Reklama

Ex-pilot Grand Prix Lukáš Pešek je trenérem Hlavní obrázek k článku: Ex-pilot Grand Prix Lukáš Pešek je trenérem

V historické tabulce české a československé motocyklové silnice je díky svým úspěchům na druhém místě hned za legendárním Františkem Šťastným, neboť vyhrál dva závody Grand Prix, což se žádnému Čechovi jinak nepodařilo.

Před dvěma lety uzavřel kariéru, ve které to dotáhl až do MotoGP. Letos ho už neuslyšíte ani při televizních přenosech mistrovství světa, protože jako spolukomentátor na Nově skončil. Jenže i tak sedí Lukáš Pešek na motorce téměř denně – častěji, než když býval závodníkem.

Má motoškolu, učí děti i dospělé. Založil vlastní tým, je koučem talentovaného Ondřeje Vostatka, který klepe na dveře světového šampionátu. Stal se tváří BESIP.

„Pomáhá mi jméno, protože kdybych se jmenoval Franta Novák, bylo by to těžší. Ale trénování mě naplňuje,“ říká Pešek. I neděli byl se svěřenci na závodech v Itálii, po očku ale v televizi sledoval, jak se Marc Márquez, jeho někdejší soupeř, stal poosmé mistrem světa. Tak i na to přijde v rozhovoru řeč.

Učíte i dospělé. Co přesně?
„Jezdit pomalu. Oni všichni chtějí jezdit rychle, ale neumějí pomalu. Takže je v motoškole vracíme na začátek a učíme základy. Třeba neřeší rovnováhu, protože když se rozjedete na padesát, tak ji nepotřebujete, protože máte odstředivou sílu. Když ale zpomalíte na dvacet, začnete se klepat. Ale nejhorší je, že mnozí zkoušejí na motorkách posouvat své limity v provozu. To je nesmysl, a proto jsem šel do projektu BESIP.“

O co jde?
„Lidé riskují, pak je vynese zatáčka, nedobrzdí. Já jim chci vysvětlit, že pokud chtějí posouvat limit, tak ať jdou na okruh. Uspořádali jsme i kemp, protože je to lepší, než jim něco říkat přes obrazovku. Ukázaná platí – když vám budu něco vysvětlovat, budete kývat a pak si to uděláte stejně po svém. Třeba starší lidi, kteří jsou dobře finančně zajištění, mají velké ego. Těm když něco vysvětlujete, mají vás na párku. Když po nich něco chcete, řeknou, že to nejde. Až když jim to ukážu, najednou použijí hlavu.“

Svěřenci poslouchají lépe?
„Třeba s Ondrou Vostatkem nám to taky na začátku trvalo, ale pak jsem si já, pantáta s břichem, sedl na motorku a ujel mu. Pochopil, že ty rady mají smysl. Ale na něm je skvělé, že to není kluk, kterého bychom museli do tréninku nutit. Naopak ho musíme často krotit, protože by chtěl jezdit pořád, ale někdy je lepší použít hlavu, ne se zničit.“

Je největším českým talentem?
„Máme jeho, pak tam dlouho nic nebude. Je to drahý sport a neumím si představit, že z lidí, které vídám na závodech, je někdo tak finančně silný, že by to dokázal dotáhnout až do mistrovství světa.“

V něm teď mají Češi tři jezdce.
„Karel (Abraham) tam je, jede a můžeme být rádi, že někoho v MotoGP máme. Ale od něj asi velké výsledky čekat nemůžeme. U Kuby (Kornfeila) mi přijde, že kariéru už v Moto3 dojíždí. Teď tam podepsal další smlouvu a nevím, jestli je to cesta kupředu. Filip (Salač) je mladý dravec, který jde rychle nahoru a má potenciál. Tím, že na příští rok podepsal smlouvu u silného týmu s výbornou motorkou, ho to zase posune o pár příček dopředu.“

Je to váš nástupce?
„Chce vyhrávat, je správně drzý, jde si za svým a nemá vůči rivalům ostych. Jestli má někdo naději mé výsledky překonat, tak je to víc Salač než Kornfeil. Jen musí jet své a neposlouchat, co se kde povídá. A připravit se, že vás lidi odsoudí, že jste namachrovaný.“

Tak to bylo u vás?
„Byl jsem zamknutý do sebe, dělal jsem svou práci, šel jsem si za svým a nic jiného mě nezajímalo. Lidi o mně leccos říkali, ale když jste silný a víte, proč to děláte, ustojíte to. Když ne, semele vás to psychicky.“

I proto v MS není přátelství?
„Nikdy tam nebylo a nebude. Tam jdete do práce pro nejlepší výsledek, a ne hledat kamarády. Ty hledáte v mládí na pískovišti, tam bojujete o budoucnost. Je to ostrý svět, ale i super průprava do života. Díky tomu se teď z ničeho nepo...“

Je to ostrý svět i u dětí?
„Někdy s námi rodiče těch, kteří se k nám nedostali, v depu zbytečně bojují. Děje se to i v jiných sportech. Jsou ambiciózní a jsou schopní udělat pro děti všechno. Začíná to podváděním, že mají jiné restrikce motoru, aby jim to jelo víc. Teď se nám stalo, že nám někdo něco hodil do benzinu. Naše chyba, že jsme si motorku nehlídali. Na druhou stranu mi to přijde za hranou.“

Jak to pak dítěti vysvětlit?
„Ti rodiče si neuvědomují, že nebojují s jinými dospělými, ale ubližují dítěti. Jemu jsme to řekli na rovinu, dnes jsou děti dost vnímavé.“

Lze se bránit?
„Když bude chtít někdo ublížit, zase udělá něco jiného. A potrestat dítě, že jeho rodič někomu něco provedl? I to mi přijde scestné.“

I tak vás práce u dětí naplňuje.
„Protože vidím, že tam je progres. Mám motoškolu, do které chodí asi 30 dětí. Pak mám tým, kde letos byli tři závodníci. Příští rok jich bude pět šest a pojedou ve třech čtyřech kategoriích. Když mi přijde dítě v sedmi letech, bude u nás postupovat dál. A třeba ho v patnácti posuneme do světa. To je můj cíl.“

Španěl Marc Márquez má právě osmý světový titul.
„Je to fenomén, jakým byl Rossi. A pokud se něco nečekaného nestane, bude vyhrávat dál. Vítězí, i když nemá dobrou motorku. Má před sebou hodně let, takže Rossiho devět titulů určitě překoná.“

Dají se ti dva porovnat?
„Jsou jiní, jako plus a minus. Postavou malý a velký. Márquez má rozházený styl, jede furt za hranou. Rossi má naopak učesaný styl, jak se mu motorka hýbne, není svůj. Márquez u lidí nikdy nebude populární jako Rossi. Toho milují všichni. Když přijedete někam ve světě a řeknete MotoGP, nikdo moc neví, když řeknete Rossi, vědí všichni.“

Přibližte mi ten Márquezův styl.
„Má brutálně rychlé změny směrů, jde z náklonu do náklonu. Když mu to podklouzne, umí reagovat, má neuvěřitelnou rovnováhu. 90 procent lidí by spadlo a on to ustojí. Má skvělé reakce a podle mě se vůbec nebojí. Je to asi dar.“

Zdroj: www.idnes.cz/sport



Login Přihlásit Registrace ›

Reklama