Wayne a Remy Gardner, a kdo byl ještě před nimi?

Publikov�no: 3.12.2020

Za?~Yazeno v:

Sport

Autor:

Jiří Mikšík

Remy Gardner vyhrál poslední závod kubatury Moto2 v letošní sezóně a společně se svým otcem Waynem Gardnerem se tak zařadili mezi historické páry otce a syna, kteří dokázali vyhrát závod mistrovství světa Grand Prix motocyklů. A kdo byli ti další?

Leslie a Stuart Graham

Otec Leslie Graham byl prvním mistrem světa v královské kubatuře 500 ccm v roce 1949. Hned v úvodní sezóně mistrovství světa silničních motocyklů 1949. V tomto prvním roce vyhrál ve Švýcarsku a také při Ulster GP, v následujícím roce přidal další dvě (350 ccm a 500 ccm) vítězství. V roce 1951 opět zvítězí ve 350 ccm, poté v roce 1952 získal dva úspěchy v 500 ccm a v roce 1953 zakončil svou kariéru posledním vítězstvím v IOMTT ve 125 ccm. Stejný závod, tedy Tourist Trophy, se ale pro něho skončil tragicky. V Senior TT, ztratil kontrolu nad svým motocyklem a při následující havárii bohužel okamžitě zemřel. Jeho syn Stuart, narozený v roce 1942, vyhrál v roce 1967 závod Tourist Trophy v kubatuře 50 ccm, tedy 14 let po posledním vítězství svého otce. Ve stejném roce také trumfoval ve finské GP v kubatuře 125 ccm.

Nello a Alberto Pagani

První šampion kubatury 125 ccm v historii - Nello Pagani (1911-2003), který triumfoval v roce 1949 dvěma vítězstvími ve Švýcarsku a Nizozemsku. Ve stejném roce také dvakrát zvítězil v 500 ccm, nejprve v Holandsku a poté na GP Národů v Monze. Jeho syn Alberto (1938–2017) je rovněž vítězem závodů mistrovství světa. Tři jeho úspěchy patří do královské kubatury 500 ccm. První trumf se odehrál na Velké ceně Národů 1969 v Imole, druhý potom o dva roky později rovněž na Velké ceně Národů 1971, která se ale jela tentokrát v Monze, třetím jeho úspěchem bylo vítězství na Velké ceně Jugoslávie 1972.

Angel a Pablo Nieto

Angel Nieto je právem považován za jednoho z nejlepších motocyklových závodníků všech dob, v počtu zisku světových titulů zaostává pouze za Agostinim. Je třináctinásobným mistrem světa, a vyhrál celkem 90 závodů Grand Prix. To první vítězství získal v roce 1969 v kubatuře 50 ccm při Velké ceně Východního Německa na Sachsenringu, poslední pak v roce 1985, ve Francii, v kubatuře 80 ccm, ale vyhrával také v kubatuře 125 ccm. Pokud jde o jeho syna Pabla, tak tomu to trvalo roky, než dokázal vyhrát svůj první a také jediný závod Grand Prix. Psal se rok 2003, a jela se kubatura 125 ccm na trati v Estorilu.

Kenny Roberts sr a Kenny Roberts jr

Pouze jediným případem, že se otec a syn stali mistry světa a to dokonce ve stejné kubatuře, jsou otec a syn Kenny Roberts. Začněme otcem Kennyho Robertse, který vyhrál celkem 24 závodů Grand Prix: V roce 1978 získal dvě vítězství v 250 ccm, ale v témže roce si na výsledkovou listinu svých úspěchů přidal čtyři další v 500 ccm, tedy v roce svého prvního titulu. Pak jsou v příštích dvou sezónách pět a tři vítězné závody Grand Prix, v královské kubatuře a zároveň znamenaly další dva světové tituly. Posledním vítězstvím je potom vítězství v GP San Marina v roce 1983. Pokud jde o syna, který nese úplně stejné jméno, ten začal vyhrávat v roce 1999 a to v kubatuře 500 ccm: Byly to celkem čtyři vítězství v sezóně, kterou uzavřel jako vicemistr světa. Rok 2000 je rokem, kdy se stal mistrem světa se čtyřmi dalšími trumfy, byly to poslední v jeho kariéře.

Graziano a Valentino Rossi

Prvním (a ne jediným) případem, kdy student předčil učitele, nebo lépe řečeno, kdy syn si vedl lépe než otec. Graziano ve svých světových sezónách získal celkem tři vítězství, všechny v kubatuře 250 ccm a v roce 1979: Vyhrál závody v Jugoslávii, Holandsku a ve Švédsku. Pokud jde o jeho syna Valentina, ten je nepochybně jedním z nejlepších jezdců historie vůbec. Devět světových titulů a celkem 115 vítězných závodů, to je příliš mnoho na to, abyste je mohli všechny vyjmenovat. Pamatujeme si jen začátek, první vítězství získal v roce 1996 v Brně v kubatuře 125 ccm; a to zatím poslední, je z roku 2017 v Assenu.

Helmut a Stefan Bradl

Toto je druhý případ, kdy se synovi podařilo dosáhnout lepších výsledků než otci. Začněme ale Helmutem: Ten získal celkem pět prvních míst v závodech Grand Prix, vše v roce 1991 a vše v kubatuře 250 ccm: Jerez (Španělsko), Hockenheimring (Německo), Salzburgring (Rakousko), Brno (tehdy ještě Československo), Le Mans (Francie) - vše v roce, ve kterém se stal vícemistrem světa prostřední kubatury závodů Grand Prix. Syn Stefan vyhrál celkem sedm závodů Grand Prix. První dvě vítězství byly v roce 2008 v kubatuře do 125 ccm, následovalo jedno v Moto2 v roce 2010, další čtyři pak rovněž v prostřední kubatuře v roce 2011, kdy se stal také mistrem světa Moto2.

Peter a Philipp Öttl

Otec Peter, narozený v roce 1965, byl v letech 1986 až 1997 jezdcem na světové úrovni. Na svém kontě má pět vítězství, první bylo v roce 1989 v kubatuře 80 ccm na domácí scéně na Hockenheimringu, zatímco poslední pochází z Velké ceny Itálie v Mugellu 1996 ve 125-kách. Jeho syn Philipp je také profesionálním motocyklovým závodníkem, ale vloni opustil mistrovství světa Grand Prix, aby závodil ve WorldSSP. V přehledu jeho úspěchů v mistrovství světa MotoGP však najdeme rovněž jedno vítězství: Trumfoval ve španělské GP v roce 2018, v kubatuře Moto3.