Příliš drahé závodění v kubatuře Moto3 Hlavní obrázek k článku: Příliš drahé závodění v kubatuře Moto3

2018 závodily v MS-Moto3 už pouze Honda a KTM, přitom bylo původně zamýšleno, že by se z dřívějšího «Aprilia Cupu» v kubatuře 125 ccm měla stát soutěž s několika zúčastněnými továrnami. Ovšem souboj o vítězství vyšplhal ceny do neuvěřitelných výšin.

MS-Moto3 mělo po dvoutaktní éře 125-ccm nalákat více zúčastněných továren, což se ale nepodařilo. 2018 závodili pouze jezdci s motocykly Honda a KTM, neboť projekt Mahindra/Peugeot definitivně skončil. A 2019 se nebude nic měnit.

2017 dominovala Honda: KTM vyhrála pouze jeden závod (Grand Prix Mugella zásluhou Migna) a Honda obsadila v konečném hodnocení prvních sedm míst. Kromě už jmenovaného Andrea Migna získali pódiová umístění už pouze další dva jezdci s motocykly KTM: Marcos Ramirez a Juanfran Guevara.

V loňském roce to ale bylo úplně jinak: 2018 vyhrála KTM sedm z 18 závodů Grand Prix.

Ukázalo se ovšem, že ceny za závodní materiál jsou příliš vysoké: Jen za kompletní materiál pro jednu sezónu musí jezdec (tým) zaplatit neuvěřitelnou částku 350.000 až 400.000 Euro – což je více, než v Moto2, neboť tam stojí motory pouhých 20.000 Euro pro jednoho jezdce na sezónu.

Nezapomínejme ale, že: Koncept továrny Honda kubatury Moto3 na rok 2012 vycházel z toho, že nabízela cenově dostupné Production Racer typu NSF250R za 20.000 Euro.

Carlo Fiorani, Communications Manager od Honda Motor: „Ani cena 400.000 Euro pro jezdce a sezónu nepokryje náklady HRC, neboť není započítána logistika, náhradní díly, Track-Support a dále. Naše filosofie v nové kubatuře Moto3 v roce 2012 opravdu vycházela z toho, že dodáme peněžně dostupné Production-Racer typu NSF 250R za 20.000 Euro, tedy jako vstupní kubaturu do Grand Prix. Ovšem KTM přišla už 2012 s opravdovými prototypy a my jsme museli reagovat.“

Pak se sice ceny snížily, ale ze začátku vyráběla KTM pro své tovární jezdce z týmu Aki Aja opravdové prototypy. Nyní smí jezdci použít maximálně šest motorů, byl omezen počet testovacích dnů, motor se nesmí během sezóny dále vyvíjet a pokud musí být provedeno update na šasí, tak musí být přístupno všem týmům a jezdcům stejné značky.

Honda samozřejmě chtěla odvetu a ta se jí také podařila. KTM vyhrála dva tituly (2012 Cortese, 2013 Vinales), ale šéf designer HRC Kokubu bez ohledu na finanční ztráty vyvinul na sezónu 2015 pomocí obrovských finančních nákladů motocykl 250-ccm odvozený z motocyklu MotoGP-RC213V. Japonci do tohoto projektu šli za začátku velmi opatrně, čtyři motocykly Honda NSF250 RW dostali v sezóně 2015 pouze čtyři jezdci, dva v týmu Estrella Galicia 0,0 (Rins a A. Márquez), a dva v RTG (Masbou, McPhee).

KTM tehdy musela vybavit všech svých 19 jezdců a to bylo nad její možnosti. Na výsledcích to bylo znát: Alex Márquez vyhrál mistrovství světa 2014, o rok později 2015 Danny Kent opět s motocyklem Honda, 2016 sice Brad Binder na KTM, 2017 ale trumfoval Joan Mir s motocyklem Honda a vloni jeho značkový kolega Jorge Martin.

KTM musela ztrátu dohnat extrémním vývojem, který stál velké finanční náklady a už 2018 bojovala KTM o titul (Marco Bezzecchi) stejně jako 2016, Rakušané vyhráli 7 závodů Grand Prix z 18.

Značky jako Ioda-Emir, FTR, Kalex, Husqvarna, Mahindra nebo Peugeot se propadli do nenávratné minulosti.

U KTM stojí jeden aktuální motocykl pro Grand Prix Moto3 včetně náhradních dílů na testy neuvěřitelných 300.000 Euro na jednu sezónu. K tomu je nutno připočítat pneumatiky, palivo atd.

„Za závodní materiál je nutno zaplatit 400.000 Euro (a to nejsou započítány eventuální crashe)“,potvrzuje vedoucí projektu KTM Christian Korntner.

„Myslím si, že náklady na materiál v MS-Moto3 je nutno počítat pro jednoho jezdce od 400.000 Euro, takže Moto3 už není finančně dostupnější než Moto2, ba naopak je dražší“, je názoru týmový principál týmu Dynavolt-Intact-GP Jürgen Lingg.



Login Přihlásit Registrace ›

Reklama
Reklama