5 jezdců MotoGP, kteří potřebují zajet velkou sezónu 2024

• Publikov�no: 6.3.
• Za?~Yazeno v:
  • MotoGP
• Autor:
  • Jiří Mikšík

Aktuální situace: Zatímco v MotoGP 2024 bude vidět na trati spousta vzrušení, hlavní intriky ale budou mimo trať, protože trh jezdců se dává do pohybu s továrními smlouvami, které je třeba obnovit. Výsledkem je, že řada jezdců potřebuje zajet velkou sezónu, aby zvýšili své budoucí vyhlídky.

Sezóna MotoGP 2024 je téměř na startovním roštu a všechny oči jsou pevně upřeny na Marca Marqueze, který bude debutovat na motocyklu Ducati v Gresini Racing. Přesun osminásobného mistra světa z tovární Hondy a týmu Repsol do satelitního týmu Gresini dominuje titulkům od té doby, co byl poprvé zveřejněn v září loňského roku. Po předsezónním testování se na rtech všech objevuje velká otázka, jak daleko je jeho první vítězství na Ducati a zda je vůbec reálné ho očekávat.

Kampaň MotoGP 2024 však přináší mnohem více intrik než samotný Marquez. Letošní rok má být z hlediska trhu jezdců šílený, přičemž většina továrních smluv bude asi obnovena buď na konci sezóny, nebo až na několik výjimek během ní. Jako takové to staví pozornost pevně na řadu uchazečů, kteří chtějí dokázat, že si zaslouží místo na startovním roštu pro rok 2025.

Po roce 2024 mají v současné době smlouvy pouze čtyři jezdci. Jsou to úřadující dvojnásobný mistr světa Francesco Bagnaia, Brad Binder z KTM (oba mají smlouvy do konce roku 2026), Johann Zarco z LCR Honda a tovární jezdec HRC, tedy Repsol Honda Luca Marini . Pro zbytek startovního pole je to otevřená sezóna; ale nebudou muset možná příliš dlouho nervózně čekat, trh – jak dokazuje Bagnaiaova nová smlouva s Ducati uzavřená před několika dny – se bude pohybovat velmi rychle.

Před Velkou cenou Kataru jsme seřadili pět hlavních jmen, která potřebují zajet v roce 2024 velkou sezónu.

5. Jack Miller - KTM

Jack Miller je v poněkud nešťastné pozici, protože se zdá, že jeho dny jako jezdce továrního týmu KTM jsou již sečteny. Podle španělského vydání Motorsport.com má velmi očekávaný nováček Pedro Acosta ve své smlouvě klauzuli, která ho osvobozuje od KTM, pokud mu nenabídnou tovární sedačku pro rok 2025.

Pokud se Acosta prokáže jako generační talent, od kterého se všeobecně očekává, že bude nastupující hvězdou, ať už to bude hned v roce 2024, nebo o několik let později. A jelikož Brad Binder je pevně zamčený u KTM do konce roku 2026, tak zbývá jen jeden jezdec a jedno volné místo.

O Millera by se pravděpodobně postarala KTM, a to buď přesunem do Tech3, nebo do druhého satelitního týmu, pokud by rakouský výrobce konečně splnil své přání. Ale s továrními smlouvami na stole by měl Miller správně mířit výš.

Ve svém druhém roce na RC16 však bude muset udělat velký krok. Tři výhry za pět let na továrních strojích Ducati specifikovali jezdce, který měl jasně rychlost, a tak jedno umístění na stupních vítězů na KTM v loňském roce bylo zklamáním – bez ohledu na adaptaci potřebnou k tomu, aby se mu dostal do rukou motocykl RC16.

Australan může být lepší než tohle a kdyby se věci ve Valencii vyvíjely trochu jinak, vstoupil by do roku 2024 jako nejnovější vítěz Grand Prix.

Zdá se, že KTM udělala dobrý krok v předsezónním testování, i když jeho skutečný potenciál se teprve ukáže. Pokud se to stalo trvalou hrozbou pro pódium, Miller tam musí stát častěji než dosud, aby jeho jméno zůstalo napsáno v tovární dohodě.

4. Enea Bastianini - Ducati

Čas Enea Bastianiniho v MotoGP byl perfektní ukázkou toho, že jste tak dobří, jak dobrý byl váš poslední výsledek. Bastianini, který byl ve své nováčkovské sezóně v roce 2021 jako úřadující šampion Moto2 žhavým majetkem, exceloval ve druhém roce s Gresini Ducati, získal čtyři vítězství a bojoval o titul, čímž si nakonec vysloužil povýšení továrního týmu na rok 2023 s italským výrobcem.

Zranění ve sprintu, které bylo způsobeno ne vlastní vinou v prvním kole v Portugalsku, ale Bastianiniho celou sezonu zmařilo. Vynechání prvních pěti Grand Prix a další tři a druhé zranění později v sezóně znesnadnily jeho adaptaci na Desmosedici pro rok 2021 na rok 2023.

Jako takový nikdy nedostal férovou šanci, Průlom na GP Malajsie vedl k pátému vítězství v kariéře a předsezóna byla pro Bastianiniho mnohem lepší na GP24, která se zdá mnohem vhodnější pro jeho jízdní styl.

Ale to nic neubírá na faktu, že kdyby Jorge Martin loni vyhrál titul pro Pramac, Bastianini by byl na jeho místě poslán do satelitního týmu. A vzhledem k tomu, že Martin pravděpodobně nebude v roce 2025 znovu závodit za Pramac, protože se zdá, že vidí své ambice továrního týmu, má Bastianini na zádech velký cíl s jediným dostupným sedadlem továrního týmu Ducati.

Martin samozřejmě není jediným jezdcem Ducati, který chce Bastianiniho sesadit. A jako takový musí dokázat – buď jako samostatný uchazeč o titul, nebo se ukázat jako příkladná dvojka pro Bagnaiu – a přesvědčil Ducati, aby ho podpořila do roku 2025.

3. Maverick Vinales - Aprilia

Oba tovární jezdci Aprilie jsou na konci roku bez smlouvy a oba jsou v naprosto odlišných podmínkách.

Aleix Espargaro přišel do loňského roku s tím, že možná začíná svou poslední smlouvu, ale na konci roku 2023 od toho ustoupil, když vyhrál dva závody Grand Prix pro Aprilii. I když se definitivně blíží konec jeho kariéry, Espargaro neustále prokazuje, že je pro Aprilii životně důležitým přínosem a bylo by pošetilé ho „zmrazovat“, pokud stále touží pokračovat v závodění.

Maverick Vinales je v očích vedení Aprilie něco jako miláček a je těžké pochopit, proč v této fázi stále ještě nevyhrál další Grand Prix od svého úspěchu v GP Kataru s Yamahou na začátku roku 2021. To bylo před 1074 dny.

V 53 závodech GP od té doby viděl pódium MotoGP jen sedmkrát (devětkrát, když k tomu přidáte sprinty). Vloni sice skončil dva body za Espargarem...

S příchodem roku 2024 se zdá, že RS-GP udělalo další krok, Espargaro to označil za nejlepší motorku, na které kdy v Aprilii jezdil. Vinalesova přípravná sezóna byla smíšenější, ale stále vykazovala slušnou rychlost. I když může mít podporu Aprilie, toto je továrna, která se blíží 10 let od návratu do MotoGP a v tuto chvíli není příliš blízko k tomu, aby se postavila věrohodné mistrovské výzvě.

S řadou velkých hráčů na trhu pro rok 2025 musí Aprilia svůj další krok pečlivě zvážit. A Vinales musí začít dokazovat, že je tím jezdcem, o kterém tvrdí, že nyní může být na RS-GP naplnit naděje, které v něj Massimo Rivola vkládá, když mu bylo nabídnuto útočiště po jeho selhání na Yamaze.

2. Joan Mir - Honda

První sezóna Joana Mira u Hondy nebyla nic menšího než čiré zoufalství. Mistr světa z roku 2020, který podepsal dvouletou smlouvu s japonskou značkou po rozhodnutí Suzuki opustit MotoGP na konci roku 2022, získal v roce 2023 pouhých 26 bodů. Jediný jezdec na plný úvazek s menším počtem bodů než on, byl Pol Espargaro, kterého u Hondy nahradil: Ale tento muž vynechal polovinu roku po vážné havárii v FP2 pro Velkou cenu Portugalska.

Mirova sezóna byla také zabrzděna jeho četnými zraněními, zejména zlomeninou ruky, kterou utrpěl při havárii během víkendu Velké ceny Itálie. Po haváriích také odstoupil z GP Argentiny a GP Valencie.

Páté místo na GP Indie bylo pro Mira vrcholem roku; celkem to bylo pouze pět případů, kdy Mir bodoval.

Adaptace ze Suzuki na RC213V nebyl malý úkol, v neposlední řadě vzhledem k problémům s trakcí, kterými Honda trpěla celý rok. Zdá se, že tento problém na motorce z roku 2024 přetrvává, navzdory radikálnímu přepracování, i když Mir cítil s každým vyjetím z boxu během testování, že se Honda trochu přibližuje tomu, kde má být.

S prázdnotou, kterou zanechal Marquez, který tlačí Mira do role lídra týmu, má velkou příležitost zrychlit a nasměrovat Hondu směrem, který by mohl vidět jezdce i motocykl zpět na předním místě roštu.

Ale také na něj vyvíjí velký tlak, aby ukázal Hondě, že budoucnost leží na něm, protože jeho smlouva vypršela na konci roku! A je pochopitelné, že HRC bude nakupovat na trhu volných jezdců, zatímco se Mir bude snažit na tratích dokázat svou hodnotu. .

1. Marc Marquez – Gresini Ducati

To některé možná nevyhnutelně překvapí, ale ano, osminásobný mistr světa v Grand Prix Marc Marquez je jezdcem, který pravděpodobně potřebuje nejsilnější sezónu ze všech.

Není pochyb o tom, že i na špatných strojích Honda v roce 2023 byl stále lídrem této značky a byl jediným dalším jezdcem - po vítězství Alexe Rinse v Austinu, který dostal RC213V na pódium.

V roce 2021, přestože jeho těžce zlomená ruka nebyla ani zdaleka vyléčena, dokázal tři vítězství v Grand Prix a v roce 2022 se mu podařilo stát na stupních vítězů, přestože chyběl dobrý část sezóny kvůli čtvrté velké operaci.

Když naskočil na Gresini Ducati v testu ve Valencii, byl Marquez celkově čtvrtý. Minulý měsíc skončil předsezónním testování na této pozici po dvou dnech v Kataru rovněž v Top-4 a nyní říká, že je ve fázi, kdy hledá „poslední tři desetiny“, aby se stal skutečným protagonistou.

Ale Marquez při testování havaroval pouze jednou, a to poslední den, když konečně začal tlačit a musel se během zimy potýkat s různými mechanickými problémy. Takže když se blížíme k úvodnímu kolu nové sezóny, stále vlastně nevíme, jak rychlý může být na té Ducati 2023 .

Není pochyb o tom, že Marquez bude na Ducati konkurenceschopný, ačkoli to, co považuje za konečný cíl, není v tuto chvíli přesně definováno; opakovaně mluvil o tom, že být rychlý na motorce nutně neznamená bojovat o šampionát nebo dokonce vyhrát.

A i když o Marquezově talentu nelze nikdy pochybovat, je to pravděpodobně největší rok jeho kariéry. Vzal na sebe velké riziko v cestě z relativního bezpečí Hondy, kde dostával penízky a nedostatek výsledků byl snadno přičítán zjevně špatnému motocyklu.

Teď je na motocyklu který dominuje, a neexistuje pro něho žádná omluva. Soud veřejného mínění nebude laskavý, pokud to nebude fungovat, zatímco to, kam po sezóně 31letý Španěl odejde, pokud tento krok nebude úspěšný, zůstává velkým otazníkem…

• Přidat komentář 7
• Publikováno: 6.3.
• Zařazeno v:
  • MotoGP
• Autor:
  • Jiří Mikšík