Test Honda GL1800 Gold Wing Tour: dárek k padesátinám

• Publikov�no: dnes
• Za?~Yazeno v:
  • Testy
• Autor:
  • Jaroslav Vavera

Honda Gold Wing vévodí kategorii cestovních motocyklů už půl století. K narozeninám si nadělila speciální barevné provedení ve zlaté a hnědé barvě, které má připomínat zlatý model GL1500 z roku 1988. Test výroční edice potvrdil, že věk na jeho formě není vůbec znát. Dalo by se o něm říci, že je to „padesátník ve skvělé kondici“.

A jako dlouholetý člen českého Gold Wing klubu (GWCCZ) si na začátku hodnocení výroční edice neodpustím ohlédnutí do minulosti a krátce vám připomenu vznik a kariéru tohoto japonského motocyklu, který vyjížděl z pásů v americké továrně v Marysville od roku 1977. Proč říkám vyjížděl? Protože výroba současné generace byla přestěhována do rodné země vycházejícího slunce, přesněji do japonského města Kumamoto.

Poprvé se koncept cestovního motocyklu s plochým čtyřválcovým motorem pohánějícím zadní kolo pomocí kardanové hřídele objevil na motosalonu v Kolíně nad Rýnem v roce 1974. Na trhu se tento ve své době nejrychlejší motocykl (193 km/h), který jste si mohli zakoupit, objevil v roce 1975, tedy přesně před padesáti lety, jako GL1000 K0 s cenovkou 2880 dolarů. V dalších deseti letech následovaly deriváty tohoto cestovního motocyklu s ležatým čtyřválcem, který průběžně navýšil svůj objem na 1100 a 1200 ccm. Kapotáž a postranní integrované kufry přibyly v roce 1980 s modelem GL1100 Interstate.

Popravdě s Gold Wingem je to po příchodu plochého šestiválce a velké kapotáže (GL1500 v roce 1988) jako s nejluxusnějšími sedany. Jeho exkluzivita a patřičně vysoká pořizovací cena jsou znát už na první pohled, nejvyšší možnou míru pohodlí pak opravdu oceníte až po ujetí několika stovek kilometrů, kdy byste měli vystoupit bez sebemenší známky únavy. V roce 1999 se zvětšil objem motoru na 1,8 litru a s ještě větší kapotáží a trojicí prostorných kufrů dovedl nabídnout tenhle model maximální komfort i prostorově náročnější dvojici cestovatelů.

Poslední vydání Hondy Gold Wing z těchto hodnot trochu slevilo, ale zase na druhou stranu přišlo s mnoha technickými novinkami a také třeba se základní verzí s „automatem“ bez zadního kufru a opěrky spolujezdce prodávané pod označením Gold Wing DCT za 702 900 korun, jehož test si můžete přečíst zde. Druhou možností v nynější nabídce českého dovozce je plně vybavený a o dvě stě tisícovek dražší Gold Wing Tour. Aktuální model je tak s nadsázkou řečeno oproti svým opulentním předchůdcům tak trochu šestiválcovým „skútrem“ na dlouhé cesty.

Pokud jste ještě na přelomu tisíciletí mohli slyšet občas hlasy od ortodoxních vyznavačů supersportů či endura, že Gold Wing je pro motorkáře důchodového věku bez dalších jezdeckých ambicí a další připomínky podobného rázu, v poslední generaci je tomu opravdu jinak. Ta dnes přesvědčí většinu jezdců o tom, že i po krátké projížďce dovede navodit stav pohody také při svižném proplétání se provozem nebo dálničním tempu, a to i ve dvou. A výroční, zlatě lakovaný stroj je oslavou padesáti let výroby legendární cestovní Hondy v pravém slova smyslu i vizuálně. Barevná kombinace je totiž inspirována modelem GL1500 ročníku 1988.

Díky nižší pohotovostní hmotnosti a již zmíněné dvouspojce DCT s řazením na levém řídítku či skvělému podvozku a duálním brzdám, na které je spolehnutí, si s ním můžete více než kdykoliv předtím užít také vyloženě sportovní jízdu. V každém případě si plochý šestiválcový boxer s objemem 1,8 litru pořád přede svou čtyřtaktní symfonii a jeho projev vás v žádném případě nezklame. Pohledu zpoza řídítek neunikne samozřejmě velký přístrojový štít krytý výsuvným plexištítem. Pod ním umístěný integrovaný displej s navigací jednostopému králi sluší a vhodně podtrhuje jeho zaměření.

Mezi vašima nohama se nachází otočný ovladač zapalování, nezbytná tlačítka pro ovládání infotainmentu (ovládání je zdvojeno i na řídítkách) a kryt víčka nádrže, které se odjišťuje páčkou v uzavíratelné kapse na pravé straně kapotáže. Pro pohodu na cestách umí motocykl zprostředkovat připojení přes Bluetooth a jste-li majiteli přístrojů značky Apple, je tu rovněž podpora CarPlay. Letošní ročník nabízí kromě připojení kabelem i bezdrátovou konektivitu a nezapomnělo se také na kvalitní audio, tvořené čtyřmi reproduktory.

Ptáte se na ostatní výbavu? Většinu toho, co si můžete dnes na motocyklu přát, to tady najdete. Rádio, MP3 připojení, navigace, tempomat, vyhřívání rukojetí i obou sedaček, nekonečný prostor v integrovaných kufrech, horní je od loňska trochu objemnější a vejdou se do něj dvě integrální přilby, vše zpestřuje již léta neodmyslitelná zpátečka hnaná přes startér. Necelých čtyři sta kilogramů těžkého „drobečka“ jen tak nedokážete nohou odtlačit při případném doladění parkovacího manévru třeba z mírného svahu. Koneckonců nesmíme ještě zapomenout na fakt, že Gold Wing stále drží prioritu mezi motocykly na současném trhu, jelikož má v příplatkové výbavě pevně zabudovaný airbag jezdce.

A jak se s tímhle cestovním strojem jezdí? Po rozjezdu okamžitě ztratíte pocit, že ovládáte skoro půl tuny na dvou kolech. Díky nízko položenému těžišti ani větší náklon není kritickým manévrem. Sedmistupňová dvouspojková převodovka pracuje nyní hladčeji, než tomu bylo v předchozích verzích z počátku výroby poslední generace vlajkové lodi Hondy (2018), a spolu s šestiválcovým boxerem 1,8 litru dovoluje už poslední, takzvaný cestovní stupeň, při třech tisících otáček držet rychlost 110 až 120 km/h. Samozřejmě, že 118 koní výkonu a 167 Nm točivého momentu dokáže plynule zrychlit do vyšších čísel, ale potom už není dobře slyšet vychytaný audiosystém a trochu se ztrácí komfort z jízdy.

Kdo si myslí, že jediná možná cesta pro Gold Wing je rovná silnice, nemá určitě pravdu. Sice rychlý dálniční přesun zvládá tento stroj se svým vlastním komfortem, ale někdo bude překvapen, když řeknu, že doménou pro GW jsou okresky a silnice střední třídy. Ano, tady se lehce překlápí z jedné pozice do druhé a sebejistě si vede díky originálně vyřešenému přednímu zavěšení Wishbone. Podvozek je elektronicky stavitelný a nabízí čtyři jízdní režimy: Tour, Sport, Rain a Econ. Samozřejmostí je také nejmodernější kontrola trakce (HSTC) a vítaným pomocníkem u takhle těžkého stroje je asistent pro rozjezdy do kopce HSA.

Díky kombinovanému systému CBS ve spolupráci s ABS nemusíte mít strach ani z brzdného manévru. Dokáže to, co má dělat, rozložit správně tlak brzdicího efektu na přední a zadní kolo a výsledkem je pocit bezpečného ovládání i při rychlejších a ostřejších brzdách. Ochranu před větrem a deštěm, to snad ani nemusím u GW zdůrazňovat. Je účinná, a to včetně elektricky ovládaného předního plexištítu.

Nakonec ještě rád vyvrátím tzv. jednoduchou přímou úměru: těžký motocykl s velkým objemem rovná se velká spotřeba. A pokud se budete jen trochu snažit, dovedete i s šestiválcem cestovat se spotřebou kolem šesti litrů na každých sto kilometrů. 9,5 byla nejvyšší cifra, kterou jsme zaznamenali v kolonce průměrné spotřeby a to už se bavíme o jízdě na plný plyn nebo jízdě po dálnici rychlostí 150 km/h na tempomat (škoda, že je omezovač posledního modelu nastaven na 180 km/h).

Sečteno a podtrženo, téměř půlstoletí existence ikonického cestovního motocyklu s ležatým motorem představuje značný náskok před konkurencí i uchování si specifického stylu. Za řídítky Gold Wingu téměř všech generací jsem v průběhu svého života strávil mnoho času a musím znovu říci, že lepšího společníka pro své pohodové cestování nenajdete. Navíc se dá Gold Wing DCT používat nejen jako cestovní stroj, ale i jako „šestiválcový skútr“ pro každodenní dojíždění za prací. V hustém provozu to ale chce trochu více obezřetnosti, neboť vaše rozměry jsou oproti skútrům mnohem větší.

Technické údaje:

Motor: Kapalinou chlazený, plochý šestiválec SOHC se čtyřmi ventily na válec. Vrtání a zdvih 73 x 73 mm, zdvihový objem 1833 cmc, kompresní poměr 10,5 : 1. Největší výkon 126 k (93 kW) při 5500 1/min, největší točivý moment 170 Nm při 4500 1/min. Max. rychlost 180 km/h. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání, elektrické spouštění a imobilizér.

Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod kloubovým hřídelem, vícelamelová spojka v olejové lázni, sedmistupňová dvouspojková převodovka DCT. Zpětný chod.

Podvozek: Dvojitý páteřový rám z lehké slitiny, zavěšený motor, přední zavěšení Wishbone, zadní Pro Link. Brzdy kotoučové se systémem Dual-CBS, vpředu dvojitá o průměru 320 mm se šestipístkovým třmenem, vzadu jednoduchá, ventilovaná o průměru 316 mm s třípístkovým třmenem. Kola litá pětipaprsková 17palcová. Pneumatiky 130/70 R18 vpředu a 200/55 R16 vzadu. Rozvor 1695 mm, světlá výška 130 mm, výška sedla nad zemí 745 mm, pohotovostní hmotnost 393 kg. Objem palivové nádrže 21 l.

Cena testovaného provedení vč. DPH: 902 900 Kč

Foto: motoforum.cz

• Přidat komentář +
• Publikováno: dnes
• Zařazeno v:
  • Testy
• Autor:
  • Jaroslav Vavera