Reklama

MS-Superbike: Čeká nás nejnapínavější sezóna za poslední dobu?

Napětí a očekávání před startem MS-Superbike v Austrálii bylo tak obrovské, jako už dlouho ne. Jezdci, týmy a média se málokdy shodnou, ale tentokrát si byli všichni zajedno: Čeká nás neobyčejná sezóna, jako už dlouho ne.

2011 jsme zažili v MS-Superbike tovární týmy Aprilie, BMW, Kawasaki a Yamahy, k tomu továrnou podporované stáje od Ducati a Honda a privátní tým Suzuki Alstare, ve kterém se rok předtím stal Leon Haslam vícemistrem světa. Když se všechny továrny angažují v podobném duchu, tak se zvyšuje výkonnost a naopak snižují rozdíly mezi jednotlivými piloty a my máme možnost sledovat se zatajeným dechem nervy drásající souboje, mnoho kandidátů na pódiová umístění a v neposlední řadě napínavé mistrovství.

Že se tehdy stal mistrem světa Carlos Checa z privátního týmu Althea vybavený tím nejlepším dostupným materiálem ze závodního oddělení Ducati v Borgo Panigale, bylo toho jen důsledkem.

V následujících letech ze šampionátu postupně odešly nejprve Suzuki a Yamaha, potom BMW a také Aprilia. Jistě mezitím byla v šampionátu nějaký čas MV Agusta, ale tato luxusní značka z Varese neměla ani peníze a ani možnosti, aby se s s F4RR dostala úplně dopředu - čtvrtá místa tak zůstala maximem. Chvilku se - ovšem bez úspěchu - chtěla zamíchat do průběhu šampionátu Bimota (začátek 2014) a EBR (2014 a začátek 2015), ale prakticky zůstalo pouze u pokusu.

2015 se šampionát propadl až na samé dno, zbyly pouze dva tovární týmy Ducati a Kawasaki. Motocykly značek Aprilia, BMW, MV Agusta a Suzuki byly do závodů nasazovány privátními týmy.

Na tuto situaci reagoval promotér šampionátu Dorna, který se stal od podzimu 2012 vedle MotoGP odpovědným i za MS-Superbike. Technický reglement byl přizpůsoben sériovým motocyklům, byly zavedeny maximální cenové náklady pro motocykl jako takový, pro pérování, brzdy a elektroniku. A továrny musely dát k dispozici stejné kitové komponenty k dispozici i privátním soukromým týmům.

2013 se vrátila nazpět do šampionátu s továrním týmem Ducati, 2016 Yamaha a 2019 BMW a také Honda.

Startovní pole v tomto roce sice obsazuje pouze 18 pilotů, ale kvalita motocyklů, týmů a pilotů se nepoměrně zvýšila.

Ducati a Yamaha nasadily kromě továrních týmu ještě dva další piloty s identickým materiálem. Kawasaki vedle svého Factory týmu má tři zákaznické týmy s jedním jezdcem.

Honda poprvé od roku 2002 přivedla na startovní rošt tovární motocykly od Honda Racing Corporation.

BMW se spojila s týmem Shaun Muir Racing a společně vyvíjí v Mnichově čisté tovární motocykly.

Bude sice ještě trvat několik měsíců, až se Honda a BMW dostanou na úroveň dalších tří továren, ale vůle je tady, know-how a potřebné ressource mají taky.

Při startu letošní sezóny na Phillip Islandu byli k vidění prezident HRC Yoshishige Nomura, stejně jako Tetsuhiro Kuwata, ředitel HRC a generální manažer Race Operations. Rovněž zde byli přítomni top manažeři Soichi Yamana z divize Honda Motor a Masashi Yamamoto z Motor Sports Division.

Nechyběl po celé tři dny ani nový obchodní ředitel - od května 2018 - Markus Schramm z BMW Motorrad.

Byl zaveden zákaz vývoje motorů u nejlepších značek.

Od roku 2018 existuje koncept, aby se neúspěšné továrny přiblížily absolutní špičce. Za vítězství se dávají 3 koncesní body, za místo druhé dva a třetí obdrží jeden. Samozřejmě jsou pouze za oba dva hlavní závody na plnou vzdálenost.

Pokud má po třech závodních víkendech někdo o 9 bodů méně než ten nejlepší, může vyměnit všechny díly, které jsou na koncesní listině. Pokud nějaká značka má po sezóně o 36 nebo více bodů ztrátu na nejlepší, tak může na příští sezónu updatovat všechny koncesní díly. Naopak pokud nějaká továrna bude mít takovou ztrátu, tak bude u ostatních automaticky zastaven vývoj motoru.

Stav po 2 závodech 2019:

1. Ducati, 6 koncesních bodů
2. Kawasaki 5
3. Yamaha 1

Pokud budeme vycházet z toho, že Honda a BMW nezískají v prvních třech závodních víkendech žádná pódiová umístění, tak dostanou po Aragonu povolení, dodat nové koncesní díly.

BMW zřejmě k pátému podniku sezón do Imoly nasadí nové výfuky, které mají vliv na větší výkon. Dosud totiž bavorské motocykly měly nevýhodu v topspeedu a tak se dají očekávat hodně velké změny.

Jen pro porovnání: Tom Sykes měl o 19 km/h menší Topspeed než Alvaro Bautista se svou raketou Ducati V4R a přesto skončil Mr. Superpole na 4. místě v kvalifikaci a v prvním závodě dokonce sedmý. V zatáčkovitých sektorech 2 a 3 byl zkušený Angličan s S1000RR na Phillip Island dokonce nejrychlejší.

Honda má ovšem před sebou daleko více práce, ale určitě udělá vše proto, aby měla i v MS-Superbike úspěch: Od doby Jamese Toselanda 2007 nevyhrála žádný titul a tak se nikdo nebude ani divit, že po přechodném období 2019 nastoupí 2020 s úplně novým motocyklem, který nabídne daleko lepší základní pozici než současná CBR1000RR Fireblade SP2.

A naopak Ducati se sice po úspěšných letech - ale bez titulu - s dvouválcem Panigale podařil zřejmě s V4R obrovský skok. Trochu jinou kapotáží zakrytý motocykl MotoGP ovšem ve všech bodech odpovídá reglementu WorldSBK.

Konečně opravdový soupeř pro Jonathana Reu

Čtyřnásobný mistr světa Jonathan Rea má konečně vážného soupeře: Není jim pouze ex-pilot MotoGP Alvaro Bautista, nýbrž pro pódiová umístění jsou zralí i Reův týmový kolega Leon Haslam, kvarteto s motocykly Yamaha Marco Melandri, Michael van der Mark, Alex Lowes, Sandro Cortese a nesmíme zapomenout na pilota s továrním motocyklem BMW Toma Sykese.

Troufnu si říci, že se určitě hodně zlepší vicemistr světa Chaz Davies z továrního týmu Ducati, a o pódiová umístění budou jistě bojovat v některých závodech Toprak Razgatlioglu (Puccetti Kawasaki) nebo Eugene Laverty (Go Eleven Ducati).

Vše je tedy připraveno k nejnapínavější sezóně za poslední roky!

Foto: Archív autora



Login Přihlásit Registrace ›

 
Reklama