Aféra Ernsta Degnera: Vzestup a pád

Publikov�no: 22.3.2020

Za?~Yazeno v:

Sport

Autor:

Jiří Mikšík

V první části jste si mohli přečíst, co vše předcházelo útěku továrního jezdce východoněmecké značky MZ nejen do západního Německa, ale především k japonské továrně Suzuki.

Dle dostupných pramenů se celé událo asi takto: Akce začala vlastně konspirativní schůzkou během závodu Tourist Trophy v roce 1960. Degner se sešel s manažerem Suzuki Jimmy Matsumiyou v jednom hotelu v Douglasu. Koncem června 1961 pak Degner tajně podepsal smlouvu se Suzuki a to v hodnotě 10 000 liber a zároveň také tovární smlouvu jako jezdec. Nutno si představit, že jeho budoucí týmový kolega Frank Perris z Kanady bral gáži něco přes 1 000 liber za rok.

Po švédské Grand Prix dovezl tedy Matsumiya Degnera až k převozu lodí do Dánska. Údajně měl tehdy Degner předat japonskému manažerovi některé součástky ze stávajícího motocyklu MZ 125. Nebylo tedy divu, že se mluvilo o největší špionážní akci v historii motocyklového sportu.

Musíme si ale zároveň uvědomit, že jezdec absolutní světové špičky tehdejší doby, Ernst Degner, tehdy bral v továrně MZ výplatu 700 východoněmeckých marek plus 500 za vítězství v závodě Grand Prix. Jen pro úplnost: Uměle držený kurs byl 3:1 a za západoněmeckou marku se platilo „pod pultem“ cca 10 korun československých.

„Nemyslím si, že by Ernst schválně přetočil motor. V tuto dobu byl už rozhodnut utéci do NSR a titul mistra světa mu mohl jen zvýšit jeho kredit“, říká jak Degnerova žena Gerda, tak i Horst Fügner: „Později jsem si uvědomil, že Ernst si koncem roku 1960 dělal pravidelné poznámky do sešitu, a vše ostatní měl prostě v hlavě“, vzpomíná jeho tehdejší ex-týmový kolega a v listopadu 2014 zesnulý Horst Fügner a dodává: „Byli jsme sice rivalové, ovšem v rámci možností. Jinak jsme si rozuměli i v normálním životě a rodiny se dokonce přátelily. Ernst byl neuvěřitelně inteligentní.“

Naproti tomu Walter Kaaden - šéf závodního oddělení MZ, kterému pak v tehdejším NDR dávala mocná Stasi (východoněmecká tajná policie) tento útěk jeho svěřence Degnera na svědomí, bral Degnerův útěk jako svou největší osobní životní prohru, neboť Degner dle jeho názoru utekl i s desetiletými poznatky tajemství dvoutaktních MZ-tek, což bylo Kaadenovo know-how..., a až do konce svého života se z toho legendární konstruktér Walter Kaaden nevzpamatoval. Stejný týden, tedy v době konání Velké ceny Švédska utekla do západního Německa i žena Gerda s oběma syny. Tento hodně nebezpečný útěk se odehrál v zavazadlovém kufru automobilu „V8 - Lincol Mercury“, kde se jak Gerda, tak i synové Olaf a Boris 14. září schovali.

Degnerův útěk měl pochopitelně velký dopad na další fungování účasti továrny MZ v mistrovství světa: Ačkoliv zde jezdili vynikající jezdci tehdejší doby jako třeba Hailwood, Rosner, Shepherd, Grassetti či Woodmann - tak peněz na závodní motorky bylo stále méně a méně, dokonce se uvažovalo o zavření závodního oddělení a to se později také stalo.

Mezitím jezdec a inženýr Ernst Degner - tedy vlastně Ernst Eugen Wotzlawek - odešel z Německa s celou rodinou a s přítelem Paulem Perrym potom na šest měsíců do Japonska a zde pomocí svých zkušeností a poznatků, vyvinul společně s Japonci dvoutaktní motocykl Suzuki o objemu 50 ccm a stal se ním v roce 1962 také mistrem světa - historicky vůbec prvním v této kubatuře.

Postupně s jeho pomocí vznikly RM 62 (50 ccm), RT 162 (125 ccm) a v roce 1963 RV 62 (250 ccm). Pro všechny tyto motocykly Suzuki byla jako vzor původní MZ 125. Továrna Suzuki získala celkem 15 titulů mistra světa a není jistě bez zajímavosti, že motor Square-Four-Suzuki 500 pro Barryho Sheena se skládal ze čtyř válců MZ...

Byl tedy Degner zlodějem, špionem či dokonce zločincem? Jeho tehdejší týmový kolega u Suzuki, Hugh Anderson z Nového Zélandu bere Degnera, v ochranu, když říká zcela jasně: „Mnohokrát jsem s ním na téma rozdílného života na Východě a na Západě mluvil. On se mnou nepolemizoval, nýbrž uváděl argumenty. A ty byly pravdivé, což jsem poznal v roce 1962, když jsem poprvé startoval na Sachsenringu. Ernst nepřeháněl! Bylo mu také přisuzováno, že ukradl některé součástky, to je nesmysl, byl tak inteligentní, že to neměl zapotřebí. Měl totiž vše uloženo v hlavě“.

Závodní kariéra mistra světa Ernsta Degnera a i jeho privátní život ovšem vzápětí nabraly prudce tempo z kopce dolů.

10. listopadu 1963 havaroval Degner při Grand Prix Japonska v Suzuce s novým motocyklem Suzuki 250 ccm hned v prvním kole - titulní snímek. Jelikož však záchranné práce trvaly hodně dlouho - a ačkoliv tato havárie nakonec neskončila obětí na životě - tak Degner byl hodně popálen v obličeji a nadýchal se také otravných plynů. Jeho obličej - na kterém si ostatně hodně zakládal - se po několika transplantacích hodně změnil, a utrpěla i jeho psychika. Ačkoliv Degner dokázal vyhrát po tomto hrůzostrašném pádu ještě další čtyři závody Grand Prix, tak musel používat léky proti depresím a v roce 1966 ukončil svou kariéru.

Důvodem jeho špatného psychického a zdravotního stavu byly ovšem i další těžké havárie: Po už jmenované Suzuce havaroval těžce v Monze 1965 (tříštivá zlomenina pravé stehenní kosti - 9 měsíců v nemocnici) a také ve Fuji 1966 při testech Kawasaki (4 dny v komatu).

Degner se ale změnil i lidsky a tak nebylo ani divu, že se s ním jeho žena Gerda nechala v roce 1972 rozvést. Ernst Degner se potom nemohl vyznat ani sám v sobě. Všechna lékařská vyšetření byla k ničemu a v roce 1978 nejen ukončil své působení u továrny Suzuki - v různých funkcích, ale odstěhoval se i na ostrov Tenerife.

A zde také žil docela osamoceně až do své smrti dne 8. září 1983. V jeho bytě ho našel mrtvého jeho syn Olaf, když mu přiletěl z Německa na pomoc a chtěl si ho odvést domů...

O příčinách jeho smrti není dodnes jasno, nabízejí se v podstatě dvě varianty: Buď došlo k předávkování léky, tedy že Degner spáchal sebevraždu. A ta druhá je, že byl zavražděn východoněmeckou tajnou policií (Stasi), aby pomstila jeho odchod z NDR.

Závodní kariéra Ernsta Degnera: Němec Ernst Degner jezdil v závodech Grand Prix v letech 1957 až 1966. Získal v nich celkem 15 vítězství a 37 podiových umístění. (50 ccm: 17, 125 ccm: 20).

Celkem má Degner na svém kontě 57 startů v závodech Grand Prix: 18/50 ccm, 31/125 ccm a 8/250 ccm:

V MS měl Degner tato celková umístění:

1957: 13. v MS kubatury do 125 ccm na motocyklu MZ
1958: 7. v MS 125 na MZ
1958: 14. v MS 250 na MZ
1959: 5. v MS 125 na MZ
1959: 4. v MS 250 na MZ
1960: 3. v MS 125 na MZ
1960: 8. v MS 250 na MZ
1961: 2. v MS 125 na MZ
1961: 13. v MS 250 na MZ
1962: mistr světa 50 na Suzuki
1962: 11. v MS 125 na Suzuki
1963: 3. v MS 50 na Suzuki
1963: 6. v MS 125 na Suzuki
1964: 6. v MS 125 na Suzuki
1965: 4. v MS 50 na Suzuki
1965: 4. v MS 125 na Suzuki
1966: 6. v MS 50 na Suzuki