Reklama

Místo Kornfeila pojede Riccardo Rossi Hlavní obrázek k článku: Místo Kornfeila pojede Riccardo Rossi

Český jezdec Jakub Kornfeil nesehnal na sezónu 2020 celou požadovanou částku sponzorských peněz, nabídku z WSBK odmítl, a místo sebe zajistil pro bývalý tým náhradníka, kterým bude Ital Riccardo Rossi.

Z ambiciózního profesionála se stává nadšený amatér. Jakub Kornfeil se po nečekaném konci kariéry chce závoděním - nejen na motocyklech - bavit. V rozhovoru promluvil také o těžkostech s financováním svého sportu.

Stejně jako na začátku každého roku se i letos motocyklový jezdec Jakub Kornfeil těšil na to, že nadcházející sezona mu přinese průlomový úspěch v mistrovství světa. V seriálu, v němž se pohyboval od roku 2009 a považoval se za jednoho z nejrychlejších pilotů světa.

Sen o naplnění potenciálu mu měl letos umožnit španělský tým BOE Skull Rider Mugen Race, do něhož v rámci třídy Moto3 přestoupil. Měsíc a půl před začátkem sezony místo příprav vyslal Kornfeil do světa zprávu o tom, že končí kariéru.

„Nebyl jsem schopen zaplatit celou částku, kterou jsem do týmu měl přinést. Proto jsem nucen skončit. Nechci žít v tom neustálém stresu, jestli seženu peníze. Tohle je hodně zvláštní byznys,“ připomněl 26letý borec z Rohatce, že na motocyklu jede ten, kdo platí.

Kornfeil bude jezdit dál, ale už jen jako amatér. Chystá se na jetsurfy, na motokros, na motokáry.

Jak dlouho ve vás tohle rozhodnutí zrálo?

„Každý člověk přemýšlí, kdy je ta pravá chvíle oznámit konec. Někdo to má ve dvaceti, někdo ve čtyřiceti. Já jsem v paddocku MotoGP setrval deset let, nechtěl jsem končit, absolutně ne, nicméně klíčovou roli sehrály peníze. Nějací sponzoři i přišli, ale celou částku, kterou jsem měl týmu letos uhradit, jsem nebyl schopen plnit. Proto jsem nucen ukončit kariéru.“

Jiná možnost nebyla?

„Nechci jezdit nic jiného než MotoGP. Je to nejprestižnější soutěž na světě, víc než Dakar, víc než rallye nebo F1. Mě jsem nabídky jít do superbiků, ale to mě v podstatě nezajímalo. I když je to blbé říct, protože hromada českých kluků by za to dala bůhví co, aby se tam dostala. Po mých deseti sezonách v mistrovství světa to nepřicházelo v úvahu. Navíc bych tím akorát oddálil konec, který by stejně nastal. Teď byla ta chvíle ukončit to, říct si OK, jdeme dál, život nekončí, teprve začíná. Jsem mladý člověk a chci se životem bavit, ne ho prožít ve stresu a nejistotě. Je to hodně zvláštní typ byznysu, a ve chvíli, kdy to i přestane být byznys, nevidím důvod, proč to dál trpět.“

O jaké částce, která vám chyběla na letošní rok, se bavíme?

„Strašně nerad to říkám... jsou to miliony korun, které bych musel vyskládat do týmového rozpočtu. A i kdybych tyto peníze měl, tak bych přemýšlel, jestli je obětovat. Protože přece jezdím mistrovství světa, a tihle lidi mají být placeni, ne abych já se tam takhle ždímal.“

Končil byste, i kdybyste peníze měl?

„Určitě ne, rozhodně ne. Kdybych je splašil, pokračoval bych ještě tak pět let. Myslel jsem, že do dvaatřiceti let můžu jezdit. Vidím na sobě, že moje tělo odchází, a kdybych jednoho dne naznal, že tělo už nezvládá denně dvoufázový trénink, tak bych zvážil, jestli to dávám nebo ne. Pravda je taková, že já mám ještě dnes podepsanou smlouvu, na první platbu by bylo, ale jsem natolik seriózní, že když to nemám celé, nechci jít do sezony. Abych dojel někam do Mugella (sedmý závod sezony) a tam musel oznámit konec skrz finance. To by nebylo hezké vůči týmu, fanouškům, ani sponzorům.“

Taky vám přijde postavené na hlavu, že musíte platit miliony, abyste mohl závodit o body?

„No samozřejmě že ano! Já to naprosto odsuzuju, ale nemůžeme za to my sportovci ani majitelé týmů. Na to se musíte podívat z globálního hlediska. Patnáct let nazpátek došlo k zákazu tabákové reklamy, což je dnes nejsilnější průmysl, nějakých sedm let zpátky z toho vypadl i alkohol. Do toho se v Evropě zavádí různé daně. Řítí se to někam, kam by nemělo. To tomuto sportu a jeho financování nenahrává. Mnohem složitěji se financuje, je to jedno s druhým.“

Ti nejlepší ale, předpokládám, neplatí svoje startovné.

„Prvních osm nebo deset jezdců v Moto3 peníze nosit nemusí. Ale zase: takoví (Španěl) Jaume Masiá nebo (Ital) Andrea Migno nejedou úplnou špičku, ale mají za sebou kapitál. Migno má za sebou Sky, Masiá má Dornu. Ti za ně zaplatí statisíce eur a kluk jede.“

Motivovalo vás dostat se do jejich pozice?

„Jasně, to byl můj cíl. Nenahrálo tomu pár věcí, i ten loňský rok byl takový všelijaký. Nicméně kdyby všechno dopadlo, jak mělo, tak po sezoně 2020 bych dokázal být tam, kde bych potřeboval být, abych začal za ježdění brát plat.“

Třeba v top pět?

„Přesně, v top pět, nebo se párkrát ukázat na bedně. Ono stačí, když se jsi párkrát na stupních vítězů, a že pak v šampionátu skončíš o něco níž, to vůbec nevadí. Ale ukážeš se a ti světoví manažeři zbystří. Vidí, že kluk už je starší, něco ukázal, tak ho pojďme ho dostat do Moto2. Například. Nebo do dobrého týmu. A tady bych chtěl říct ještě jednu věc, kterou jsem udělal, a sice že jsem svému týmu dokázal za sebe sehnat náhradního jezdce. Je to Riccardo Rossi (vloni 32. místo s 8 body celkem - pozn. Bosso), jehož manažerem je Fausto Gresini, což je velice známé jméno. Rossi je ochoten jít do toho s ještě větším budgetem, než jsem měl přinést já, a je schopen závodit.“

Žádný z mladých českých jezdců nebyl k dispozici?

„To nevím, neprobíral jsem to s nimi. Je to možné. Nicméně už je hodně vysoké datum a oni mají podepsané smlouvy se španělskými týmy.“

Co budete dělat vy?

„Určitě bych chtěl závodit dál na hobby úrovni. Zablbnout si o víkendu na trati, vyplavit adrenalin. Chtěl bych je motokrosové závody, minibike, určitě bych chtěl sednout za volant do motokáry, stoprocentně pojedu celý šampionát jetsurfů. Podívám se do světa, to mě naplňuje, to je zábava. A uvidíme, co mě bude bavit.“

Pokud už se do MotoGP nevrátíte, na co budete nejraději vzpomínat?

„Nejvíc asi na časy v týmu Calvo, na manažera Nieta a na to neuvěřitelné kolo (v roce 2018) v Brně, kdy jsem se poprvé a naposledy dokázal dostat na pole position. Vzpomínek je spousta. Na zámořské cesty které byly tak strašně dlouhé, že dřív jsem se odtud těšil domů a poslední dva roky jsem to spojil už i s dovolenou. Úžasné to bylo loni v Assenu. Když zavřu oči, pořád to vidím. Jel jsem o první místo, s motorkou jsem byl jako jedno tělo, tak by to mělo být na každém závodu. Tam to prostě šlo. Teď je to minulost a já se chci hlavně bavit. Každá věta má svůj slovosled a každá věc má svůj konec.“

Zdroj: idnes.cz



Login Přihlásit Registrace ›