Petr „Kimura“ Bičiště nejen před Hengelem 
- Publikovno: 28.4.2016
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
V nizozemském Hengelu se na okruhu Varsselring koná tento víkend první závod seriálu International Road Racing Championship, kde bude startovat v královské kubatuře IRRC-SBK také český jezdec Petr „Kimura“ Bičiště.
Petře, v letošní sezoně tě čeká hodně pestrá sezona plná mnoho startů na různých závodech. Připravoval ses nějak speciálně na letošní náročnou sezonu nebo jak to u tebe přes zimu probíhalo?
„Příprava na sezonu proběhla úplně standardně asi jako u každého motocyklového závodníka. Téměř každý říká, že nic nedělá ale většina jezdců stejně jako já chodí běhat, cvičit do fitka a nevyhnul jsem se i určité úpravě jídelníčku. Když začalo být venku hezky, trénoval jsem i na svém endurovém motocyklu, takže to by bylo asi vše k mé zimní přípravě.“
Sezonu 2016 jsi zahájil březnovým předsezónním testováním ve Španělsku a Portugalsku na tratích, které možná znáš z televize, obrázku či počítače. Jak ses vypořádal s neznalostí tratí ve Valencii a Portimau?
„Ani jednu trať jsem neznal, nikdy jsem tam nebyl. To že znáš ty tratě z televize, tak realita je pak úplně jiná když tam jsi. Při prvních dvou jízdách jsem byl lehce “vykulenej„ a postupem času se učíš zatáčky, kudy okruh vede a taky co nejideálnější stopu. Zkoušíš se chytat těch rychlejších, učíš se a snažíš se zrychlovat. Druhý den testování mi už Valencie celkem šla, i když se to může zdát jednoduchý okruh, tak ve skutečnosti je to hodně technický okruh. Ve Valencii jsem nezajel úplně čas, který jsem chtěl ale i přes to to bylo příjemný svezení na začátek sezony. Po Valencii jsme hned přejížděli do Portugalska na okruh Portimao. Zde jsme pro začátek dali několik kol s pořadatelem v autě, abychom věděli kudy ta trať vede. Ze začátku se mi z toho dělalo trošku blbě, protože ty kopce a horizonty, kde jedeš fakt rychle a vlastně nevíš kam jedeš, hodně zajímavý okruh. První a druhý trénink jsme s Didierem tak trošku šilhali stylem „co to má jako být“ ale další následující tréninky jsem se zlepšoval a začal přicházet na chuť tomuto okruhu. Jsou to takové brutálnější Hořice, i když o hodně bezpečnější, ty sjezdy z kopců po zadním kole, nálety přes horizonty, což byla taková srdcovka, která se mi fakt hodně líbila. V Portimau jsem zajel o vteřinu rychlejší čas, než jsem měl původní limit, takže jsem byl nadmíru spokojený.“
Takže jak bys testy zhodnotil? Vládla v týmu spokojenost?
„Pro mě to bylo takové “rozpinkání„ před samotnými závody, takže dobrý. Když jsme odjížděli z Portugalska tak jsme byli všichni spokojení, já jsem se cítil dobře. Celý to bylo hektický v tom, že se nám těsně před odjezdem narodila dcera, takže jsem na testy odjížděl “takovej poblázněnej„ a neměl jsem v hlavě úplně čisto z toho všeho, což ze mě naštěstí opadlo za tři dny a už to bylo prostě fajn.“
Tvůj letošní první závod a taky první seznámení s vytrvalostními závody v Le Mans, kde ses bohužel nedostal do závodu ale absolvoval jsi tréninky i kvalifikace, jak ve dne, tak i večer. Jaký to pro tebe bylo, jet za tmy v celkem slušném tempu?
„Le Mans pro mě byla zkušenost, já jsem to pojal tak, jakože nová výzva. Měl jsem trošku obavy z toho co tam jezdí za ostřílené borce, abych nedostával nějak velkou obkládačku , abych se tam nemotal a nebyl nebezpečný. Hned v prvním tréninku mi trať sedla, hodně, jediný co nehrálo moc do karet byly nepříznivé podmínky, takže s těmi časy to bylo trochu složitý, ale cítil jsem se dobře. Jel jsem tam s tím, že budu nejspíš náhradník, ani jsem se do toho nechtěl moc hrnout, protože ta nepřízeň počasí byla tak drsná, že to bylo spíš o štěstí, než to někdo rozstřelí. Já jsem si užil tréninky i kvalifikace, do závodu jsem se kvalifikoval, což pro mě bylo nadmíru uspokojivé. Z tréninku v noci jsem měl takovej strach, že po prvním kole jsem si to tak užíval, prostě jsem se vyblbnul na trati, jak nikdy, prostě ježdění v noci je paráda. Na přírodním okruhu bych to asi nedal, ale na dromu je to velký zážitek. “
Tvůj tedy nejsilnější zážitek z Le Mans? Jak sis závody užil, byť pouze jako z role diváka.
„Tam dýchá ta atmosféra té historie a už „jenom“ to koukání je prostě super zážitek. Fanoušci kolem trati, kterých se tam sešlo hodně, to byste prostě museli zažít. Ale jak už jsem řekl, největším zážitkem bylo určitě jezdění v noci a samotná ta podívaná, navštívili jsme muzeum, kde to žije tou historii tohoto slavného závodu, jakým Le Mans určitě je.“
Máš za sebou i první závod na území české republiky, startoval si na brněnském Masarykově Okruhu, kde se jela Jarní Cena Brna. Jak probíhal víkend na brněnském okruhu?
„Do Brna jsme přijeli už ve čtvrtek, abychom mohli jet páteční volné tréninky. Rozjetý jsem sice byl ale měl jsem z toho respekt, prostě je to Brno. Zatáčky jiné než všude jinde, okruh strašně specifický, nikdy jsem to moc nemusel, i když teď tomu začínám přicházet na chuť. Přicházím na to, jak se na okruhu pohybovat, kam koukat a tím, jak je Brno široký, tím je strašně ojedinělý. Brno ještě nemám tak zažitý, jako třeba Michal Prášek, který se specifikuje na okruhy, více méně všichni okruháři v tom asi tu složitost nevidí. Já z toho mám respekt a je pro mě hodně složité zajet tam nějaký rychlý čas. Před Brnem jsme měli nějakou časovou hodnotu, na kterou jsme se chtěli dostat. V pátečních volných trénincích jsem se dostal pod svoje maximum, které jsem zde zajel v loňském roce, takže to bylo dobrý, věděl jsem že tam rezervy jsou, protože jak už jsem řekl, rozjetý jsem byl. V sobotní první kvalifikaci jsem ani nestačil dát rychlý kolo a přišel pád v první pravé po startu. Měli jsme trochu problémy s technikou, i když jsem v první kvalifikaci nestihl pořádně potáhnou, tak jsem si opět zlepšil o vteřinu svůj osobní rekord, pak přišel již zmiňovaný pád, který se na mě tak trochu podepsal v následujícím průběhu víkendového klání. V druhé kvalifikaci jsem se nezlepšil s tím, že můj čas z první kvaldy stačil na šestou příčku startovního roštu. Závěrem sobotního dne byl první závod víkendu. Do toho jsem nastoupil hodně pobouchaný a nevěděl jsem co se bude dít, až si sednu na motorku. Výborně jsem do závodu odstartoval, jezdil jsem po startu na pátém místě, od začátku závodu se mi nepodařilo zatlačit na pilu, tak jak jsem chtěl, byl jsem limitovaný zraněními z dopoledního pádu ale neberu to jako výmluvu. Nedokázal jsem jet rychleji, čehož využil jeden ze soupeřů a předjel mě. Cílem prvního závodu jsem dojel tedy na šestém místě. V neděli jsem se necítil nejlépe, zranění si přes noc značně sedli, a když jsem si sednul na motorku, tak to nebylo úplně optimální. Do druhého závodu jsem se pustil, snažil jsem se kousnout. Po startu jsem vyrazil s tou první skupinkou, která se mi asi během pěti kol vzdálila, a tak jsem jel po zbytek závodu osamocen na sedmém místě až do cíle.“
Co bys dodal tomu nešťastnému pádu v první kvalifikaci, co se tam přesně stalo, že si havaroval?
„Měli jsme nějaké problémy s Quickshifterem a pří nájezdu do první pravé po cíli, což je taky asi nejrychlejší zatáčka celého okruhu. Jak to popsat, zkrátka malinko mě motorka popohnala bez mého přičinění dopředu, byl jsem tedy dlouhý, najel jsem mimo stopu a díky nečistotě na trati jsem byl Highsiderem katapultován ze sedla mého motocyklu. V Brně se mi tedy povedly překonat moje dva rekordy, jeden časový a druhý v letu vzduchem, protože jsem ještě nikdy neletěl 30metrů vzduchem. “
O tomto víkendu tě čeká další závod, první závod šampionátu IRRC na holandském okruhu v Hengelu. Jak se tento závod těšíš?
„Těším se určitě, doufám, že už budu v pohodě po brněnském karambolu. Do Hengela jsem se přihlásil vyjma IRRC i do národního holandského šampionátu, takže do Hengela jedeme s tím, že pojedeme dva tréninky v rámci IRRC a dva tréninky v rámci již zmiňovaného národního šampionátu. Trať v Hengelu je hodně úzká a tudíž i složitá, proto nás vedlo udělat tento krok a přihlásit se do další kategorie v rámci tréninku a pečlivého se naučení této velmi specifické trati. Okruh v Hengelu mi svou úzkostí úplně nevyhovuje ale i v loňském roce při prvním startu na tomto okruhu jsem se s tím popral a vypořádal, doufejme že to bude letos lepší. Každopádně doufám, že oproti loňsku zrychlím a zúročím tak ty dva tréninky navíc.“
Jak už jsme zmiňovali, letošní sezona je pro tebe hodně nabitá. Čeho bys chtěl docílit, jaké jsou tedy ambice pro sezonu 2016?
„Ambice, to je pokaždé složité odpovědět na tuto otázku, protože realita je pak úplně jiná, než cíle. Určitě bych chtěl být v letošní sezoně co nejvíce vidět, obhájit tu špičku českých přírodních okruhů v kategorii Superbike a pokud možno být ještě lepší, než v loňském roce. Dále bych chtěl být v top 5 v IRRC, což je takový cíl s tím, že žiju v realitě, takže bych chtěl být co nejlepší, dosáhnout co nejlepších výsledků v českém RR mistráku a v závodech IRRC vůbec nemám nějaký nůž na krku, že musím jezdit do třetího či pátého místa. Uvidíme jak se to vyvrbí, konkurence taky trénuje a taky pořizují novou techniku, tudíž lze očekávat, že konkurence bude hodně silná. Rádi bychom tedy byli na konci sezony do první desítky nejlepších jezdců IRRC, ale jak už jsem řekl. Jsou to závody motocyklů, stát se může cokoliv, takže uvidíme v průběhu sezony a především na konci letošního závodního roku. Nerad bych lhal tedy, chci abychom byli spokojení z našich výsledků, abychom se za ně nemuseli stydět, a aby nás to i nadále bavilo.“
Kam se letos nejvíce těšíš, tedy na který okruh?
„Teď jsi mě dostal, ne. Nejvíc se těším asi do Hořic, což je pro mě skoro domácí závod. V Těrlicku bych si rád zpravil oproti loňsku chuť, kde mě vyřadila ze hry technická porucha mého motocyklu. Dymokury, ať jsou strašně krátký a v loňském roce tam byli trošku problémy s těmi pomalejšími jezdci, takže do Dymokur se také těším. No a v seriálu IRRC, tam jsou pro mě všechny tratě stejně zajímavý, každopádně co se IRRC týče, tak se nejvíce těším na velkou neznámou a to bude výlet do Finska, kde se podařilo vzkřísit proslulou trať v Imatře. “
Pro letošní sezonu v týmu přibyla ještě jedna motorka, stejně jako v loňské sezoně máš k dispozici motocykl BMW HP4, ke které ještě přibyl jeden motocykl a to BMW S 1000 RR. Který z těchto dvou motocyklů ti více sedí a kterou bude upřednostňovat?
„Složitá otázka, HP čtyřka o něco lépe jede, motorku už mám tak nějak z loňska zmáknutou, nějak mi sedí a nová motorka „RRo“ nemá takový výkon, jako HP4 ale má o něco jinou elektroniku, takže se byť menší výkon lépe přenáší do jízdy. Co se ovladatelnosti týče, tak je to zhruba stejný, takže v těchto motocyklech nevidím až zas takový rozdíl, HP4 bude asi lepší na ty rychlejší okruhy. S HP4 sem jak už jsem řekl více sžitý, tudíž budu upřednostňovat tento motocykl.“
Zajímavostí je změna výrobce helem pro letošní sezonu. V loňském roce si jezdil v helmách značky Shark, letos pojedeš v HJC. Má tato změna nějaký určitý důvod?
„Ochrana hlavy je při tomto druhu motocyklového sportu hodně důležitá, do loňské sezony jsem si helmy kupoval sám. Pro loňskou sezonu mi helmy koupil můj hlavní sponzor. Na letošní sezonu jsme uzavřeli spolupráci s firmou HJC, od které jsme dostal několik helem pro letošní sezonu. S HJC jsem prozatím nadmíru spokojený, myslím, že je to o něco lepší než Shark, ve které jsem jezdil minulý rok. Co se týče komfortu a funkčnosti helem od této značky HJC, tak jsem maximálně spokojený a nemůžu si stěžovat. “
Co týmu týče, proběhly nějaké změny oproti loňské sezoně?
„Všechno při starém. Jediná „novinka“ oproti loňsku je to, že s námi bude sdílet zázemí v depu německý závodník Didier Grams. Jak mě tak i jemu připravuje motorky Jirka Látr z Hradce Králové, Didier tedy bude letos jezdit s námi s tím, že on si jede za svůj tým a my za svůj.“
Chtěl bys poděkovat sponzorům či vzkázat něco lidem, kteří ti fandí a podporují tě v závodění?
„Samozřejmě největší poděkování a dík patří firmám Safmetal a Wepol, kde nejdůležitějším článkem našeho závodění je pan Weag a Gabriela Podzemná, kteří mě vlastně ještě doprovázejí na závodech, které jim čas dovolí, takže v nich mám obrovskou podporu, jak sponzorskou, tak i lidskou za což jim patří nepopsatelný dík. Zapomenout nesmím ani na podporu rodiny, manželky, teď už i dcery. Doufám, že se nám nic nestane, a že si to budeme i nadále užívat a dělat výsledky, se kterými budeme všichni spokojeni. Děkuji za podporu všem fanouškům, jak na závodech tak i na naší FB stránce „Kimura Racing Team“ kde v současné době přibylo spoustu nových fanoušků, za což všem děkujeme. Těšit se můžete na nová trička pro fanoušky, očekávat můžete i nějaké ty soutěže na naší stránce, takže i tam nás sledujte. Každý fanoušek je pro mě podpora na víc a moc si toho vážím, dělá mi to jen radost.“
- Přidat komentář +
- Publikováno: 28.4.2016
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
Promo
