Honda Fest 2025: z Frymburku až do Mariazell

Publikov�no: dnes

Za?~Yazeno v:

Život motorkáře

Autor:

Gabriela Pospíšilová

Po deseti letech se Honda Fest vrátil zpět do šumavských hvozdů. Pro své účastníky si připravil nejenom možnost otestovat téměř všechny novinky včetně zlatého Gold Winga, ale také atraktivní program a na každý den jednu trasu, se kterou jste se povozili po těch nejvíc zakroucených silničkách. A že jich tu v okolí Frymburku bylo!

Říká se, že kdo byl jednou na Honda Festu, už nikdy nechce chybět. Ostatně, potvrzuje to i bleskurychlé vyprodání všech míst ihned po jeho zveřejnění. Zákazníci a majitelé motocyklů Honda jsou věrní své značce, a kromě ní na Honda Fest jezdí také kvůli svým přátelům, které tu za ty roky získali. Někteří se vídají jen na této akci, jiní se spřátelili natolik, že spolu podnikají cesty i v průběhu roku.

Honda Fest začíná ve středu odpoledne a končí nedělním dopoledním odjezdem. Program je tu však tak nabitý, že je tu najednou konec, a vy ani nevíte jak. Domů odjíždíteobohaceni o spoustu nových zážitků, nových přátel a inspirací na cesty, kam byste se mohli příště vydat na vaši dovolenou. Největší oblibě se těší večerní testování novinek japonského výrobce, letos byl zájem hlavně o výroční verzi zlatého Gold Winga a tradičně o cestovní endura, zejména o Afriku s elektronickým podvozkem. Ne nadarmo se říká, nekupuj zajíce v pytli a toto je jedinečná příležitost, jak si vyzkoušet několik modelů najednou.

Po testování motocyklů následuje večerní program, který zahrnuje jak besedy cestovatelů s promítáním o jejich dobrodružství v sedle motocyklů, tak vzdělávací přednášky, díky kterým se na vašich cestách můžete vyhnout mnoha nebezpečím. Jedním z přednášejících byl Míra Lisý, který provozuje motoškolu a z rukávu sypal jeden příklad za druhým, doplněný o reálná videa a ihned k tomu dodával rady, jak se daným kolizním situacím vyhnout.

„Na pionieri okolo sveta“ se vydal mladý Slovák, Ján Drinka. Své putování započal a skončil v rodných Michalovcích. Za 500 dní na své Jawě Pionýr procestoval 23 zemí a najel více než 53 tisíc kilometrů. Poutavé povídání doplnil o mnoho fotografií. Na své cestě čelil i několika technickým problémům a defektům, ale vždy si dokázal poradit a často mu k tomu osud do cesty přihrál nějakého domorodce, který se objevil v pravý čas a pomohl mu pokračovat v jeho plnění snu. Ján se dokonce dostal do Guinnessovy knihy rekordů, jako nejmladší člověk na světě, který jej objel kolem dokola na motocyklu Jawa Pionýr.

Největší letošní hvězdou však byla partička motorkářů Los Brumlos. Nikdo z nich nebyl a stále není kovaný motorkář, s motorkami začali přibližně před deseti lety, když se rozhodli, že budou poznávat svět ze sedla motocyklu. Jejich průměrný věk je téměř 60 let a i když nemají žádné zkušenosti s jízdou v terénu, mají-li si vybrat pohodlnější cestu po silnici nebo strastiplnou neznámou kamenitou stezku, o které ani neví, jestli je vůbec dovede do správného konce, zvolí si vždycky tu horší variantu. Proč? Protože je to dobrodružnější a oni rádi čelí výzvám. Jejich promítání o cestě do Tádžikistánu tak bylo plné nejen humorných scének, protože pánové si ze sebe umí udělal legraci v každé situaci, ale také nebyla nouze o dramatické chvíle, kdy jsem si místy říkala, ti chlapi fakt měli obrovskou kliku, že se vůbec vrátili domů živí a zdraví.

Na každý den je rovněž naplánovaná etapa, která účastníky vezme na zajímavá místa v okolí. Nejezdí se po hlavních silnicích, ale po těch nejvíce klikatých a kdo chce, může cestou plnit předem stanovené úkoly a zapojit se do soutěže, kde je možno vyhrát některou z hodnotných cen věnovaných českým a slovenským zastoupením Hondy Motor Europe. Jednotlivé etapy nás tak zavedli do Písku, Holašovic, Třeboně nebo do Muzea veteránů v Nové Bystřici. Já jsem si však nejvíce užila etapu, jejíž hlavním cílem bylo poutní místo v rakouském Mariazell. V místní bazilice zrovna probíhala mše za doprovodu varhan, což ještě více umocnilo zážitek z tohoto jedinečného místa. Trasa měřila téměř 400 kilometrů a kromě nádherných motorkářských silnic jsme ji završili přejezdem Lipna na pontonu.

Letošními parťáky na cestách mi bylo hned několik strojů. Do Frymburku jsem přijela na zlatém křídle Honda GL1800 Gold Wing a se kterým jsem se vydala i na cestu do Mariazell. Bez potíží zvládal svižné tempo i rychlé zatáčky, jen do těch „vracáků“ se „lámal“ trochu hůř, zkrátka není to závodní stroj, ale pořádný cestovatel. A víte co? Já i po těch 400 kilometrech v jeho sedle nebyla nijak unavená. Gold Wing je mojí srdeční záležitostí a kdykoliv mám možnost se na něm svézt, neváhám ani vteřinu.

Na první etapu jsem si vzala novinku Honda NT1100 s elektronickým podvozkem. Chtěla jsem si vyzkoušet, jestli podvozek funguje stejně skvěle, jako je tomu u Honda CRF1100L Africa Twin, která jej má ve výbavě už od loňské sezóny. Afriku jsem si vzala na třetí etapu, a tak jsem měla velmi živé srovnání. Jsou to dva odlišné stroje, NT1100 je určen pro běžný styl cestování, tomu bylo přizpůsobeno i nastavení podvozku do komfortnější podoby. Afričanka je pravý cestovatel, tělem i duší a právě u ní mi elektronický podvozek dával větší smysl. Rozdíl mezi ním a klasickým podvozkem je velmi znát a pokud přemýšlíte o pořízení Africa Twin, hodláte jezdit velké dálky po silnicích nevalných kvalit, jděte rozhodně do něj. Odvede velké množství práce, aby vám zajistil komfortní cestování a právě na rozbitých nebo hrbolatých silnicích oceníte jeho schopnosti.

O vyvrcholení Honda Festu se postaral několik minut trvající ohňostroj, tradiční sobotní dort a také tombola, kde kromě hodnotných cen od Hondy, věnoval dary také Interphone, Dunlop a Nokamoto. Hlavní cenou pak bylo týdenní zapůjčení motocyklové novinky, která bude odhalena na veletrhu EICMA na podzim letošního roku. Nedělní ráno už je jen o loučení a odjezdu domů. Na tvářích všech účastníků však můžete spatřit spokojený úsměv a většina z nich se loučí slovy: „Tak zase za rok!“