Test Ducati Multistrada 1200 S
- Publikovno: 18.8.2010
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Pokud bych chtěl mít další motorku ve své garáži, pak by to bezpochyby byla nová Multistrada. Škoda jen, že je tak drahá.
Jízda s tímto sportovně-cestovním endurem patří k zážitku, na který jen tak nezapomenu. Tenhle motocykl totiž umí pořádně zvednout hladinu adrenalinu i zkušenému motocyklistovi. Tak zaprvé druhá generace nové multistrady svým vzhledem v kategorii cestovních endur vystupuje z davu. Zadruhé je tu její dvouválec Testastretta II s výkonem úžasných 150 koní a za třetí máte několik možností, jak si jízdu na tomto motocyklu vychutnat.
U nové multistrady je přívlastek „multi“ opravdu na místě. Na multifunkční displeje jsme si už zvykli, novinkou je na levém řídítku umístěný ovladač nastavení charakteristiky motoru a podvozku. Po chvíli cviku si tak mohu navolit vhodnou charakteristiku motoru – sport, touring, urban a enduro. (v nastavení urban a touring se výkon omezí na 100 koní). Potom už stačí vybrat, jestli cestuji sám či se spolujezdcem nebo zavazadly, a podvozek se během několika sekund upraví zcela sám na požadovanou tvrdost i zatížení. Byl jsem proto velice zvědav, jak to italské krásce půjde, proto jsem nemohl dočkat, až uslyším i její jadrný zvuk, který se line z dvojité koncovky výfuku, efektně vyvedené na za pravou stupačkou. Čekalo mě ale ještě jedno překvapení.
S tímto strojem musíte zapomenout na zažité standardy. Při prvním usednutí za široká řídítka bude totiž každý nováček i ostřílený motorkář určitě hledat skříňku zapalování a zamykání. Hledal jsem ji samozřejmě i já, a pěkně dlouho, až jsem našel podobnou zdířku, kam pasoval výsuvný klíček, a to pod sedlem. Ta však slouží k odemčení „podsedlové“ části, kde je docela prostorná prohlubeň na doklady či drobnosti. Samá voda. Pomohl mi až servisní technik, který mi ukázal, že motorka má elektronický klíč (tzv. hands-free). Ten trojrozměrný jsem si tedy strčil do kapsy a trochu složitějším systémem startování jsem konečně spustil motor.
Co dodat k dvouválcovému agregátu? Motor převzatý ze superbiku 1198 byl pro potřeby multistrady nastaven na jemnější reakci na plyn a silnější zátah od nízkých otáček. S motorem je spojena přesná šestistupňová převodovka a antihoppingová spojka, která pomůže při rychlejším podřazování. Kombinace doslova výbušného motoru, skvělého podvozku, velmi účinných brzd a pohodlné ergonomie posazu za řídítky dává jezdci notnou dávku sebevědomí v jakékoliv situaci. Mně se tahle kráska nejvíc zamlouvala v divokém tanci režimu „sport“, kdy po každém prudším přidání plynu zvedala přední kolo a na výjezdech ze zatáčky mě doslova vystřelovala. Na stroji této kategorie jsem opravdu nic podobného nezažil (když nebudu vzpomínat na sesterský hypemotard nebo některý z bláznivých konkurenční supermotardů).
Zkrátka a dobře na silnici je Ducati Multistrada nepřekonatelná, přičemž nabídne i přiměřený komfort dvěma osobám pro delší výpravy a dvacetilitrová nádrž by podle mě měla vystačit na tři stovky kilometrů pohodové jízdy. Pokud bych měl po několika dnech ježdění hledat mouchy někde jinde než na své přilbě a přední kapotáži, musím zkrátka přiznat, že si tento motocykl se standardním obutím nedokážu dost dobře představit ani v lehkém terénu a jeho cena v tomto špičkovém provedení nepatří právě k nejnižším.
Technické údaje
Motor: Kapalinou chlazený vidlicový dvouválec do L (90°) se čtyřmi ventily na válec. Vrtání a zdvih 106 x 67,9 mm, zdvihový objem 1198 cm3, kompresní poměr 11,4 : 1. Největší výkon 150 k (110 kW) při 9250 1/min. Největší točivý moment 119 N.m při 7500 1/min. Elektronické vstřikování Mitsubishi, tlakové oběžné mazání, elektrické spouštění a el. digitální zapalování.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod O-kroužkovým řetězem, vícelamelová, hydraulicky ovládaná antihoppingová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.
Podvozek: Příhradový rám z ocelových trubek, přední el. nastavitelná vidlice upside-down Öhlins, průměr nosníků 48 mm, zdvih 170 mm, vzadu jednoramenné kyvné rameno s centrální pružicí a tlumicí jednotkou Öhlins, zdvih 170 mm. Brzdy kotoučové s ABS, vpředu dvojitá ventilovaná o průměru 320 mm se čtyřpístkovým radiálně uloženým třmenem, vzadu jednoduchá ventilovaná, o průměru 245 mm, s dvoupístkovým třmenem. Desetipaprsková litá kola o rozměru 17“. Pneumatiky 120/70 ZR 17 vpředu a 190/55 ZR 17 vzadu. Rozvor 1530 mm, výška sedla nad zemí 850 mm, suchá hmotnost 192 kg, objem palivové nádrže 20 litrů.
Základní cena vč. DPH: 455 000 Kč
- Přidat komentář 2
- Publikováno: 18.8.2010
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
- 3.12. - MotoGP, krize KTM: miliardový dluh Acostu neděsí
- 2.12. - Situace u KTM aktuálně
- 2.12. - Ducati Streetfighter V4 2024: lehčí a hbitější
- 30.11. - Ana Carrasco v roce 2025 s Hondou France v mistrovství světa FIM Supersport
- 29.11. - Papež František přijal «Pecco» Bagnaiu
- 29.11. - BMW F 900 R a F 900 XR 2025: lehčí a s větší výbavou
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro