Řítí se mistrovství světa Moto3 do propasti?
- Publikovno: 1.2.2020
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Cekově je nutno počítat u týmů KTM s částkou 180.000 Euro pro jednoho jezdce pouze za závodní materiál, a to ještě IRTA a Dorna převezmou náklady ve výši 60.000 Euro za motory.
V nedávno uveřejněném článku jsem se trochu podrobněji zabýval, kolik vlastně stojí závodní materiál na jednu sezónu v kubatuře «Lightweigth».
Bývalý český pilot této kubatury Jakub Kornfeil (celkem startů 182 startů v «Lightweigth») to říká celkem jasně, že pokud nejste v Top-5, nebo nezískáte v sezóně několik «beden», tak musíte určitou (dle našich informací jde minimálně o 250.000 Euro) částku do týmu přinést! A je úplně jedno, jestli to za vás zaplatí slovenská firma Redox nebo vás sponzoruje pomocí různých firem třeba motocyklová federace, bez těchto peněz místo na startovním roštu Moto3 prostě nedostanete, takových případů je jen v posledních dvou sezónách několik:
Abychom zmínili některé nedávné případy, tak to bylo ještě před zahájením sezóny 2018 nucené rozloučení s Juanfranem Guevarou. Potom skončila po letošní sezóně závodní stáj «Bester Capital Dubai», později přejmenovaná na «Mugen Race», tedy tým Fiorenza Caponery s dvacetiletou historií. A posledním případem z nedávné doby je ukončení závodní činnosti našeho Jakuba Kornfeilav týmu «BOE Skull Rider», který nebyl schopen zaplatit požadovaný sponzorský příspěvek.
Po první sezóně v mistrovství světa se zřejmě skončilo závodění třeba pro britského jezdce Toma Booth-Amose, je stále mimo hru.
Dalším klasickým případem byl před několika sezónami český jezdec Karel Hanika: Ten vyhrál Red Bull Rookies Cup 2013 a nádavkem mohl bezplatně závodit za tým Aki Aja - Red Bull KTM; tak jako jeho kolegové Brad Binder, Jack Miller nebo třeba Bo Bendsneyder či Can Oncü. Ovšem v sezóně 2016 už pořádné angažmá (bez sponzorských peněz) nesehnal, jen objel 7 závodů Grand Prix za tým «Platinum Bay Real Estate» s konkurence neschopným motocyklem Mahindra (ale nemusel donést sponzorský příspěvek) a protože potřebné sponzorské peníze na své další závodění ve světovém šampionátu nesehnal, tak se jeho kariéra stabilního pilota Grand Prix po 43 závodech absolvovaných závodech v MS-Moto3 bohužel skončila.
«Polotovární» týmy samozřejmě nemají skoro žádné problémy se všemi těmito náklady, pro ty ostatní je to ale jiné a pomalu se z toho stávají neřešitelné problémy. Týmy sice dávají k dispozici závodní motocykly, berou na sebe všechny náklady, ale skoro nikdy dokážou pokrýt platy svých jezdců. Možnost, kterou nabízejí, je proto hledat osobní sponzory, zobrazovat jejich loga na kapotážích nebo na kombinézách. A tak je tu úplně jiná situace: Vznikají týmy, které nejenže nemohou platit jezdce, ale spíše je nutí k tomu, aby zaplatili velkou část celkové peněžní sumy, která se očekává, že bude potřeba pro celou závodní sezónu.
Funguje to třeba následovně: Při podpisu smlouvy musí dotyčný zájemce o závodění zaplatit zhruba 1/3 požadované částky, před zahájením sezóny 2/3 a před letní přestávkou zbytek. Proto je právě letní přestávka časovým obdobím, kdy dochází k největší fluktuaci jezdců...
Situace, která je stále obtížněji zvládnutelná, jak ukazují poslední případy - uvedené výše. Motorsport se proto po celém světě stává stále více než exkluzivní záležitostí: ovšem stále méně lidí je ochotno tyto kompromisy přijmout. Přesto se zdá, že Dorna a IRTA zatím nehledají řešení těchto všech zde uvedených problémů...
Zdroj: Corsedimoto.com
- Přidat komentář 12
- Publikováno: 1.2.2020
- Zařazeno v:
- Autor: