Test BMW R 1200 RT: dvouválcový komfort
- Publikovno: 24.9.2013
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Jednou z nejúspěšnějších produktových řad modrobílé značky BMW je bezesporu cestovní dvouválcový model RT. V testu jsme měli stávající provedení se vzduchem chlazeným motorem.
Na konci životního cyklu současné generace RT jsme měli možnost povozit se podle mého stéle na jednom z nejlepších motocyklů kategorie Touring. Námi testovaný exemplář byl doslova nabitý nejen elektronikou, ale i luxusní výbavou.
Strávil jsem v jeho sedle tři dny, během kterých jsem po českých silnicích, převážně na jihu a západě naší vlasti, najezdil přes tisíc kilometrů, a to jak po zapadlých cestičkách, tak i po silnicích vyšších tříd. Právě rozmanitost cest je to co tohle BMW umí „správně číst“, je to dáno nejen typickým odpružením Telelever a Paralever, ale hlavně elektronickým nastavením podvozku ESA. Pár stisknutí tlačítka za jízdy stačí k tomu, aby se z houpavého, všechny nerovnosti žehlícího podvozku, stal přesný sportovní bike. Rozdíl mezi nastavením comfort, normal a sport je opravdu značný. Konzervativní jezdci namítnou, že to je jen další věc, která se může porouchat nebo že na motorce není potřeba. Pokud si však chcete jízdu užít a vystřídat styl jízdy od kochání po opravdu sportovní jízdu je systém ESA skvěle fungující zařízení, které vám to umožní. Dále si můžete také nastavit jestli jedete sám, se spolujezdcem, s bagáží nebo bez. K tomu si přičtěte kontrolu trakce spolu s ABS a máte takřka dokonalý podvozek pro všechny jízdní režimy.
RTéčko používá ten pravý bavorácký motor, tedy boxer o objemu necelých 1200 ccm. V této „zatím“ poslední verzi (na vodou chlazené RT ještě čekáme) má výkon 110 koní a největší točivý moment nadprůměrných 120 newtonmetrů. Na plochých motorech mám nejraději jejich schopnost reagovat od nízkých otáček až po maximum. Díky této dvouválcové síle je možné se s touhle dvanáctistovkou dostat na spotřebu pod pět litrů na 100 kilometrů i svižnější jízdy. Potvrdil to i palubní počítač stroje, který během testu ukazoval průměrnou spotřebu 5,5 l/100 km. Samozřejmě, že tahle konfigurace produkuje jemné vibrace, ale jedná se spíše o sympatický a pro tenhle motor specifický projev, který vás nebude obtěžovat ani po celodenní jízdě.
Další důležitá věc u cestovního biku je ergonomie. Posaz, poloha stupaček, vzdálenost a šíře řídítek, o tom je zbytečné psát to už u BMW vyřešili dobře. Jiná kapitola jsou ovládací prvky, u takhle vybavené motorky už jich je opravdu hodně a přesto jsou logicky umístěné a snadno dosažitelné. Jediné výhrady mám k ovládání blinkrů, kde BMW ustoupilo od svého tradičního způsobu kde na každé straně byl ovladač toho kterého blinkru a nahradilo tento systém jedním přepínačem na levé straně řídítek, tak jak to má většina produkce. Osobně mám radši ten starý bavorácký, zkuste si schválně někdy za jízdy zapnout pravý blinkr spolu s vymáčknutou spojkou. Další věc, která mi nevyhovovala byl multifunkční kroužek na ovládání rádia umístěný vlevo vedle rukojeti. Dost často se mi stávalo právě při zapínání směrovky, že jsem zároveň přeladil stanici, což sice není žádná katastrofa, ale když zrovna hrají vaší oblíbenou pecku, tak vás to může pěkně namíchnout. Tohle byly snad jediné mušky, které RTéčku ubíraly na kráse.
Výbava na cestování čítala dva boční integrované kufry a jeden obří topcase. Když jsem se balil na třídenní výlet, stále jsem se vracel od motorky domů a přemýšlel, co bych si ještě vzal s sebou, aby kufry byly aspoň poloplné. Nejsem totiž nijak náročný cestovatel. Elektronická výbava na tom byla stejně jako objem kufrů. Na středovém displeji si můžete zobrazit snad všechny možné údaje jak o spotřebě, dojezdu, počtu km, času, nastavení podvozku, tak o právě naladěné stanici rádia a plno dalších informací. Další příjemnou věcičkou je elektricky ovládané přední plexisklo, které lze za jízdy libovolně nastavit.
U BMW R 1200 RT nenajdete mnoho chyb. Jsou to spíše maličkosti, které právě vám nemusí vyhovovat. Jak jsem řekl na začátku, dle mého názoru se jedná o jeden z nejlepších motocyklů v této kategorii a po několika dnech strávených v jeho sedle na tom nehodlám nic měnit.
Technické údaje
Motor: vzduchem/olejem chlazený dvouválcový čtyřtaktní boxer, dva vačkové hřídele a čtyři radiálně seřazené ventily/válec, centrální hřídel diferenciálu. Vrtání a zdvih 101 x 73 mm, zdvihový objem 1170 ccm, kompresní poměr 12,0:1. Největší výkon 81 (110 k) kW při 7750 1/min, největší točivý moment 129 N.m při 6000 1/min. Elektronické vstřikování sací trubkou, digitální řízení motoru: BMS-K+ s přerušením přívodu paliva, dvojité zapalování.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod kardanem. Jednokotoučová suchá spojka, ovládaná hydraulicky, šestistupňová převodovka.
Podvozek: Dvojdílný koncept rámu z předního a zadního rámu se samonosnou jednotkou motor-převodovka. Přední vidlice upside-down Telelever, průměr 35 mm, zdvih 120 mm. Zadní jednoramenná kyvná páka Paralever, předpětí pružiny plynule hydraulicky nastavitelné pomocí ručního kolečka, zdvih 135 mm. Brzdy kotoučové, vpředu dvojitá o průměru 320 mm, čtyřpístkové radiálně uložené třmeny. Vzadu jednoduchá o průměru 260 mm, dvoupístkový plovoucí třmen, systém ABS. Kola 17" hliníková litá. Pneumatiky 120/70 ZR 17 vpředu a 180/55 ZR 17 vzadu. Rozvor 1485 mm, výška sedla nad zemí 820/840 mm (možnost sníženého sedla), suchá hmotnost 229 kg. Objem palivové nádrže 25 litrů.
Cena vč. DPH: 439 800 Kč
- Přidat komentář 2
- Publikováno: 24.9.2013
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
- včera - Startovní pole WSSP 2025 je skoro kompletní
- 3.12. - MotoGP, krize KTM: miliardový dluh Acostu neděsí
- 2.12. - Situace u KTM aktuálně
- 2.12. - Ducati Streetfighter V4 2024: lehčí a hbitější
- 30.11. - Ana Carrasco v roce 2025 s Hondou France v mistrovství světa FIM Supersport
- 29.11. - Papež František přijal «Pecco» Bagnaiu
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro