Poučil se Marquez z chyb sezóny 2015?

• Publikov�no: 24.3.2016
• Za?~Yazeno v:
  • MotoGP
• Autor:
  • Jiří Mikšík

Některými experty proklamovaná výkonnostní změna v MS-MotoGP se zatím nekoná. Ovšem k Top-4 Lorenzovi, Rossimu, Márquezovi a Pedrosovi je nutné připočíst další kandidáty na pódiová umístění - Iannoneho, Doviziosa a Viňalese.

Máme za sebou první letošní závod MS-MotoGP - a vše zůstalo při starém rozložení sil - žádné velké přeskupení se nekonalo, ačkoliv díky technickým změnám se nahlas uvažovalo o tom, že dojde k „převratu“ ve výsledkové listině.

Jednotné pneumatiky Bridgestone z Japonska vystřídaly po sedmi letech francouzské Michelin. K tomu musí všechny týmy a továrny používat jednotnou elektroniku, která ale ve většině případů funguje lépe než se předpokládalo.

A Ducati se probudila ke své staré formě, byl by to snad zázrak, kdyby Iannone nebo Dovizioso v sezóně 2016 nevyhráli konečně pro „červené“ první vítězný závod od doby triumfu Caseyho Stonera v roce 2010 v Austrálii. Třeba to bude už v Texasu při třetím závodě sezóny.

Ducati sice smí v letošní sezóně používat po ztrátě výhod Open-Class jen sedm místo dvanácti motorů (tolik jich měla k dispozici v roce 2015), přesto nemusel konstruktér Gigi Dall'Igna motor Desmosedici nikterak vykastrovat.

Tovární Ducati ujížděli motocyklům Yamaha v tréninku na cílových rovinkách o 10 až 15 km/h, ale v zatáčkách bohaté části okruhu mají červené rakety stále ještě problémy.

Yamaha má sice méně síly, ale jede se ní daleko plynuleji a neopotřebovávají se tak rychle pneumatiky. A s Jorgem Lorenzem, nejlepším současným pilotem, který dokonce dokáže s měkkými pneumatikami zajíždět ještě v samotném konci závodu nejrychlejší kola.

Honda se momentálně nachází na zadních pozicích, nemá k dispozici žádný vítězný motocykl. Hondě RC213V chybí Top-Speed, přední pneumatiky Michelin jsou pro tento motocykl příliš měkké, co se týká elektroniky, tak přechod na Magneti Marelli zvládla Yamaha daleko lépe. Ducati používají tuto elektroniku už od svého vstupu do MS-MotoGP 2003.

Ducati profituje z pneumatik Michelin, neboť Michele Pirro je testoval ze všech testovacích jezdců nejvíce. A pneu Michelin jsou jak vidno schopny nahradit určité nedostatky šasí u Desmosedici lépe než Bridgestone.

Mimochodem, kvůli změně z Bridgestone na Michelin se očekával větší počet pádů přes přední kolo, to se ale naštěstí nepotvrdilo. GP Kataru nabídla přibližně stejný počet pádů jako jich bylo v minulosti, např. 2015 - nyní to potkalo Iannoneho, Baze, Crutchlowa a Bradla.

Naopak, čas závodu na 22 kol činil 42:28,452 min, tedy se jelo o 7,265 sec rychleji než vloni. Klobouk dolů před pneumatikami Michelin.

Bude Yamaha znovu za normálních podmínek nepřekonatelná?

Yamaha se představila ve své loňské skvělé formě, Ducati je silnější, Honda horší. Suzuki byla s Maverickem Viňalesem v Top-6, ovšem to se jí podařilo už v sezóna 2015. Ale na tratích s více zatáčkami bude Suzuki v sedle s famózním Viňalesem kandidátem na pódiová umístění.

Mezi prvními šesti v cíli bylo odmávnuto pět jezdců: Lorenzo, Dovizioso, Marquez, Rossi a Pedrosa, kteří už v roce 2015 skončili v Top-6. Tehdy skončil Iannone třetí, tentokrát spadl a nahradil ho na P6 Viňales.

Tím se dostáváme k otázce, kdo bude mistrem světa roku 2016.

Je jasné, že nejlepší karty má v ruce Lorenzo. Rossi se musí a také se v průběhu sezóny jistě zlepší. U Ducati je Dovizioso daleko zkušenější, Iannone je v některých situacích hodně horkokrevný.

Pedrosa se může ve své jedenácté sezóně v týmu Repsol-Honda jen sporadicky blýsknout, zatímco Marc Márquez zůstává stále velkou neznámou. Po prvním večeru byl až na P10, ačkoliv Honda stejně jako ostatní týmy testovala v Kataru tři dny. To tedy znamená, že na okruzích Las Termas a Austin bude mít zřejmě Honda problémy, neboť s novou elektronikou v současné době bojuje daleko více, než Yamaha a Ducati.

Honda má tak před sebou několik oblastí, kde by se měla zlepšit. Pokud to ale nedokáže ona, tak kdo jiný?

Otázkou tak pouze zůstává, zda je schopen Marc Márquez zůstat tentokrát tak cool a spokojí se s druhými, či třetími místy, když uvidí, že na vítězství to prostě není.

Vyzrál už Márquez natolik, aby byl schopen během závodu kalkulovat a změnit svou závodní strategii: vítězství nebo crash?

Když Marc Márquez vyhrál v sezóně 2014 prvních deset závodů MS a byl tak brzy korunován mistrem světa, byli nejen fanoušci, ale i experti názoru, kdo bude v budoucnosti schopen zastavit na delší časové období dominanci Márqueze a Hondy?

Kdo v následujících deseti sezónách bude Márquezovi schopen vážně konkurovat?

Ale už rok poté, byl španělský tovární jezdec týmu Repsol-Honda zbaven kouzla. Jorge Lorenzo a Valentino Rossi vyhráli pro Movistar-Yamaha všechny tři dostupné tituly mistra světa (jezdecký, značkový a týmový).

A Marc Márquez se se svou legrační závodní strategií (vítězství nebo pád) doslova potopil úplně sám. Ostatně už v poslední třetině sezóny 2014, na tratích Misano, Aragón a Phillip Island, havaroval a naznačil tak své slabiny, v okamžicích kdy mu je konkurence příliš blízko na patách, než je mu samotnému milé.

V loňském roce se navíc ukázalo, že Marc Márquez není schopen závodní motocykl dále vyvíjet. Když totiž veterán Dani Pedrosa po GP Katar kvůli zranění chyběl, tak u HRC fungovalo vše tak nějak křivě a rutinér svůj motocykl po svém návratu v Le Mans nemohl poznat. Přitom právě on zvolil v únoru 2015 jiné šasí než Márquez.

Márquez samotný pak přiznal v létě, že se při prvním testu v Sepangu 2015 příliš rychle rozhodl pro takovou verzi šasí, které pak za chladnějších teplot vůbec nefungovalo a nebylo konkurenceschopné. Takže se Márquez v Assenu znovu vrátil k motocyklu z roku 2014, což byla pro takovou továrnu, jakou je Honda opravdová blamáž.

V letech 2013 a 2014 se Honda při různých příležitostech „bila do prsou“ se slovy, že Márquez je schopen úspěchy v MotoGP slavit donekonečna. Doslova se „vykašlala“ na další vývoj motocyklů Honda v Open-Class, stejně jako opomenula dále vyvíjet know-how pro jednotnou elektroniku ECU, neboť tým Repsol-Factory vyhrával jeden závod za druhým jak na běžícím pásu.

Vše tedy naznačuje tomu, že specialisté u HRC na elektroniku mají u jednotné ECU od firmy Magneti-Marelli co dohánět.

A že byl zároveň vyvinut nový motor jen celou situaci zhoršilo. Piloti HRC si přejí motor s méně koňmi než v roce 2015, ale který je lépe jezdecky ovladatelný. A to jsou od tohoto přání inženýři HRC vzdáleni příliš daleko. Smůla: Vývoj motoru jako takového je „zmražen“, s tímto současným si musí Márquez, Pedrosa, Crutchlow, Miller a Rabat vystačit po celou sezónu, jiná verze není dle pravidel dostupná.

Pilot týmu LCR-Honda Cal Crutchlow se nebál nazvat vše naplno a odhalil tak extrémní těžkosti japonského motocyklu. Šasí Hondy je hodně podobné tomu loňskému, které nebylo pro konstrukci tvrdých pneumatik Bridgestone skoro použitelné, a u Michelinu se tento nedostatek projevuje ještě víc, přední pneumatiky se extrémně zahřívají při brzdění.

Že je Marc Márquez jezdeckým kalibrem, jakého jsme za posledních deset let neviděli, o tom není potřeba vůbec diskutovat. Ale pro dlouhodobý úspěch v královské kubatuře není zapotřebí jen neuvěřitelný Speed, nebojácnost, mistrovské umění ve vzájemných soubojích dvou jezdců, instinkt šelmy a obrovská chuť vítězit.

Že Honda má v letošním roce určité technické nedostatky není žádná lež. Yamaha, Ducati a dokonce Suzuki (aspoň co se týká Mavericka Viňalese) jsou na sezónu připraveni lépe.

Nyní jsou všichni zvědavi, jak se s celou situací popere Marc Marquez.

Samozřejmě, Losail Circuit není a nikdy nebyl tratí pro Hondu. To ale není ani Las Termas v Argentině. A do třetího závodu Grand Prix v Austinu/Texas, kde normálně #93 všechny své soupeře poráží dle svého gusta, nebude mistr světa z roku 2013 a 2014 jistě chtít čekat, aby se konečně mohl pochlubit svým prvním letošním úspěchem.

Trpělivost není rozhodně silnou stránkou povahy celkově čtyřnásobného mistra světa. On jistě nebude akceptovat to, že konkurence je v současnosti silnější a on musí v první řadě pracovat sám na vylepšení svého závodního materiálu. Stačí se podívat do minulosti, kdy Márquez už v kubatuře do 125ccm v souboji s Polem Espargaró (Estoril 2010) takový problém neustál a také o rok později v MS-Moto2, kdy v rozhodující fázi sezóny v boji o titul mistra světa proti Stefanu Bradlovi absolvoval během osmi dnů celkem tři těžké pády.

Rovněž pud sebezáchovy není u Márqueze dostatečně rozvinut, o tom není bohužel pochyb. Samozřejmě je to pro 23letého jezdce hodně těžká situace, na straně jedné je vynášen na oblaka, na straně druhé se zdá, že žije v určitém začarovaném kruhu. A také se vymlouvá a trpí bludy. Například vloni si sám sobě namluvil, že o titul mistra světa ho připravil Rossi tím, že v Las Termas ho přivedl až k pádu a v Assenu v poslední šikaně ho zákeřně připravil o vítězství v závodě.

Že ale má na těchto dvou případech svou zásluhu především samotný Marc Márquez, to španělský pilot nerozpoznal, ačkoliv by na to přišel i slepec s bílou holí. Marc Márquez kvůli svým jezdeckým projevům v Sepangu 2015 a ve Valencii 2015 ztratil hodně sympatií, to je celkem jasné a srozumitelné.Týmový principál Livio Suppo je přesvědčen, že Marc se z nepodařené sezóny 2015 poučil...

Já osobně tohoto názoru nejsem!

Marc Márquez sice letos patří k těm málo opravdovým adeptům na zisk titulu mistra světa, ale pokud se podíváme zpětně na posledních pět až šest sezón na to, co se na závodní dráze vše událo, tak si myslím, že Márquez a Honda nemají ty největší a opravdové šance na titul mistra světa.

Proč? Vždy útočný Katalánec je schopen vyprodukovat více chyb než Lorenzo nebo Rossi.

Jedno se ale zdá být jisté. Nezažijeme už zřejmě sezónu, kdy prvních deset závodů Grand Prix vyhrál pouze jeden jezdec.

• Přidat komentář +
• Publikováno: 24.3.2016
• Zařazeno v:
  • MotoGP
• Autor:
  • Jiří Mikšík