Reklama

Lukáš Pešek: „Ten, kdo zaváhá, jak se říká, nežere.“ Hlavní obrázek k článku: Lukáš Pešek: „Ten, kdo zaváhá, jak se říká, nežere.“

Největší sportovní akce v Česku v době covidového krácení rozpočtů ztratila podporu regionálních politiků. Právě z ní léta těžila. Brno se loučí s MotoGP

Ta zpráva už tu byla tolikrát. Proto se někteří definitivní verzi zdráhají věřit. Česko bez velkých ohlasů mává největší sportovní akci na svém území. Brněnská zastávka MotoGP mizí z kalendáře mistrovství světa. S ní také každoroční týdenní večírek, který pumpoval do regionu i státního rozpočtu stovky milionů korun.

Navíc stát ani pořadatelé v poslední době seriózně nezhodnotili, zda se akce Česku vyplatí.

Poslední analýza společností KPMG a Cyrrus z roku 2014 vyčíslila výnosy pro státní kasu na 200 milionů korun. Jenže klíčový „zalistovací“ poplatek, který si španělský promotér šampionátu Dorna Sports účtoval za účast v seriálu, postupně roste. Pro příští rok měl vyjít na částku přes 150 milionů korun. „Spolu s požadavkem na opravy trati řádově za 100 milionů korun to dělá přes čtvrt miliardy. A to by se dost možná na daňových výnosech nevrátilo ani při běžném rozsahu akce. Jenže předpoklad, že se MotoGP v srpnu 2021 uskuteční v klasickém režimu a s velkou účastí diváků, není příliš reálný,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Petr Pelc.

Zatímco před lety analýza dávala akci zelenou, MotoGP v době covidové podle Pelce ekonomický smysl nedává. „A stále by tam visela velká hrozba restrikcí, sekundárně úbytku diváků, tedy i menšího objemu daňových příjmů,“ doplnil.

Na každoroční handl o peníze byli místní i vládní politici zvyklí. Co tedy motorkám v Brně definitivně láme vaz?

Akce ztratila podporu regionálních politiků, na níž dlouhé roky stavěla. I přes kritiku pořádající Spolek pro MotoGP, tvořený městem a krajem, každým rokem dotoval akci desítkami milionů korun z veřejných rozpočtů. Politici stejně jako řada kritiků závodu letos nerozdýchali stamilionový požadavek na opravu soukromého Masarykova okruhu, který spadá do impéria Karla Abrahama staršího. V době pandemie se ukázal jako politicky neobhajitelný. A sbohem motorkářskému Brnu jen podtrhl.

Na příští rok sice Spolek pro MotoGP od vlastníků dostal osmimilionovou „slevu“ za pronájem dráhy, ale i tak měl Automotodromu Brno platit necelých dvacet milionů korun, „Když někomu dáváte takovou částku za pronájem, počítáte s tím, že trať bude řádně udržovat,“ řekl už dříve náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ivana Ulmanová, šéfka Masarykova okruhu, kontrovala příměrem k pronájmu tanečního sálu. „Představte si, že chcete uspořádat velký ples a ještě jej vyšperkovat. Celé ty náklady na osvětlení, ozdoby vás vyjdou na velké peníze. Má to opravdu platit majitel sálu?“ opáčila.

Zároveň však uznává, že z modernizované trati by okruh těžil celoročně. „Byli jsme připraveni se na částce pro opravy podílet. A nebylo to málo. Kolik, ví paní primátorka,“ nechtěla specifikovat ředitelka.

Podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) jsou mediální šarvátky ohledně opravy okruhu jen zástupný problém. Spolek totiž se španělskými promotéry nedojednal podmínky na roky 2022–2026. „Bohužel Dorna v následujícím období srovná se všemi okruhy roční zalistovací poplatek na devět milionů eur (přes 235 milionů korun, pozn. red.). Pokud se stát nezapojí větší částkou, nejsme ji jako spolek schopni zaplatit,“ uvedla Vaňková. A řešit opravu trati kvůli jedinému roku prý nedává smysl.

Vedení okruhu tvrdí, že špičkovou trať pro menší závodní akce a pronájmy dráhy nepotřebuje. Potvrzuje to i bývalý motocyklový závodník Lukáš Pešek. „Za mě je asfalt v pořádku, může vydržet několik dalších let. Záleží, kolik tam bude jezdit těžkých aut. Upřímně, když jsem po MotoGP četl, že dráha není odpovídající, a 14 dní nato po ní jezdil, tak jsem si říkal, kde na to přišli. Na druhou stranu motorky v MotoGP dosahují mnohem větších rychlostí a evidentně potřebují lepší asfalt než běžní lidé,“ dodal Pešek, který teď provozuje motoškolu.

Je to zároveň začarovaný kruh komunikace čtyř stran, tedy promotéra, státu, spolku a okruhu, kteří už dříve těžko ladili společné smlouvy. Ředitelka okruhu kritizovala regionální politiky, že pro zachování tradičních závodů letos neudělali nic. „Spolek ani neuvažoval, že by se ročník 2021 uskutečnil. V téhle době už dávno začaly předprodeje lístků, byl známý termín. Nikdo se nestaral o prodej reklamy a propagaci. V tom vidím největší nehoráznost,“ kritizovala Ulmanová.

Vaňková nesouhlasí. „Velmi těžko se propaguje něco, o čem nevíme, jestli reálně vůbec bude. Bez ohledu na opravy trati netušíme, jestli kvůli koronaviru bude možné pořádat nějaké velké akce,“ namítla primátorka.

Spolek proto shodil odpovědnost na vládu a poslal dopis. Jeho obsah? S nadsázkou řečeno: Pokud opět nepřisypete, končíme. Město a kraj tak paradoxně učinily v období, kdy má brněnská MotoGP na roky 2020 a 2021 slíbeno od kabinetu 85 milionů korun. „Rozhodnutí nepokračovat je diletantské. Podpora ze státu nikdy nebyla tak vysoká,“ mrzí Ulmanovou.

Přístup spolku rozladil ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, která se za akci při porcování státního rozpočtu v posledních letech rvala. „Poslat zástupcům vlády zcela plytký dopis, který neobsahuje žádné relevantní informace, a to navíc až poté, co problém mediálně odprezentujete, nesvědčí o tom, že chcete zahájit korektní jednání,“ reagoval resort vlastním otevřeným dopisem.

Nehledě na politické šarvátky je zřejmé, že Česko z dlouhodobého hlediska ztrácí turistickou atrakci. Akce za tři závodní dny v nejlepších letech mířila ke čtvrtmilionové návštěvnosti. Reálně tedy každý rok na okruh dorazilo mezi 60–80 tisíci fandů. Mnozí si prázdniny v Česku protáhli na týden. „I letos bez diváků byly některé větší hotely díky závodním týmům plné,“ upozornila ředitelka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová.

Potvrzuje to například Quality Hotel Brno, který sousedí s brněnským výstavištěm. „Hosty byly především realizační týmy, které se podílely na průběhu celé akce. Hotel byl vždy vyprodaný do posledního pokoje. Konec akce znamená velký propad v tržbách v řádech milionů korun. Tyto prostředky by pomohly zmírnit dopady ztrát kvůli pandemii,“ uvedla Libuše Sosíková z vedení hotelu.

Speciálně na Grand Prix otvíral třeba kemp Start na Kývalce v těsné blízkosti okruhu. Hostil několik tisíc lidí. „Bude to pro nás velmi ztrátové, až likvidační. Přijdeme zhruba o stovky tisíc korun. Klienti byli hlavně cizinci. Je škoda, že se akce ruší. Měla světovou úroveň a lidé sem rádi jezdili,“ řekl provozovatel kempu Leopold Jelínek, který se jinak živí jako zemědělec.

Brno tak při nejistotě veletržních akcí počítá s další ranou pro cestovní ruch. „Česko má mimo Prahu jen málo atrakcí. Turisté sem jezdí za vybranými památkami. Velké akce jako Grand Prix nebo veletrhy znamenaly, že se zahraniční návštěvníci vůbec o Brnu dozvěděli,“ doplnil Pelc.

V ostrovačické restauraci a hotelu U Nedbálků žijí se závody dlouhá desetiletí. Dojížděli tam herec Jan Werich nebo slavná závodnice Eliška Junková. „Je to emoční vazba. Přímo pod okny nám projížděla Velká cena, která se tu jezdila mezi lety 1930 až 1937, tenkrát tedy auta,“ řekl majitel Richard Nedbálek.

Podle něj bude konec znamenat velkou ztrátu pro region. „My se vždycky uživíme, když budeme mít čisté záchody, prodávat studené pivo a teplé párky. Těch akcí s takovou mediální pozorností ale zase tolik není. Byla by to škoda pro Jihomoravský kraj i celou republiku,“ dodal.

Pešek to vnímá pragmatičtěji. „Samozřejmě teď budeme nějakou dobu truchlit a za pár let si na to nevzpomeneme. Spousta zemí má o pořádání zájem a nabízejí velké částky. Ten, kdo zaváhá, jak se říká, nežere. Jak Brno jednou vypadne z kalendáře, už se tam nevrátí,“ dodal bývalý závodník.

Brno nikdy nedokázalo plně přesvědčit stát, že z burácejících motorů profituje celá země. Nově se zástupci jednotlivých aktérů budou v dopisech přesvědčovat, kdo za konec legendy ponese větší zodpovědnost.

Zdroj: Seznamzpravy.cz; Foto: Josef Fait



Login Přihlásit Registrace ›