Test Yamaha R9: poslední samuraj

Publikov�no: včera

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

Jaroslav Vavera

Ostré křivky, štíhlé tvary s vyčnívajícími aerodynamickými křidélky a k nebi trčící zadeček, takhle přesně má vypadat superbike. Ostatně R9 se nechala inspirovat závodními speciály MotoGP a zároveň je to jeden z posledních supersportovních motocyklů řady R, který ještě může do běžného provozu. Kdo by tomuhle lákadlu odolal?

Pár sportovních motocyklů mi už rukama prošlo, jezdil jsem s nimi na okruhu i v běžném provozu, a tak jsem byl dost zvědavý, jaká bude R9 s tříválcovým motorem. Upřímně, žádný „wow“ efekt jsem od ní neočekával, tak nějak jsem si říkal, že mi maximálně dodá stejné emoce jako třeba Yamaha R1, ale s každým ujetým kilometrem se mi zarývala pod kůži hlouběji a hlouběji. Přišla mi víc hravá, víc zábavná a hlavně perfektně čitelná a předvídatelná.

Základním stavebním kamenem R9 je cestovní model Yamaha MT-09, ale oproti němu vám má R9 přinést jiný druh zábavy a potěšení z rychlé jízdy. Proto má také kompletně přepracované nastavení podvozku, ve výbavě výkonnější komponenty, špičkovou elektroniku a samozřejmě kapotáž doplněnou o zabudovaná aerodynamická křídla inspirovaná MotoGP, která poskytují přítlak na přední kolo a zvyšují stabilitu motocyklu při vysokých rychlostech. Kapotáž R9 má dokonce nejnižší koeficient aerodynamického odporu ze všech modelů řady R. V nabídce je ve dvou barevných provedeních, modrá Icon Blue a černá Tech Black a výrobce jí také nabízí ve variantě do 35 kW pro začínající piloty. Podle mě by však R9 neměla být motocyklem, na kterém začátečníci získávají své první zkušenosti v běžném provozu, na to je příliš rychlá.

Na kompaktní Yamaze R9 se musí obzvláště jezdci vyšších postav pěkně poskládat a sedět spíše vzadu na minimalistickém sedátku, které je určené spíše pro spolujezdce-masochisty. Jinak ergonomii ovládání i jezdcovu posazu není co vytknout. Kokpitu dominuje velký a přehledný LCD displej doplněný po bocích digitálním informačním panelem. Lehkost tohoto stroje je tedy znát na každém detailu a pohotovostní hmotnost necelých 200 kilogramů to jasně potvrzuje.

Srdcem R9 je kapalinou chlazený tříválcový motor CP3 s elektronicky ovládanou škrtící klapkou o zdvihovém objemu 890 ccm s výkonem 119 k (87,5 kW) dostupných při 10 000 otáčkách a maximální točivý moment 93 Nm dostupný při 7000 otáčkách. Líbilo se mi, jak je výkon i krouťák využitelný v celém rozsahu otáček až do jejich maxima, které má hodnotu 10 500 otáček. Motor je usazen v odlehčeném hliníkovém rámu a přepracovaný byl rovněž kompletně celý podvozek.

Do výbavy dostala R9 špičkovou elektroniku, která zahrnuje elektronický plyn, tři přednastavené jízdní režimy Sport, Street a Rain, dva editovatelné Custom a Track určený přímo na okruh. Ten si můžete nastavit přesně podle vašich preferencí, dá se tu editovat kontrola trakce, prokluz, ABS, úroveň dodávání výkonu, brzdění motoru nebo antiwheelie. Nechybí ani Launch Control, které oceníte zejména během vašeho okruhového ježdění a ABS lze zcela vypnout na zadním kole. Na pětipalcovém displeji, který si můžete nastavit ve čtyřech formátech zobrazeních odpovídajících zvolenému jízdnímu režimu, si můžete vše snadno nastavit pomocí joysticku na levém řídítku a lze jej také propojit s chytrým telefonem.

Letošní novinku jsem měl možnost vyzkoušet na mé oblíbené silnici, která nabízí kombinaci táhlých zákrut i sled rychlých zatáček za sebou. Sluníčko svítilo, vozovka byla suchá a hladká, zkrátka ideální prostředí pro tenhle stroj. Ostatně přejezd města moc zábavný nebyl, v zádech totiž cítíte každý výmol, každou dlažební kostku, je to zkrátka daň za upravenou geometrii podvozku, která je sportovnější a s kratším rozvorem.

To však ale neznamená, že v režimu „Street“ či „Rain“, nezvládne tahle motorka popojíždění po městě. Pro jezdce je to ale spíše utrpení a stres než zážitek. Pro ten pravý požitek musíte ven z města, přepnout tlačítkem na levém řídítku do režimu „Race“ a ručičku otáčkoměru popohnat přes 7 000 otáček a teprve potom se ocitnete v tom nejlepším, co vám R9 dokáže poskytnout. Zvuk motoru vás žene neustále vpřed a po nějaké době zjistíte, že může jít o velice návykovou záležitost. Je až neuvěřitelné, jakým tahem disponuje tříválec R9 už ve středních otáčkách.

Štěstím je, že brzdový systém s radiálními třmeny Brembo Stylema pracuje naprosto excelentně, ocelově opletené brzdové hadice zajišťují přesné brzdění s dostatkem síly pro prudké brzdění a ve spolupráci s plně nastavitelným podvozkem KYB se po nějaké době dopracujete k ideálnímu nastavení motocyklu přímo na míru, můžete si nastavit odpružení a komprese při vysokých a nízkých rychlostech. Rovněž převodovka a anti-hoppingová spojka odvádějí výbornou práci stejně jako už třetí generace rychlořazení. Ta funguje špičkově a je jedno, jestli nahoru nebo dolů. Reaguje na ťuknutí, řadí přesně a rychle. Pro potřeby okruhové jízdy si můžete řadičku přenastavit do obráceného režimu GP shift.

Byl jsem příjemně překvapený, jak předvídatelný to byl stroj. I při prudším zabrzdění před zatáčkou byl podvozek po najetí do zákruty stále klidný, přední kolo neodskakovalo, přesně drželo zvolenou stopu a vy jste se tak mohli soustředit na silnici před vámi a na to, kam vedete motocykl na jeho výjezdu ven. Sebejistota, se kterou se ochotně pouštěla do zatáček, mě nepřestala udivovat po celou dobu. Tohle bych čekal od závodního stroje, ne od „běžné“ silničky. Spotřeba se mi přehoupla přes devět litrů paliva, ale pochybuji, že by to kdokoliv z vás nějak řešil. Ten zážitek z jízdy je totiž nadevše.

Yamaha R9 tak trochu klame tělem. Na první pohled vypadá jako závodní stroj, ale je určená pro silniční jezdce. Přesto, že je to silný a rychlý motocykl, nepůsobil na mě zastrašujícím dojmem, ale respekt, ten si vybudovat dokázal. Je otázkou, kam s ním? Na našich silnicích se těžko hledá volný a kvalitní prostor k využití potencionálu supersportovní „devítky“. Proto raději doporučuji vybít si adrenalin podporovaný lehce se vytáčející R9 na některém z uzavřených okruhů, kde si můžete s klidem třeba deaktivovat ABS na zadním kole nebo vystartovat jako střela díky systému Lauch Control.

Technické údaje:

Motor: kapalinou chlazený čtyřdobý tříválec se čtyřmi ventily na válec, DOHC. Vrtání a zdvih 78,0 x 62,1 mm, zdvihový objem 890 ccm, kompresní poměr 11,5:1. Největší výkon 119 k (87,5 kW) při 10 000 ot/min, největší točivý moment 93 Nm při 7000 ot/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání a elektrické spouštění.

Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod řetězem, mechanicky ovládaná vícelamelová anti-hoppingová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.

Podvozek: hliníkový rám Deltabox, plně nastavitelná přední převrácená teleskopická vidlice KYB se zdvihem 120 mm, průměr nosníků 43 mm, zadní centrální pružící jednotka s nastavitelným předpětím a tahovým útlumem se zdvihem 118 mm. Brzdy kotoučové, vpředu dvojitá o průměru 320 mm, radiálně uložený třmen, vzadu jednoduchá o průměru 220 mm s dvoupístkovým třmenem. Kola hliníková litá. Pneumatiky 120/70 ZR17M/C vpředu a 180/55 ZR17M/C vzadu. Rozvor 1420 mm, výška sedla nad zemí 830 mm, světlá výška 140 mm, provozní hmotnost 195 kg. Objem palivové nádrže 14 l.

Cena vč. DPH: 334 990 Kč (326 990 Kč verze 35 kW/A2)