Po 23 letech končí v MS tým Avintia Esponsorama Racing

• Publikov�no: 19.11.2022
• Za?~Yazeno v:
  • Sport
• Autor:
  • Jiří Mikšík

Závod «Gran Premio Motul de la Comunitat Valenciana» byl posledním závodem pro tým Esponsorama Racing. 23 let závodila tato španělská stáj v Grand Prix, nyní je tedy definitivní konec.

V roce 2022 jsme viděli týmy, které měly světovou premiéru, jako je MT Helmets-MSi v Moto3 nebo Yamaha VR46 Master Camp v Moto2. Letošní sezóna ale byla pro jeden historický tým zároveň poslední. Bavíme se o týmu Esponsorama Racing, který po více než 20 letech závodění ve všech kubaturách (od už zaniklé 125ccm, přes MotoGP, až po «nejmladší» MotoE) napsala letos své poslední slovo k ukončení tohoto dlouhého příběhu.

"Vše má konec. S velkým smutkem tým uzavírá své světové období.“ Tak začíná oficiální tisková zpráva zveřejněná týmem u příležitosti poslední Grand Prix ve Valencii. Potvrzují se tak zvěsti, že tým Raula Romera už nějakou dobu uvažovala o tom, že mistrovství světa v roce 2023 už nepojede. V průběhu let došlo k určité spokojenosti s vítězstvími a umístění na stupních vítězů v různých kubaturách. O to víc si musíme připomenout fakt, že tímto týmem prošlo mnoho mistrů světa, což svědčí o kvalitě odvedené práce.

Závodní stáj oficiálně založili v roce 1994 Raul Romero a Josep Oliva. Tehdy se jmenoval By Queroseno Racing (tedy Team BQR), takže závodní úsilí sice začalo, ale pouze na národní úrovni. Tři tituly získala tato stáj v šampionátu CEV s José Davidem De Geou v kubatuře Formula Extreme plus dva další se Stefanem Bradlem a Efrenem Vazquezem ve 125 ccm. Světový debut se odehrál později v letech 2009 až 2011: se dvěma jezdci získal tým první pódium (Scott Redding) a poté první čtyři vítězství (Maverick Vinales). V roce 2009 také ve třídě 250 ccm s Alexem Debonem, který týmu přináší první a jediné pódium - v Německu.

Závodění ale pochopitelně pokračovalo: V roce 2010 závodí tým v nově vytvořené kubatuře Moto2, kde zůstává až do roku 2013. Nejdůležitějšími výsledky jsou tři umístění na stupních vítězů: první s Titem Rabatem v Indianapolis v roce 2011, rok po Julianu Simonovi (který se stal jediným týmovým jezdcem) získá další dva v Indianapolis a Valencii. Také v roce 2012 debutovala tato stáj v MotoGP, respektive v „experimentu“ CRT/Open, jako přejmenovaný tým Avintia Racing. Spolupráce s Ducati začala v polovině roku 2014, nejprve s D16 v konfiguraci Open a v následujících letech se skutečnými motocykly MotoGP. Několikrát se umístili v Top-10, v některých případech byli jezdci dokonce blízko pódiu, aby ho pak dosáhli v roce 2020. Postaral se o to Johann Zarco, po zkušenostech z debaklu s KTM a 3. místem u nás v Brně. Tým byl přejmenován na Esponsorama Racing (současný název týmu), v roce 2021 se mu dařilo ještě lépe, díky tehdejšímu nováčkovi jménem Enea Bastianini. Skončil třetí v GP San Marina iv GP Emilia Romagna. Byl to poslední rok v MotoGP: obě sedačky přebral tým VR46 Racing Team v barvách, které Luca Marini už měl na své D16 kvůli spolupráci mezi oběma stranami.

Zároveň se však tým vrátil do nižší kubatury, kterou se nyní stala Moto3. Ve dvouletém období, kdy to byla ještě Avintia Racing, se na jediném motocyklu KTM RC 250 GP vystřídali tři jezdci. Carlos Tatay byl jediným jezdcem pro rok 2020, zůstal také v roce 2021, ale ne sám: vedle něj závodil Niccolò Antonelli díky spolupráci s týmem Sky Racing VR46 (který vzešel z Moto3). Elia Bartolini zde byl také jako náhradní jezdec na několik závodů, než se připojil k týmu (nyní QJMotor Avintia Racing) na celý rok 2022. Po jeho boku však Matteo Bertelle zastavil v polovině sezóny kvůli těžkému zranění a pak v GP Luca Lunetta, poté jezdil Nicola Carraro až do konce roku. Od roku 2019 také Esponsorama Racing přijala výzvu MotoE se dvěma jezdci: v prvních dvou letech získala tři vítězství s Ericem Granadem. Pak přišla nějaká sporadická umístění v Top-10, v letošním roce 2022 postavil pouze jednoho jezdce. Ve skutečnosti ale závodili celkem tři jezdci se dvěma náhradníky (Yeray Ruiz a Unai Orradre) kvůli zraněním, která utrpěl Xavi Cardelus. K tomu je nutno připočíst mistrovství světa supersportů v letech 2000 a 2006: jezdci (divoká karta ve španělských kolech) však nikdy nezískali body.

Je to hořký závěr pro tým, který byl součástí mistrovství světa celkem 23 let. Existuje tolik jezdců, kteří zažili období v této době a v závodní struktuře. Některé z nich jsme již uvedli, ale zopakujeme je. Byli to například šampioni Moto2 Johann Zarco a Enea Bastianini, jediný který dal týmu pódia v MotoGP. Zůstaneme-li mezi šampiony prostřední třídy, musíme jmenovat Stefana Bradla, Tita Rabata, Hiroshiho Aoyamu, Toniho Eliase, Juliana Simona. Přidejme na seznam mistra světa třídy 125 ccm Mikea Di Meglia, šampiona Moto3 Mavericka Vinalese, zesnulého Luise Saloma, Miguela Oliveiru, Loris Baze, Aleixe Espargara, Hectora Barberu, Efrena Vazqueze, Leona Haslama…

Je to neúplný seznam, ale to je prostě jedno! GP Valencie 2022 znamenala konec tohoto dlouhého období mezi radostmi a těžšími chvílemi.

«Báječná léta» , jak zdůraznil tým v prohlášení na rozloučenou.

• Přidat komentář +
• Publikováno: 19.11.2022
• Zařazeno v:
  • Sport
• Autor:
  • Jiří Mikšík