Reklama
Titulní stránka→ Sport

Mistrem Endurance poprvé BMW

Historický úspěch na Bol d'Or 2026: BMW poprvé vyhrálo mistrovství světa vytrvalostních závodů a ukončilo tak desetiletí trvající dominanci japonských výrobců. SERT a YART doplnili umístění na stupních vítězů.

Tovární tým BMW v závěrečném závodě mistrovství světa vytrvalostních závodů otočil situaci a titul si zajistil s Markusem Reiterbergerem, Michaelem van der Markem a Stevenem Odendaalem. V Bol d'Or dosáhl tým se startovním číslem 37 maximálního počtu bodů a sesadil z trůnu obhájce titulu YART s Marvinem Fritzem, Karlem Hanikou a Leandrem Mercadem.

Motocykl M1000RR s číslem 37 dominoval 24hodinovému závodu po dlouhé úseky a odtrhl se od konkurence především díky silnému tempu, vysoké spolehlivosti a efektivitě. Po suverénním výkonu si BMW udrželo pohodlný náskok až do cíle a poprvé se korunovalo mistrem světa ve vytrvalostních závodech.

Na tradičním startu v Le Mans měl Gregg Black nejlepší start na Suzuki SERT, ale Michael van der Mark na továrním BMW se na dlouhé rovince Mistral ujal vedení.

YART na druhou stranu nezačal dobře: Marvin Fritz z prvního kola vyjel pouze na 16. pozici, ale pak se rychle propracoval zpět do čela.

Jedna z rozhodujících silných stránek BMW M1000RR se projevila již v prvním stintu. Zatímco FCC TSR, AutoRace Ube, YART a SERT musely dříve zajet do boxů na tankování, tovární tým BMW si dokázal své stinty výrazně prodloužit.

Přesto se na trati rozpoutala těsná bitva mezi BMW a FCC TSR. Zejména Corentin Perolari byl na svém motocyklu Honda Fireblade extrémně agresivní a několikrát se ujal vedení.

V úvodních fázích se na čele pole držel i tým AutoRace Ube. Naomichi Uramoto a Sylvain Guintoli jeli se svými motocykly BMW na podobné úrovni jako tovární tým. Po třech a půl hodinách však přišla první větší komplikace: Guintoli havaroval kvůli technické závadě a těžce poškozený motocykl M1000RR musel být servisním vozidlem odvezen zpět do boxů. Později byl Uramoto nucen odstoupit na kraj trati kvůli poruše motoru. Po šesti hodinách závod pro tým, který startoval z druhé pozice, skončil.

Také vytrvalostní motocykly EWC byly brzy vyřazeny z boje o nejvyšší pozice. Po silných trénincích a slibné kvalifikaci problém s převodovkou nejprve odsunul BMW Marcela Schröttera, Lorise Baze a Jana-Oleho Jähniga daleko dozadu.

Pozdější havárie a další zastávka kvůli opravě je stály další kola. Německý tým se však během noci propracoval zpět do první desítky.

FCC TSR zůstával nejtěžším soupeřem BMW v čele. John McPhee a Corentin Perolari se na trati opakovaně ujali vedení. Fireblade však potřeboval výrazně více paliva. Krátce před šestiapůlhodinovou hranicí se továrnímu týmu BMW poprvé podařilo vyhnout se úplné zastávce v boxech, čímž si vybudoval náskok více než minuty.

Za nimi se rozvinul klíčový souboj o titul mezi YART a SERT. Obhájci titulu si po náročném závodním týdnu zpočátku drželi třetí místo, ale SERT během večera ztrátu dohnal. Malá chyba během zastávky v boxech YART, při které Karel Hanika odtrhl před demontáží stojanu zadního kola, je stála několik sekund. SERT nakonec předjel Yamahu číslo #1.

V prvním mezisprintu po osmi hodinách získala BMW maximální počet deseti bodů. Markus Reiterberger, Steven Odendaal a Michael van der Mark nadále kontrolovali závod po celou noc. FCC TSR a SERT bojovaly o druhé místo za nimi, zatímco YART, čtvrtý, ztrácel už jedno kolo.

Noc si vybrala svou daň i na dalších týmech. Bolliger Switzerland s Alexem Toledem, Xavierem Artigasem a Kylianem Nestolou se propracoval mezi nejlepších 8, než je po necelých dvanácti hodinách donutila porucha ojničního ložiska odstoupit.

Vedoucí tým mistrovství světa v kategorii Stock, Champion-MRP by MRP, byl také výrazně brzděn technickými problémy: motor BMW se přehřál a vyžadoval opravy trvající více než hodinu. To postavilo Wojcik Racing do slibné pozice v boji o titul v kategorii Stock.

Ve druhém mezisprintu po 16 hodinách BMW opět získalo maximální počet deseti bodů. YART skončil pouze na čtvrtém místě a získal sedm bodů, čímž se náskok obhájců titulu v mistrovství světa snížil na osm bodů. Rovnice pro závěrečné etapy byla jasná: pokud BMW vyhraje Bol d'Or, YART musí skončit alespoň druhý, aby si udržel titul mistra světa.

V neděli ráno si tovární tým BMW stále více udržoval náskok a vyhýbal se zbytečným rizikům. Reiterberger pět hodin před koncem hovořil o „téměř perfektním závodě“. Za nimi YART zrychlil tempo a zmenšil náskok na FCC TSR. Honda se s postupem závodu stávala méně ovladatelnou a kvůli vyšší spotřebě paliva si i nadále vyžadovala častější zastávky v boxech.

Tři a půl hodiny před koncem závodu havaroval John McPhee se svým motocyklem FCC TSR Honda a ztratil drahocenný čas. Skot dokázal poškozený Fireblade dovézt zpět do boxů vlastní silou. Tam musela být mimo jiné vyměněna ohnutá levá řídítka.

V důsledku incidentu se YART posunul na stupně vítězů. To však nestačilo k obhajobě titulu: SERT zůstal před Yamahou číslo #1. YART proto musel v případě vítězství BMW dohnat i Suzuki, aby si titul mistra světa udržel po vlastních zásluhách.

FCC TSR Honda klesla po nehodě z třetího na páté místo. YART a Marc VDS také předjely motorku s číslem 5. Nehoda a následná zastávka kvůli opravě zvýšily náskok na vedoucí tovární BMW na devět kol.

Neúprosná povaha vytrvalostních závodů se projevila necelé dvě hodiny před koncem závodu: Yamaha R1 Marca VDS, jedoucí na čtvrtém místě, se kvůli technickému problému zastavila. Florian Marino dokázal motorku pouze dotlačit do únikového pruhu.

Po návratu do boxů začali mechanici řešit problémy. Zjistili, že díra v chladiči způsobila poškození motoru. Tým však vytrval: po zdlouhavých opravách se mechanikům podařilo Yamahu oživit a dostat ji zpět do závodu.

Také Bol d'Or v rámci vytrvalostního závodu ERC skončil bez očekávaného výsledku. Po návratu, který byl již tak sužován neúspěchy, musel německý tým BMW odstoupit kvůli technickým problémům.

Závod rozhodly poslední čtyři hodiny. Vedoucí tovární BMW zůstalo bezchybné a zabránilo opakování dramatického závodu z předchozího roku. Markus Reiterberger pilotoval M1000RR cílovou páskou.

BMW oslavilo svůj první titul ve vytrvalostním mistrovství světa v jižní Francii a zapsalo se do historie: Nikdy předtím se evropskému výrobci nepodařilo vyhrát mistrovství světa EWC.

Při zpětném pohledu se BMW M1000RR ukázalo jako celkově nejsilnější motocykl sezóny EWC 2026. Tovární tým BMW byl již v úvodním závodě sezóny v Le Mans ve skvělé formě, než nehoda a několik závad zabránily odpovídajícímu výsledku.

Následovalo vítězství ve Spa a umístění na stupních vítězů v závodě Suzuka 8 Hours. BMW pak dosáhlo vrcholu v Bol d'Or: pole position, maximální počet bodů ve všech mezisprintech a vítězství v závodě.

Společnost YART již před Bol d'Or vyjádřila vážné obavy, protože věděla, že dlouhá rovinka Mistralu by jejich konkurentům pomohla. Ztráta titulu mistra světa nebyla způsobena ani tak chybami týmu, jako spíše technickými nedostatky dnes již stárnoucí platformy R1. Náročné uspořádání trati v Le Castellet tyto nedostatky obzvláště zdůraznilo.

Proti modernějšímu BMW M1000RR měl YART rozhodující nevýhodu, kterou i přes silné jízdní výkony a téměř dokonalou týmovou práci nebylo možné plně kompenzovat. Jejich úspěšná obhajoba titulu tak skončila právě v závodě, kde se koncepční rozdíly mezi motocykly nejvíce projevily.

Hladký průběh Bol d'Or 2026 byl pozoruhodný: závod proběhl bez jediného safety caru a tři vedoucí týmy se nedopustily žádných rozhodujících chyb. Ve srovnání s dramatickými ročníky předchozích let nabídlo letošní finále sezóny EWC na trati méně napětí. Napětí v boji o titul mistra světa však zůstalo hmatatelné až do cíle v 15 hodin. Úleva a jásot všech v boxech BMW byly proto obrovské.

FCC TSR se muselo po havárii Johna McPheeho spokojit se čtvrtým místem. Zklamáním byl výsledek, protože francouzský tým Honda byl, co se týče čisté rychlosti, po většinu závodu jediným vážným vyzyvatelem BMW.

Tým Kawasaki Webike, sužovaný četnými závadami, těžil z pozdních problémů Marca VDS a posunul se na páté místo. Nejlepší sériový tým Wojcik Racing s Jordim Torresem, Milanem Pawelcem a Mateuszem Molikem se umístil na šestém místě a zajistil tak vítězství ve třídě a titul v kategorii Stock pro Hondu.

Konečný výsledek po 24 hodinách jízdy:

1. BMW Endurance (Reiterberger, Odendaal, van der Mark), BMW M1000RR, 742 kol

2. SERT (Black, Masson, Linfoot), Suzuki GSX-R1000R, +1 kolo

3. YART (Hanika, Fritz, Mercado), Yamaha R1, +2 kola

4. F.C.C. TSR (Techer, Perolari, McPhee), Honda CBR1000RR-R, +8 kol

5. Kawasaki Webike (Ramos, Gamarino, Leblanc), Kawasaki ZX-10RR, +24 ¨kol

6. Wojcik Racing (Torres, Pawelec, Molik, Garzo), Honda CBR1000RR-R, +25 kol (STOCK)

7. 3Art Best of Bike (Mahias, Arbel, Mulhauser, De Vleeschauwer), Yamaha R1, +27 kol (STOCK)

8. Maco Racing (Vugrinec, Checa, König), Yamaha R1, +28 kol

9. Honda No Limits (Pons, Brink, Vietti-Ramus), Honda CBR1000RR-R, +29 kol (STOCK)

10. Team 18 Pompiers (Guittet, Pellizotti, Alcoba), Yamaha R1, + 30 kol (STOCK)

Konečné pořadí MS Endurance EWC 2026:

1. BMW Endurance: 158 bodů

2. YART: 154 bodů

3. SERT: 137 bodů

4. Kawasaki Webike: 105 bodů

5. AutoRace Ube: 64 bodů

6. ERC Endurance: 62 bodů

7. F.C.C. TSR Honda: 61 bodů

8. Mana-Au Competition: 49 bodů

9. Team Bolliger Switzerland: 43 bodů

10. Maco Racing Team: 37 bodů

Přidat komentář 1

Nejnovější články

Další z rubriky

Login Přihlásit Registrace ›
 
Reklama