Test Honda CB 1000 R Plus: nahatý chuligán
- Publikovno: 25.1.2019
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Těšila jsem se na svezení s litrovým CB, ale vůbec jsem nečekala, že by mě sériově vyráběný naháč dostal takhle do kolen. Jenomže dostal! Po dlouhé době jsem si přála, aby měl den více hodin a já mohla hltat další a další kilometry v sedle tohoto streetfightera.
A to jsem na něm vlastně ani neměla jet, jenomže kolega z redakce odřekl test a mně tak nějak přišlo líto tento bike nevyzkoušet. Všichni o něm básnili, jak je geniální a jak skvěle vypadá, no upřímně, na fotkách se mi líbil, ale že by to byla zas taková pecka? A to na něm dělalo designové centrum v Římě. Jo, jenomže ve skutečnosti to pecka je, mnohem krásnější než na obrázku. Ty jeho svalnaté, lomené proporce vám jednoduše nedají spát. Ta mohutná muskulatura a vědomí jeho síly, kterou v sobě ukrývá, mě naprosto pohltila. Od jeho kulatého hi-tech světlometu s nalakovanou obrubou v kovových odstínech, přes chladič směrem dolů ke čtyřem lomeným svodům výfuku 4-2-1. Celý výfukový systém velmi těsně objímá motor a koncovka vydává hutný syrový zvuk, který nelze přeslechnout.
Nahoře nad koncovkou se vypíná krátký zadeček navazující na vykrojené komfortní sedlo, do kterého když se usadíte, rázem se cítíte jako jedno tělo. Dokonale vás propojí s motocyklem a to jste ještě nevyjeli. Palivová nádrž je vykrojená přesně vám na míru, nikde nepřekáží, jen jemně kopíruje vaše nohy při usazení do kokpitu. Nohy máte poskládány pod sebou a velmi rychle zjistíte, že tenhle posaz za širokými řídítky je přesně to, co potřebujete k tomu, abyste mohli řezat jednu zatáčku za druhou s naprostou přesností a neuvěřitelnou lehkostí.
Na test jsme měli verzi s označením Plus. Oproti základnímu modelu má ve výbavě navíc hliníkové doplňky, jako je kryt předního a zadního blatníku, větrný štítek, krytka zadního sedla a mřížka chladiče s vyřezaným logem CB1000R. Má také vyhřívané rukojeti, které jsou u naháče téměř nezbytností a má obousměrné rychlořazení, ale o tom až později. Každopádně už teď dopředu říkám, že se vyplatí si za tuhle výbavu připlatit. Pochopíte to v okamžik, kdy poprvé vyjedete.
Vůbec jsem od Hondy nečekala, že by dokázali vyprodukovat něco tak zábavného, co vás pohltí od prvního kilometru a vy nebudete chtít slézt ze sedla dolů. Budete chtít projet další a další zatáčku a užívat si tu sílu motoru na výjezdu z nich. Motor, to on je tím hlavním prvkem, proč vás CBčko bude bavit. Ačkoliv původně pochází z Firebladu z roku 2006, je kompletně přepracovaný, od většího zdvihu, delšího sacího hrdla až po nové kované písty.
Geniálně sekunduje mohutným svalnatým tvarům, protože on je také takový, je to Schwarzenegger mezi motory. Silný muž, který ve vás rozpoutá vlnu nepopsatelných emocí. Do 6000 otáček je to pohodář, který vám občas odpustí i to drobné škobrtnutí a podtočení, řadový čtyřválec se s tím vypořádá snadno, ale v moment, kdy protnete tuto hranici, stává se z něj dravá šelma. Ta divokost s jakou vyrazí všech 146 koní snad ani nezná mezí, zastaví je až závora s nápisem „omezovač“ při 11 500 otáčkách. V kombinaci s antihoppingovou spojkou a obousměrným quickshifterem budete milovat všechno, od rozjezdu, přes kopání kvaltů nahoru i při podřazování směrem dolů. Jestli uvažujete o tomhle biku, musíte uvažovat i o bezspojkovém řazení. To vám totiž posune zážitek z jízdy o level výš, no možná i o dva.
K motoru se pojí i čtyři jízdní režimy, Sport, Standard, Rain a User a můžu říct, že jsem neplánovitě vyzkoušela ty první tři. Sport je hodně výbušný, potřebuje točit a ocení ho opravdu velmi zkušený jezdec, nebo když jedete pekelně svižnou jízdu. Standard je v porovnání s předchozím režimem klidnější, ale ne v pravém slova smyslu. Jeden den jsem jezdila jen v tomto režimu a stále jsem měla dostatek koní i na rychlejší jízdu. Neplánovaný déšť a mé špatné rozhodnutí jet vrátit motorku mou oblíbenou klikatou tratí mě donutilo použít režim Rain a s povděkem jsem kvitovala omezený výkon. CBčko vám nedá spát ani když je silnice mokrá a z nebe padají „trakaře“.
Moc se mi zamlouvalo celkové chování litrového naháče, umí být vyrovnaný sebevědomý muž, klidný stařec, ale i bláznivý puberťák. Ve všech případech oceníte příkladné vedení motocyklu, který jede přesně tu stopu, co vy potřebujete a neuhne z ní ani o milimetr. Jede tak lehce a hravě, ani se nijak nenadřete, stačí se lehce naklonit, někdy trochu zatlačit do řídítka a CBčko míří tam, kam se dívají vaše oči. Můžete jet hodně rychle, protože tu máte spolehlivé kousavé brzdy, jsou ostré, netuhnou, snadno se dávkují a zabírají už při prvním lehkém zmáčknutí.
Pochvala míří i ke skvěle naladěnému podvozku Showa, vlastně jsem jej ani nemusela nijak nastavovat, už v továrním nastavení fungoval přesně podle mých představ, ať už jsem jela na krev nebo v klidovém režimu. Překvapily mě přední BPF tlumiče, které pobíraly rázy tak mohutně, že vám vynahradili i absenci tlumiče řízení. Přístrojový panel s LCD diplejem má vlevo digitální otáčkoměr s ukazatelem zařazeného rychlostního stupně, vpravo je rychloměr a pár ostatních ukazatelů. Na displej je dobře vidět, i když venku svítí ostré polední slunce.
Pro mě je Honda CB 1000 R překvapením loňské sezóny. Od naháče jsem jednoduše nic takového nečekala. Ještě teď mám husí kůži, když si vzpomenu, jak jsem s ní řezala jednu zatáčku za druhou a pořád jsem neměla dost. Zamilovala jsem si tu geniální souhru mezi motorem a podvozkem. Tohle je pro mě ten pravý motorkářský punk!
Technické údaje
Motor: Kapalinou chlazený čtyřtaktní řadový čtyřválec DOHC se 16 ventily. Vrtání a zdvih 75 x 56,5 mm, zdvihový objem 999 ccm, kompresní poměr 11,6:1. Největší výkon 107 kW při 10 500 1/min, největší točivý moment 104 Nm při 8 250 1/min. Elektronické vstřikování paliva , tlakové oběžné mazání a elektrické spouštění.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod řetězem, mechanicky ovládaná vícelamelová spojka v olejové lázni, antihopingová, šestistupňová převodovka.
Podvozek: ocelový páteřový rám. Přední převrácená vidlice Showa SFF-BP. Zadní tlumič Showa BRFC. Brzdy kotoučové, vpředu dvojitá čtyřpístková o průměru 310 mm, vzadu jednoduchá o průměru 256 mm s jednopístkovým třmenem. Pneumatiky 120/70-ZR17 vpředu a 190/55-ZR17 vzadu. Rozvor 1455 mm, výška sedla nad zemí 830 mm, světlá výška: 135 mm, pohotovostní hmotnost 212 kg. Objem palivové nádrže 16,2 litrů.
Barevné provedení: černá Graphite Black, stříbrna Matte Bullet Silver Metallic a červená Chromosphere Red
Cena vč. DPH: 329 900 Kč
Příplatek za verzi PLUS: 30 000 Kč
- Přidat komentář 1
- Publikováno: 25.1.2019
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
Další z rubriky
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro
- 7.6. - Test CFMOTO 450 CL-C: malý bobber