K 120. narozeninám Soichira Hondy
- Publikováno: dnes
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Honda je jedním z nejprestižnějších jmen v motoristickém sportu. V závodech Grand Prix je japonská značka nejúspěšnějším výrobcem. Zakladatel společnosti, Soichiro Honda, by se letos dožil 120 let.
Soičiró Honda se narodil 17. listopadu 1906 v Hamamatsu v prefektuře Šizuoka na ostrově Honšú, hlavním ostrově Japonska, který se nachází asi 100 kilometrů jihozápadně od Tokia, jako první z pěti dětí.
O svůj akademický rozvoj se moc nezajímal, ale mnohem více o technologie a mechaniku. Proto se v Tokiu začal učit v opravně jízdních kol a motocyklů a později i automobilů.
S podporou svého šéfa, Arta Šókaie, se v roce 1928 vrátil do svého rodného města Hamamatsu, aby založil pobočku a vedl ji jako ředitel. Kromě toho po práci pracoval jako závodní mechanik pro svého šéfa, který se také věnoval závodním autům.
V roce 1931 podal Soichiro Honda svůj první patent, jehož cílem bylo nahradit do té doby běžné dřevěné ráfky kovovými.
V červenci 1936 se zúčastnil svého prvního automobilového závodu All Japan Speed Rally, kde řídil sám a s jedním ze svých bratrů jako spolujezdcem. To skončilo první z několika vážných nehod. Později téhož roku, na oválu na okruhu u řeky Tama poblíž Tokia, byl již na špici s rekordem na kolo, když při předjíždění narazil do zadního značkovače a byl vymrštěn z vozu. Trvalo mu dva roky, než se zotavil z těžkých zranění (včetně zlomeniny ramene a zápěstí a poranění obličeje).
Měl dostatek možností k zaměření na design a v roce 1937 založil svou první společnost „Tokai Seiki Heavy Industry“. V této společnosti vyráběl písty a pístní kroužky. Nedělal to primárně pro zisk, ale proto, že chtěl řešit přetrvávající tepelné problémy spalovacích motorů obecně a zejména těchto součástí. Provedl nespočet neortodoxních experimentů s různými materiály a kovovými slitinami a uvědomil si, že jeho úroveň vzdělání je nedostatečná. Proto ve věku 31 let začal studovat na technické univerzitě.
V listopadu 1937 Soichiro Honda „vynalezl“ „superpístní kroužek“ vyrobený ze slitiny křemíku a kovu. Díky tomu se stal lídrem na trhu a hlavním dodavatelem pro Toyotu.
Během druhé světové války vyráběla společnost „Tokai Seiki Heavy Industry“ zboží i pro japonskou armádu. Hromadná výroba vyžadovala velké množství méně kvalifikovaných pracovníků, což byl problém, který Soichiro Honda řešil přechodem na plně automatizovanou a roboticky asistovanou výrobu.
Kvůli ničení způsobenému válkou a ničivým zemětřesením byla Soičiró Hondova továrna po válce vážně poškozena, přesto však byla dostatečně cenná, aby ji mohl prodat Toyotě za jmění. Poté měl mysl prázdnou, ale po roční „dovolené“ a období sebeobjevování založil v říjnu 1946 v Hamamatsu „Hondův technický výzkumný ústav“ a začal vyrábět mopedy s pomocnými motory. Ty se ukázaly jako bestseller, zejména mezi chudým obyvatelstvem.
24. září 1948 založil společnost Honda Motor Company, svou poslední a největší firmu. Zpočátku vyráběla motory o objemu 50 ccm a 98 ccm, které byly instalovány do jízdních kol obchodního partnera a prodávány jako mopedy. Protože výrobce jízdních kol nedokázal držet krok s objemem výroby, rozhodla se Honda stavět kompletní vozidla sama. Prvním motocyklem Honda byl model Dream Type D s vzduchem chlazeným dvoutaktním motorem o objemu 98 ccm. Soichiro Honda však tuto technologii nepovažoval za udržitelnou, a tak v roce 1951 s modelem Honda Dream Type E s čtyřtaktním motorem o objemu 146 ccm přešel na jednodušší čtyřtaktní technologii a tomuto přístupu zůstal věrný i pro civilní použití.
Veden filozofií zvyšování celosvětového prodeje motocyklů prostřednictvím závodních úspěchů navštívil v roce 1954 ostrov Man. Nicméně až v roce 1959, po rozsáhlém testování a národních závodech v Japonsku, vstoupila Honda na světovou scénu. V roce 1960 Teisuke Tanaka zajistil pro Hondu první umístění na stupních vítězů, když obsadil třetí místo na Velké ceně Německa na okruhu Solitude poblíž Stuttgartu. Na úvodním závodě mistrovství světa v roce 1961 dosáhl Australan Tom Phillis prvního vítězství ve Velké ceně pro rozvíjející se společnost ze Země vycházejícího slunce, když vyhrál závod třídy 125 ccm na okruhu Montjuïc v Barceloně. Ve stejném roce se Honda těšila obrovskému úspěchu také ve třídě 250 ccm, když nakonec zajistila oba tituly mistra světa pro Toma Phillise a Mika Hailwooda. Byla to předehra k bezprecedentnímu úspěchu, který pokračuje dodnes.
Soichiro Honda ale nebyl jen nadšenec do motocyklů; byl to naprostý automobilový fanatik. Jeho první závodní vůz byl postaven již v 50. letech 20. století. V té době se také věnoval obchodu s automobily a spíše pro vlastní potěšení postavil auto s vlastnoručně vyrobeným podvozkem a masivním americkým leteckým motorem V8.
Když byl začátkem roku 1962 předložen návrh zákona, který navrhoval, aby japonská vláda po vzoru USA omezila počet hlavních japonských výrobců automobilů na tři, bylo nutné rychle jednat. Honda rychle vyvinula dva vozy, kompaktní T360 a sportovní kabriolet S360, a představila je veřejnosti na tokijském autosalonu v říjnu téhož roku. Tím se vládní návrh předběhl a takový zákon se stal absurdní.
Tato dvě rychlá řešení samozřejmě nestačila, protože Honda se rychle stala jedním z nejdůležitějších výrobců i v sektoru čtyřkolových vozidel. A motoristický sport měl opět vydláždit cestu a rychle zvýšit povědomí o značce. Za tímto účelem si společnost stanovila za cíl vstoupit do Formule 1. Tento plán byl uveden do praxe v roce 1964 s kopií, respektive dalším vývojem, modelu Cooper-Climax a s kompletně interně vyvinutým dvanáctiválcovým motorem do V jako pohonnou jednotkou.
Po několika vzestupech a pádech ve Formuli 1 oslavila Honda v roce 1987 svůj první titul mistra světa jezdců jako dodavatel motorů pro Williams s Brazilcem Nelsonem Piquetem za volantem. Následovala vítězná série dalších čtyř titulů v řadě (1988 až 1991) s McLarenem a jezdci Ayrtonem Sennou a Alainem Prostem. Soichiro Honda se posledního titulu nedožil. Zemřel 5. srpna 1991 ve věku 84 let po rušném, ale naplňujícím životě.
V motocyklových závodech zůstává Honda nesporným držitelem rekordu s 62 tituly mistra světa a více než 800 vítězstvími ve Velkých cenách ve všech třídách. Jejich poslední vítězství v MotoGP však pochází před sedmi lety, z roku 2019, kdy si Marc Márquez zajistil svůj šestý titul v královské třídě. Tento víkend v Portimau by Španěl mohl svým osmým titulem v královské třídě vyrovnat rekord, který drží pouze Giacomo Agostini, a co je pro něj možná ještě důležitější, překonat svého úhlavního rivala Valentina Rossiho o jeden titul.
- Přidat komentář +
- Publikováno: dnes
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
- dnes - Triumph Street Triple 798 RS 2027: závodní tříválec
- dnes - MotoGP v Portimau: Časový program Grand Prix Portugalska 2026
- dnes - K 120. narozeninám Soichira Hondy
- včera - Alex Márquez: Návrat do Portimaa po operaci ramene
- včera - Marc Márquez si může v Portimãu zajistit svůj desátý titul mistra světa
- 16.11. - Moto Guzzi The Trip 500: lehký a obratný
Další z rubriky
- dnes - MotoGP v Portimau: Časový program Grand Prix Portugalska 2026
- dnes - K 120. narozeninám Soichira Hondy
- včera - Alex Márquez: Návrat do Portimaa po operaci ramene
- včera - Marc Márquez si může v Portimãu zajistit svůj desátý titul mistra světa
- 14.11. - Testy Superbike v Jerezu
- 14.11. - Ducati doufá v důstojné rozloučení s Bagnaiou


