Reklama

Ve čtvrtlitrech byl prvním šampionem Ruffo, posledním Aoyama

Prostřední kubatura Grand Prix s motocykly o objemu 250 ccm se jezdila od samého začátku závodů Grand Prix v roce 1949 až do sezóny 2009, kdy ji vystřídala kubatura Moto2. Zatímco prvním vítězem byl Ir Manliefe Barrington (Moto Guzzi), tak tím posledním Španěl Hector Barbera (Aprilia).

Co se týká světových šampionů, tak Bruno Ruffo (Moto Guzzi) z Itálie vede listinu těchto mistrů světa prostřední kubatury, neboť se stal v roce 1949 prvním mistrem světa vůbec. A uzavírá jí japonský samuraj Hiroshi Aoyama (Honda), tedy mistr světa z roku 2009, kdy se jela tato kubatura naposledy.

Čtyřmi tituly se mohou pochlubit Brit Phil Read (Yamaha) z let 1964, 1965, 1968, 1971; stejně jako Ital Max Biaggi 1994, 1995, 1996, 1997 - tři s motocykly Aprili a ten poslední s Hondou. Tři pak získali jeho krajan Carlo Ubbiali (MV Agusta), další Ital Walter Villa (Harley-Davidson), Brit Mike Hailwood (Honda) a Němec Anton Mang (2x na Kawasaki, 1x s Hondou). Tato kubatura má nejvíce dvojnásobných mistrů světa - celkem 10 a zajímavostí je, že je jezdci získali většinou dva roky po sobě v řadě: Werner Haas, Jim Redman, Kork Ballington, Sito Pons, Luca Cadalora, Dani Pedrosa a Jorge Lorenzo.

Co se týká značek motocyklů, tak Honda získala 16 titulů mistra světa konstruktérů, o dvě méně pak má na svém kontě Yamaha (14) a devět jich vyhrála Aprilia.

Nejmladším mistrem světa se stal Dani Pedrosa ve věku 19let a 18 dní (2004).

Češi se ve 250kách nikdy moc výrazně neprosadili, jediné pódium z Čechů má z roku 1966 František Šťastný, když dojel ve finské Imatře třetí. To ostatně byla pro Šťastného nejlepší sezóna, neboť v pěti závodech obsadil 5., 6., 6., 3. a 4. místa. Dále to maximálně byla čtvrtá místa jako třeba to Malinovo 1964 na Tourist Trophy nebo páté o rok dříve a celkově umístění v Top-10. František Šťastný 1966 obsadil celkově umístění v Top-8. Na TT 1966 obsadil 4. místo František Šťastný.



Login Přihlásit Registrace ›

 
Reklama