Test Ducati DesertX: dobrodružství v offroadu
- Publikovno: 8.12.2023
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Cestovní enduro u italské Ducati už není jenom Multistrada, ale také model DesertX. Ten je však opravdu určený i mimo asfaltové silnice. Svědčí mu nejen šotolinová cesta, ale zvládne také těžší terén, neboť pro jízdu v něm je dokonale připraven. Sám jsem si to vyzkoušel během jeho testu, a že jsem v něm DesertX nešetřil.
V Bologni věděli, že jim v jejich nabídce chybí motocykl, který bude připraven na jízdu v náročném terénu, kterému nebude vadit, když padne na jednu nebo na druhou stranu, když přijde k nějakému škrábanci, co zkrátka k jízdě mimo asfalt patří. Věděli, že jim v jejich nabídce chyběl stroj s velkým předním 21palcovým kolem a s osmnáctkou vzadu. Než se však rozhodli pro tento krok, představili na veletrhu EICMA v Miláně studii DesertX. Tehdy to byla opravdu jen studie, ale zájem veřejnosti byl tak obrovský, že se rozhodli jej dotáhnout do konce a o dva roky později představili produkční verzi DesertX.
Design DesertX vychází z legendární Cagivy Elephant, která v letech 1990 a 1994 ovládla rallyovou dakarskou soutěž a stejně jako ona, i DesertX je poháněný dvouválcovým motorem Ducati. V té době totiž byla Ducati a Cagiva jedna rodina a jejich motocykly byly poháněny stejným motorem. A do této rodiny patřila také MV Agusta, která rovněž přichází s projektem pro cestovní enduro vycházející z Cagivy Elephant. Nemá však jeden motocykl, ale rovnou dva, Lucky Explorer Project 5.5 a 9.5. Realizace se zatím dočkal jen Project 9.5, který byl letos představen jako MV Agusta LXP Orioli.
Designérům z Ducati se však náramně povedl nejen retro styl, ale také dokázali perfektně vystihnout dobrodružnou povahu motocyklu. Podobnost s Cagivou Elephant, je tu opravdu veliká, zejména její bachratá palivová nádrž a přední štítek přecházející ve dvě kulatá LED světla. Zcela nový je trubkový rám, na který navazuje minimalisticky působící podsedlový rám. Ovšem jeho konstrukce uveze dvě dospělé osoby a k tomu ještě 240 kilogramů nákladu.
Úzké sedlo je ve výšce 875 mm a je poněkud výše. Piloti menšího vzrůstu si však mohou pořídit sníženou variantu a také snížený podvozek. V základní výbavě motocyklu je tlumič řízení, stavitelné spojkové a brzdové páčky, tempomat, tlačítko pro vypínání ABS a multifunkční ovladač. Veškeré osvětlení je vybavené LED technologií. Multifunkční pětipalcový barevný displej je otočený na výšku ve stylu rallyových závodních motocyklů. Dobře se na něj dívá v sedě i ve stoje. Oceníte jej hlavně při používání navigace. Součástí offroadových režimů displeje je kroková navigace podobná závodním roadbookům. Displej nabízí na výběr několik režimů zobrazení a také volbu údajů, které chcete na displeji zobrazovat.
Jízdní pozice za řídítky je pohodlná a vzpřímená. DesertX se velmi dobře vede v sedě i ve stoje. Sedlo je vpředu úzké a úzká je také na něj navazující nádrž, takže se vám ve stoje motocykl dobře drží koleny. Ocenil jsem snadné přehození výšky brzdového pedálu, ale kromě něj, nabízí dvě pozice i řadička. U ní sice potřebujete imbus, ale rozhodně je to užitečná věc.
DesertX disponuje zadní přídavnou nádrží na 8 litrů paliva, čímž ve spojení se základní 21litrovou nádrží získáte celkových 29 litrů a to vám rozhodně bude stačit i na hodně dlouhou cestu, protože i když jsem jel hodně svižně a v terénu jsem ji nešetřil, tak jsem se spotřebou nepřesáhl hodnotu 4,5l/100 km. Co se mi však velmi zamlouvalo byla možnost zvolit si sám možnost přečerpání paliva ze zadní nádrže do přední. Dobře se s tím ovlivňuje těžiště motocyklu. Pokud si přídavnou nádrž zvolíte, bohužel přijdete o možnost namontování držáků kufrů. K tomu by vám však mohlo pomoci sejmutí sedla pro spolujezdce, pokud tedy budete cestovat sám, a využít tak možnosti zadního nosiče.
Cestovní enduro je poháněno motorem Testastretta 11°, který je společným srdcem i pro modely Multistrada 950, SuperSport 950 nebo Monster. Kapalinou chlazený dvouválec do L o zdvihovém objemu 937 ccm je naladěný na výkon 110 koní při 9250 ot/min a maximální točivý moment 92 Nm nastupuje v 6500 ot/min. Převodovka má šest rychlostních stupňů, první dva jsou výrazně kratší, šestý je naladěn na dlouhé rychlé přesuny. Využít můžete také obousměrné rychlořazení.
Bylo by asi velkým překvapením, kdyby v Ducati tento model nevybavili jejich špičkovou elektronikou. Naštěstí tomu tak není a tak můžete využít tyto elektronické systémy a asistenty jako je šest jízdní režimů, přičemž čtyři jsou určeny pro jízdu po silnici, Sport, Touring, Urban a Wet a dva režimy pro jízdu v terénu, Enduro a Rally. Dále tu máte výkonový režim, náklonové ABS, kontrola trakce, kontrola zvedání předního kola, motorová brzda a tempomat. Všechny režimy si můžete individuálně nastavovat podle vašich představ.
Podvozek je vybaven komponenty od firmy Kayaba, vpředu i vzadu jsou plně stavitelné tlumiče, přední vidlice o průměru 46mm má zdvih 230 mm, zadní 220 mm. Světlá výška je 250 mm. O bezpečné zastavení předního 21palcového a zadního 18palcového drátěného kola obutého do pneumatik Pirelli Scorpion Rally STR se postarají brzdiče Brembo Stylema M50. Vpředu jsou dva 320mm kotouče s čtyřpístkovým brzdičem, vzadu jeden 265 mm kotouč brzdí dvoupístek. ABS lze vypnout na předním a ponechat jej pouze na zadním, nebo jej stiskem jediného tlačítka můžete v režimech Enduro a Rally vypnout na obou kolech. Brzdy Brembo jsou ostřejší, mají rychlý nástup a dají se velmi dobře dávkovat.
Svůj test jsem započal v režimu Touring, ale po pár kilometrech jsem si jej přepnul na režim Sport. Ačkoliv mají oba stejný výkon 110 koní, tak odezva plynu byla rychlejší v režimu Sport a to mi vyhovovalo více. Motor má zátah už od nízkých otáček a užívám si i přesné řazení s quickshifterem. Dvouválec skvěle brzdí motorem, ostatně sílu brzdného účinku motoru si můžete nastavit sami. Na silnici podvozek funguje skvěle, nevadí mu jakékoliv nerovnosti, nenechá se jimi rozhodit. Kam jej v zatáčce pošlete, tam jede. Měl jsem obavu z pneumatik Pirelli, ale ani ony neměly problém se svižnější jízdou.
Opouštím asfaltovou silnici, nastavuji režim Enduro a vyrážím na šotolinovou cestu. Nízké těžiště i suchá hmotnost motocyklu 202 kilogramů napomáhají k pocitu, že řídím lehkou motorku, vlastně mám pocit, jako bych řídil krosku. I při ostré jízdě si podvozek dobře radí s kameny, menšími větvemi a přejezdem potoku. Přeletí je, jakoby tam ani nebyly. Jakmile si DesertX osahám v terénu, posílám občas zašlápnutím zadní brzdy motorku do řízeného smyku. Jde to hravě a baví mě to víc a víc. I když nejsem zkušený terénní jezdec, tak elektronika za mě vyřešila velmi mnoho věcí, od zbrklého brzdění nebo nechtěného přidání plynu. Zkrátka zasáhla přesně v okamžik kdy měla a já si tak mohl užít jízdu bez ztráty kytičky.
Musím se přiznat, že bez takhle pokročilé elektroniky bych si nic podobného v terénu nedovolil, ani bych na to nepomyslel. DesertX jednoznačně patří mezi špičku ve své kategorii cestovních endur. Skvěle funguje, technika dobře spolupracuje s elektronikou a prodejní cena 400 tisíc korun jí plně odpovídá. Cena může být samozřejmě vyšší, pokud se rozhodnete doplnit ji o další ochranné a padací rámy, kufry, vyhřívané rukojeti, kryt motoru, kryty rukojetí apod. anebo můžete využít rovnou hotové sady příslušenství, které jsou složené podle jejich zaměření, Urban, Touring, Sport, Off road a Rally Off road.
Technické údaje
Motor: Kapalinou chlazený vidlicový dvouválec do L, Testastretta 11°. Vrtání a zdvih 94 x 67,5 mm, zdvihový objem 937 ccm, kompresní poměr 13,3 : 1. Největší výkon 110 k (81 kW) při 9 250 ot/min. Největší točivý moment 92 Nm při 6500 ot/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání, elektrické spouštění a el. digitální zapalování.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod O-kroužkovým řetězem, vícelamelová, hydraulicky ovládaná antihoppingová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.
Podvozek: Příhradový rám z ocelových trubek, přední nastavitelná 46mm vidlice KYB, zdvih 230 mm, vzadu oboustranné kyvné rameno s centrální pružicí a plně nastavitelnou tlumicí jednotkou, zdvih 220 mm. Brzdy kotoučové s ABS, vpředu dvojitá ventilovaná o průměru 320 mm se čtyřpístkovým, radiálně uloženým třmenem Brembo Stylema, vzadu jednoduchá ventilovaná o průměru 265 mm s dvoupístkovým třmenem. Vyplétaná bezdušová kola z lehké slitiny, pneumatiky Pirelli Scorpion Rally STR. Pneumatiky 90/90 ZR 21 vpředu a 150/70 ZR 18 vzadu. Rozvor 1608 mm, výška sedla nad zemí 875 mm, suchá hmotnost 202 kg, objem palivové nádrže 21 litrů.
Barevné provedení: bílá, šedá
Základní cena vč. DPH: 409 004 Kč (16 790 eur)
Foto: Jan Altner
- Přidat komentář +
- Publikováno: 8.12.2023
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
- včera - Test Moto Guzzi Stelvio 1000: jde svou vlastní cestou
- 5.12. - Startovní pole WSSP 2025 je skoro kompletní
- 3.12. - MotoGP, krize KTM: miliardový dluh Acostu neděsí
- 2.12. - Situace u KTM aktuálně
- 2.12. - Ducati Streetfighter V4 2024: lehčí a hbitější
- 30.11. - Ana Carrasco v roce 2025 s Hondou France v mistrovství světa FIM Supersport
Další z rubriky
- včera - Test Moto Guzzi Stelvio 1000: jde svou vlastní cestou
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec