Reklama

Zapomenuté šampionáty: MS 750 ccm Hlavní obrázek k článku: Zapomenuté šampionáty: MS 750 ccm

Pouze pamětníci si ještě vzpomenou, že kromě klasických Velkých cen, kde závodili jezdci s motocykly 50, 125, 250, 350 a 500 ccm, se jezdilo v letech 1977 - 1979 ještě mistrovství světa motocyklů o objemu 750 ccm, tedy Formula 750.

Formula 750 byla založená FIM (mezinárodní motocyklovou federací) jako závodní série pro motocykly se zdvihovým objemem 750 ccm. Vše vzniklo v roce 1971 na základě spolupráce mezi American Motorcyclist Association a Auto Cycle Union. FIM přijala kubaturu Formula 750 pod svá křídla v roce 1972. V roce 1973 byla především zásluhou Velké Británie uvedena tato závodní série v životnost pod názvem Prix F.I.M. 750cc a prvním vítězem se stal legendární Brit Barry Sheene na Suzuki. O rok později vyhrál i u nás v Brně dobře známý Australan John Doods s Yamahou. Pak v roce 1975 trumfoval jeho populární krajan Jack Findlay rovněž s Yamahou, 1976 následoval španělský jezdec Victor Palomo a od roku 1977 byla Formula 750 povýšena na závody mistrovství světa.

Původní vize byla, že to bude šampionát nadřazený normálním závodům Grand Prix, tedy nějaká Formule 1 motocyklového sportu, což se ale nepovedlo. Důvodem bylo i to, že dominovala pouze jedna značka a typ motocyklu (Yamaha TZ 750), navíc se pomalu ke slovu ve světě dostávaly superbiky.

steve baker 750 ccm johnny cecotto 750 ccm patrick pons 750 ccm

Mistry světa se stali postupně Američan Steve Baker (1977) - obrázek č.1, Venezuelčan Johnny Cecotto (1978) - obrázek č. 2 a Francouz Patrick Pons (1979) - obrázek č. 3; všichni s už jmenovanými motocykly Yamaha TZ 750, ovšem FIM po sezóně 1979 tento seriál přerušila.

Celkem se objelo 58 závodních víkendů, 45x se konal dvojzávod a 13x pouze jedna jízda (když dvě jízdy v roce 1977 byly odřeknuty kvůli dešti). Startovalo na nich celkem 102 jezdců.

Nejvíce jízd - z celkového počtu 103 odjetých - vyhrál Johnny Cecotto, a to 13. Steve Baker a Kenny Roberts pak byli odmávnuti na první místě 12x.

Co se týká závodních víkendů jako takových, získal Johnny Cecotto celkem 7 prvních míst, Steve Baker a Kenny Roberts po 6 a Patrick Pons 5 vítězství.

První ročník Prix F.I.M. 750 ccm v roce 1973 se jel na 7 různých okruzích: Začalo se v italské Imole (200 mil), a dále následovaly okruhy Charade (FRA), Anderstorp (SWE), Hämeenlinna (FIN), Silverstone (GBR), Hockenheim (GER) a finále viděl Montjuich (ESP).

Konečné pořadí bylo následující: 1. Barry Sheene (GBR-Suzuki) - 51 započítaných bodů (z 61 celkem vyjetých, ale počítaly se pouze 4 nejlepší výsledky); 2. John Doods (AUS-Yamaha) - 47; 3. Jack Findlay (AUS-Yamaha) - 45 (56); 4. Stan Woods (GBR-Suzuki) - 41 (46); 5. Guido Mandracci (ITA-Suzuki) - 26.

Druhý ročník tohoto seriálu 1974 se jel bohužel na pouhých 3 tratích, byly to španělská Jarama, finská Hämeenlinna a britské Silverstone.

Konečné pořadí 1974 bylo následující: 1. John Doods (AUS-Yamaha) - 27 bodů; 2. Patrick Pons (FRA-Yamaha) - 22; 3. Jack Findlay (AUS-Yamaha) - 16; 4. Pentti Korhonen (FIN-Yamaha) a Paul Smart (GBR-Suzuki) oba po 15.

Třetí ročník tohoto seriálu se jel na 9 okruzích: Daytona (USA), Imola (ITA), Mettet (BEL), Magny Cours (FRA), Anderstop (SWE), Hämeenlinna (FIN), Silverstone (GBR), Assen (NED a Hockenheim (GER). Seriál se jel jako mistrovství Evropy.

Konečné pořadí 1975 bylo následující: 1. Jack Findlay (AUS-Yamaha) - 46 (z 51 celkem získaných - počítalo se 5 nejlepších výsledků); 2. Barry Sheene (GBR-Suzuki) - 45; 3. Patrick Pons (FRA-Yamaha) - 42; 4. Christian Bourgeois (FRA-Yamaha) - 29; 5. John Newbold (GBR-Suzuki) - 27.

Poslední ročník Prix F.I.M. 750cc se konal v roce 1976 a závodilo se na 8 tratích: Daytona (USA), San Carlos (VEN); Imola (ITA); Jarama (ESP); Nivelles (BEL); Nogaro (FRA); Silverstone (GBR), Assen (NED a Hockenheim (GER). A opět se závodilo i titul mistra Evropy.

Konečné pořadí 1976 bylo následující: 1. Victor Palomo (ESP-Yamaha) - 57 (celkem vyjetých 61 bodů - tentokrát se počítaly 3 nejlepší výsledky z první poloviny a 3 z druhé části šampionátu); 2. Gary Nixon (USA-Kawasaki) - 47; 3. John Newbold (GBR-Suzuki) - 37; 4. Michel Rougerie (FRA-Yamaha) - 32; 5. Dave Potter (GB-Yamaha) - 26.

Pak se začalo jezdit mistrovství světa a podívejme se na jednotlivé ročníky mistrovství světa Formula 750 podrobněji:

Úvodní ročník 1977 zahrnoval celkem 21 jízd a to na celkem 10 rúzných okruzích v USA, Kanadě a v Evropě. Bodovalo se systémem 15-12-10-8-6-5-4-3-2 a 1 bod. Ovšem je nutno říci jednu hodně podstatnou věc, body se přidělovaly až po součtu umístění v obou jízdách závodního víkendu. Takže nestačilo zajet dobře pouze jednu jízdu.

Nakonec se odjelo pouze 19 jízd, druhá jízda v Daytoně a druhá na Salzburgringu se kvůli dešti nejely.

Sezóna 1977 začala v americké Daytoně a zde celkově vyhrál domácí Steve Baker s Yamahou, druhý skončil další Američan Kenny Roberts a třetí dojel Japonec Takazumi Katayama, když druhá jízda se zde nejela. Plné body se tedy rozdělovaly za první jízdu.

V italské Imole se podařila Robertsovi odveta - slavil double, druhý se umístil Baker a jako třetí miláček domácího publika Giacomo Agostini.

Ve španělské Jaramě byla na programu pouze jedna jízda a tu vyhrál Baker, druhý byl odmávnut Francouz Christian Sarron a jako třetí dojel Hubert Rigal z Monaca.

Domácího prostředí dokonale využil Christian Estrossi s Yamahou a slavil na francouzském okruhu Dijon-Prenois double. Druhý skončil Švýcar Philippe Coulon, třetí pak lídr šampionátu Baker.

Ten si vše vynahradil na anglickém okruhu Brands Hatch, kde pro změnu projel cílem dvakrát první jako on. Druhý se umístil domácí Ron Haslam (Yamaha) a třetí další Brit John Newbold (Suzuki).

Na rakouském Salzburgringu se jela kvůli dešti jen jedna jízda, vítězem se stal opět Baker, druhý skončil Agostini a třetí Christian Sarron.

Další double si připsal americký jezdec v belgickém Zolderu, kde se jako druhý umístil Ital Marco Lucchinelli a třetí Japonec Takazumi Katayama.

V nizozemském Assenu se o vítězství rozdělili Baker a Lucchinelli a rovněž si tak prohodili pozice druhé v každé z obou jízd. Celkovým vítězem se ale stal Ital. Třetí byl vždy odmávnut Sarron.

Na kultovním okruhu Laguna Seca vyhrál celkově domácí Skip Aksland s Yamahou, druhý skončil v součtu umístění Baker a jako třetí Australan Gregg Hansford s Kawasaki.

Ten si ale vše vynahradil v kanadském Mosport Parku, kde vyhrál obě jízdy. Druhý skončil celkově domácí Yvon DuHamel (Kawasaki) a třetí Baker.

Ve finále sezóny o první světový titul této kubatury na Hockenheimu slavil double Giacomo Agostini, druhý se umístil Katayama a jako třetí byl klasifikován nový muž, Ital Armando Toracca (Yamaha).

Konečné pořadí šampionátu Formula 750 v roce 1977

01- Steve Baker (USA-Yamaha) - 131 bodů
02- Christian Sarron (FRA-Yamaha) - 55
03- Giacomo Agostini (ITA-Yamaha) - 45
04- Marco Lucchinelli (ITA-Yamaha) - 40
05- Takazumi Katayama (JPN-Yamaha) - 37
06- Hubert Rigal (MNC-Yamaha) - 36
07- Gregg Hansford (AUS-Kawasaki)- 33
08- Boet van Dulmen (NED-Yamaha) - 29
09- Kenny Roberts (USA-Yamaha) - 27
10- Phillipe Coulon (SUI-Yamaha) - 24

Druhý ročník MS kubatury Formula 750 v roce 1978 se konal na celkem 10 různých okruzích a na rozdíl od premiérového ročníku premiérového, kdy vyhrál Američan Steve Baker absolutně přesvědčivě, tak tentokrát se rozhodovalo až v posledním závodě a nového mistra světa Johnnyho Cecotta a vícemistra Kennyho Robertse dělilo v konečném účtování pouhých 5 bodů.

Úvod tentokrát obstarala italská Imola a zde vyhrál pozdější šampión Johnny Cecotto před Steve Bakerem a Christianem Sarronem, když jízdy vyhráli Sarron a Cecotto.

Ve francouzském Le Castellet se jelo pouze jednou a vítězem se stal Cecotto před Robertsem a specialistou tohoto šampionátu Bakerem.

Na britském okruhu Brands Hatch slavil double Kenny Roberts před Johnnym Cecottem a Patrickem Ponsem z Francie.

Své vítězství si zopakoval Roberts také na rakouském okruhu Österreichring opět před Cecottem a tentokrát je na stupních vítězů doplnil Ital Gianfranco Bonera. Pokud neuvádím jméno motocyklu, tak se vždy jednalo o už vzpomínané Yamahy, které ovládaly jak startovní pole, tak i výsledkovou listinu.

Čistý hattrick oslavil americký jezdec Roberts ve španělské Jaramě, kde se ovšem tradičně jela pouze jedna jízda. Druhý skončil už po třetí v řadě Cecotto a stupně vítězů tentokrát dokompletoval Sarron.

Na německém Hockenheimu vyhrál Sarron před Bonerou a Greggem Hansfordem (Kawasaki).

V belgickém Nivelles slavil double Cecotto, druhý skončil Francouz Hervé Moineau a třetí se umístil Bonera. A jelikož Roberts vyšel bodově zcela naprázdno, tak se zde zřejmě předčasně rozhodlo o budoucím šampiónovi.

V nizozemském Assenu se premiérového vítězství dočkal bývalý profesionální cyklista a účastník Tour de France Gianfranco Bonera, na stupních vítězů ho doplnili Takazumi Katayama a lídr šampionátu Johnny Cecotto. Druhý «nulový» výpadek Robertse jen potvrdil Cecotta na čele bodovací tabulky v pozici lídra.

Závěr šampionátu Formula 750 se konal na dvou závodech v zámoří: Nejdříve se jelo na kultovní trati v Laguna Sece a double zde získal a přece jen oživil své mistrovské ambice Kenny Roberts, neboť Cecotto vůbec nebodoval. Protože zde Evropané chyběli, tak stupně vítězů byly úplně americké: druhý skončil loňský šampión Baker a třetí Mike Baldwin.

Posledně jmenovaný se stal vítězem na kanadském okruhu Mosport Park, druhý se umístil mocně dotahující Roberts a třetím na stupních byl domácí Yvon DuHamel (Kawasaki). Ovšem jelikož Johnny Cecotto se celkově umístil na 10. místě a získal 6 mistrovských bodů, tak se právě on stal světovým šampiónem.

Konečné pořadí šampionátu Formula 750 v roce 1978

01- Johnny Cecotto (YV-Yamaha) - 97 bodů
02- Kenny Roberts (USA -Yamaha) - 92
03- Christian Sarron (FRA-Yamaha) - 55
04- Gianfranco Bonera (ITA-Yamaha) - 53
05- Patrick Pons (FRA-Yamaha) - 40
06- Steve Baker (USA-Yamaha) - 38
07- Mike Baldwin (USA-Yamaha)- 25
08- Christian Estrossi (FRA-Yamaha) - 25
09- Boet van Dulmen (NED-Yamaha) - 22
10- Hubert Rigal (MNC-Yamaha) - 20

Třetí a zároveň poslední ročník šampionátu Formula 750 se stal kořistí francouzského jezdce Patricka Ponse, samozřejmě opět s motocyklem Yamaha. Tentokrát se jelo na 10 různých okruzích a začínalo se v italském Mugellu. A byla zde změna v bodovém hodnocení, neboť se počítaly všechny získané body!

V Itálii vyhráli Christian Sarron a premiérově Ital Virginio Ferrari (Suzuki), který si připsal do tabulky nejvíce bodů, celkem 27 a dostal se do čela šampionátu. Úřadující šampión Cecotto jich získal 22 a Sarron 18.

Britský okruh Brands Hatch viděl vítězný double Cecotta, druhý skončil celkově Gregg Hansford na Kawasaki (16) a následovali s 12 body hned tři jezdci: Fin Markku Matikainen, Švýcar Michel Frutschi a Mike Baldwin.

Ve francouzském Nogaru si nejvíce bodů připsal pozdější šampión a lokalmatador Patrick Pons (27), a zahanbit se nedal ani jeho krajan Christian Estrossi (22) a třetí skončil vítěz druhé jízdy Hansford.

Švýcaři uspořádali svůj závod na francouzském okruhu Le Castellet a zde byl nejúspěšnější Cecotto (27 bodů), druhý byl domácí Michel Frutschi a třetí skončil nový muž Sadao Asami z Japonska (22).

Na rakouském Österreichringu viděli domácí fanoušci nečekaný double lokalmatadora Wernera Nenninga, 22 bodů si do tabulky MS připsal Patrick Pons a 16 důležitých bodů Hubert Rigal z Monaca.

Kanadský Mosport Park patřil Ponsovi, ten skončil jednou druhý a jednou vyhrál. Druhou jízdu vyhrál Frutschi (21 bodů), ovšem druhým nejpilnějším sběratelem bodů byl v Kanadě domácí Steve Gervais (22).

Americká Laguna Seca zažila double Kennyho Robertse, byl to jeho ojedinělý start v této sezóně. 20 bodů si připsal další domácí jezdec Richard Schlachter (20) a 16 jich získal třetí Američan Dave Aldana (16).

Nizozemský Assen patřil domácímu Boetu van Dulmenovi - 27 bodů, po 18 jich získali Michel Frutschi a Gianfranco Bonera.

Na německém Hockenheimringu si doublem pojistil titul šampióna Formula 750 Pons, Sarron si jich připsal 22 a jeho krajan Marc Fontan 18.

Finále se jelo hodně netradičně v tehdejší jugoslávské Rijece: Michel Frutschi a Johnny Cecotto jednou vyhráli a jednou skončili druzí - dvě třetí místa zajistily Ponsovi nejen 20 bodů, ale hlavně titul mistra světa.

Konečné pořadí šampionátu Formula 750 v roce 1979

01- Patrick Pons (FRA-Yamaha) - 154 bodů
02- Michel Frutschi (SUI -Yamaha) - 132
03- Johnny Cecotto (YV-Yamaha) - 126
04- Sadao Asami (JPN-Yamaha) - 73
05- Gianfranco Bonera (ITA-Yamaha) - 70
06- Marc Fontan (FRA-Yamaha) - 56
07- Christian Sarron (FRA-Yamaha) - 55
08- Raymond Roche (FRA-Yamaha) - 54
09- Hubert Rigal (MNC-Yamaha) - 49
10- Markku Matikainen (SF-Yamaha) - 40



Login Přihlásit Registrace ›

Reklama
Reklama