi dělalo i na NTčku s automatem DCT. Naštěstí NT1000 vyhovuje jízda s otáčkami nad 3 tisíce a nepříjemnému pocukávání se tak dá celkem snadno předejít. Zátah motoru má lineární nástup až do rychlosti 130 km/h. Když potřebujete rychle předjet, má dostatek výkonu, abyste to zvládli bez potíží i bez podřazení. Je naladěná do klidnějšího cestovního režimu, nenutí vás to jezdit rychle, a to se mi na ní líbí. Oceníte i čtyřpístkové brzdy, které se dají jemně dávkovat, jsou dostatečně silné a nemají tendenci tuhnout.
Měla jsem neplánovanou možnost vyzkoušet si jízdu na NTčku v terénu. Navigace mě zavedla na silnici, kde po 500 metrech končil asfalt. Silnice se opravovala a na ní byla položená první vrsta, nefalšovaná šotolina. Místy uválcovaná, místy ne. Objížďka byla velmi dlouhá a otočit se můžu vždy, no ne? Vypla jsem kontrolu trakce, větrný štít dala do nejnižší polohy, postavila se do stupaček, koleny sevřela nádrž a vyrazila jsem vstříc dobrodružství. Těch pět kilometrů jsem měla na obličeji úsměv od ucha k uchu. Ve stupačkách jsem se cítila jistě, NTčko drželo dobře, nekroutilo se a kupodivu mu nedělaly problém i hlubší koleje.
S Hondou NT1000 jsem najezdila víc než 2500 kilometrů, to už je opravdu hodně na to, abych dokázala posoudit kvality motocyklu. Ačkoliv to není žádný krasavec, rozhodně stojí za povšimnutí. Do rukou se vám totiž dostane vybavený motocykl už v samotném sériovém základu, stačí jen nasednout a vyrazit. Dobře poslouží jak na cestách do práce, tak na dovolené nebo na svižnější projížďce s partou vašich přátel. Je to zkrátka sympaťák a stejně sympatická je i jeho cena, která začíná na částce 349 tisíc korun.
Technické údaje
Motor: Kapalinou chlazený, čtyřtaktní, čtyřventilový řadový dvouválec. Vrtání a zdvih 92 x 81,5 mm, kompresní poměr 10,1:1, zdvihový objem 1084 ccm. Největší výkon 75 kW při 7500 ot/min. Největší točivý moment 104 Nm při 6250 ot/min. Elektronické vstřikování. Řízený katalyzátor.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod řetězem, šestistupňová manuální převodovka.
Podvozek: Ocelový dvojitý kolébkový rám se zadním pomocným rámem z vysokopevnostní oceli, přední 43mm inverzní vidlice Showa s možností nastavení předpětí a útlumu, zdvih 150 mm, zadní centrální pružicí a tlumicí jednotka Showa s možností nastavení předpětí, zdvih 150 mm. Kyvná vidlice z hliníkové slitiny. Brzdy kotoučové Nissin, vpředu dvojitá čtyřpístková o průměru 310 mm, vzadu jednokotoučová jednopístková o průměru 256 mm. Třístupňová kontrola trakce HSTC. Kola litá. Pneumatiky 120/70 R17 vpředu a 180/55 R17 vzadu. Rozvor 1535 mm, výška sedla nad zemí 820 mm, světlá výška 175 mm, pohotovostní hmotnost 238 kg, objem palivové nádrže 20,4 litrů.
Barevné provedení: Pearl Glare White, Graphite Black, Matte Iridium Grey Metallic
Cena včetně DPH: 349 900 Kč
Cena včetně DPH s DCT: 374 900 Kč
Foto: motoforum.cz
- Přidat komentář 2
- Publikováno: 30.9.2022
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
- včera - Startovní pole WSSP 2025 je skoro kompletní
- 3.12. - MotoGP, krize KTM: miliardový dluh Acostu neděsí
- 2.12. - Situace u KTM aktuálně
- 2.12. - Ducati Streetfighter V4 2024: lehčí a hbitější
- 30.11. - Ana Carrasco v roce 2025 s Hondou France v mistrovství světa FIM Supersport
- 29.11. - Papež František přijal «Pecco» Bagnaiu
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro