Test Suzuki GSX1300R Hayabusa: japonská raketa

Publikov�no: 28.10.2021

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

Jaroslav Vavera

Třetí generace vysokovýkonného motocyklu, který se poprvé objevil na trhu před 22 lety, má rozhodně co nabídnout. Ani tvrdší emisní normy novou Hayabusu nepřipravily o nálepku jednoho z nejlépe zrychlujícího motocyklu planety.

Legenda je zpět! Asi nikdo to nečekal, ale v japonském Hamamatsu dokázali vzkřísit tenhle ikonický stroj a vyladit jej do podoby i pro přísnější emisní předpisy, ale přesto ponechat ty benefity, kvůli kterým si ji lidé kupovali. Třetí generace není nijak převratná, pokud se budeme bavit o její technické nebo elektronické výbavě, tak vlastně nic nového ve světě motocyklů nepřináší, avšak její standardní výbava je více než bohatá.

Zásadně byl upraven čtyřválcový řadový motor o objemu 1340 ccm nyní splňující Euro 5. Ten poskytuje i přes nižší výkon 190 koní (197 u druhé generace) stejný výsledek ve zrychlení na 400 metrů a v případě dobrých trakčních podmínek o dvě setiny lepší zrychlení na stokilometrovou metu (3,2 s). Zrychlení z klidu na stokilometrovou rychlost se v ideální konstelaci může odehrát za pouhých 3,2 sekundy, to je o dvě setiny lepší údaj než u předchůdce. A maximálka? Tachometr ukáže třístovku.

Přepracovaný čtyřválec má vylepšené mazání i chlazení, přičemž revizí prošly vačky a převodovka. Nová je antihoppingová spojka, objemnější airobox a elektronický plyn. Dvojice až obludně vypadajících koncovek výfukového potrubí ukrývá nově konstruovaný výfukový systém s dvěma katalyzátory. Novinka má změn samozřejmě daleko více, i když její silueta a rozměry odpovídají již zažité linii dvou jejích předchůdců. K vylepšenému rámu s dvojitými hliníkovými nosníky nebo plně nastavitelnému podvozku KYB či radiálním brzdičům Brembo se dostanu později, nejdříve si stříbrno-černou krásku kyprých tvarů pojďme trochu blíže prohlédnout.

Opravdu není moc motorek, které by byly už na první pohled tak jednoznačně k poznání. A Suzuki GSX1300R Hayabusa k nim právě patří. Celosvětově se motocyklu, který měl při svém příchodu v roce 1999 dosti zaoblené tvary, prodalo na 190 tisíc kusů. Na rozdíl od první a druhé generace byla novinka co do stylu přepracována, obzvlášť zaujmou ostřejší linie kapotáže, které se ovšem i nadále podřizují hlavně zachování co nejmenšího aerodynamického odporu.

A podle mých zkušeností je to znát. Pokud nejste zrovna dvoumetrový chlapík a dovedete se schovat za vyboulený větrný štítek, „busa“ s vámi poletí s větrem o závod. Stačí se pak při cestovní dvoustovce, kdy motor točí něco kolem sedmi tisíc otáček, jen zvednout a odpor těla vás i bez brzd dosti zpomalí. Funguje to, stejně jako přední výkonný LED světlomet, jízdní režimy (Active, Basic a Comfort) přepínatelné jednoduše výklopným ovladačem u levého palce, nebo obousměrný quickshifter.

Elektronická výbava nové Hayabusy zahrnuje i další vychytávky. Patří sem asistent rozjezdu do kopce (čtvrt tuny je zkrátka trochu znát), asistent pomalé jízdy, třístupňový launch control (nastavení otáček na max 4, 6 či 8 tisíc), aktivní omezovač rychlosti a samozřejmě tempomat. Důvodem téhle výbavy je fakt, že spíše než na závodním okruhu, tuhle chlapáckou mašinu uvidíte při rychlých přesunech na kvalitních silnicích a dálnicích.

Hayabusa není žádný supersport, ačkoliv její parametry hovoří jinak. Je to cestovní motocykl typu GT, ovšem v jejím případě bychom klidně mohli říct, že se jedná o ultracestovní stroj. Asi nikomu z vás by ten čertík ve vaší hlavě nedal spát, zejména, když sedláte takový motocykl, a tak se s ním pouštím na dálnici, abych si vyzkoušel, jestli dosáhnu omezovače rychlosti na hodnotě 300 km/h. Dosáhnu a zatraceně rychle! Doslova neuvěřitelně letí otáčky nahoru po zatažení za plný plyn a stejně rychle tak letí i rychlost motocyklu a je vlastně úplně jedno, jestli jste tam před tím měli 120 nebo 220 km/h. Ten zátah je neuvěřitelný a rychle návykový. Jen zhruba od rychlosti 150 km/h musím být doslova přilepený na nádrži, štítek by to určitě chtělo vyšší.

To, že máte cestovní motocykl pocítíte spíše v rychlých zatáčkách, kde se tak lehce nepřehazuje jako supersporty, ale díky své váze a nízkému těžišti si pořád drží svoji zvolenou stopu, přední kolo neodskakuje a je přilepené na asfaltu za všech povětrnostních podmínek. Zatáčky si užíváte i díky hladkému chodu spojky, kdy ji snadno zmáčknete jedním prstem a také díky rychlořazení. Jediné, na co si musíte opravdu dát pozor je rychlost. Jen těžko se totiž dá Busa udržet v klidu, stačí lehké brnknutí plynem a rázem jedete obcí místo padesátkou stopadesátkou.

Přes všechny změny a novou elektronickou výbavu zůstává Suzuki Hayabusa GSX1300R charakterově tím motocyklem ze staré dobré školy, se všemi součástmi a detaily, které fungovaly. Svědčí o tom i dobře čitelná přístrojová deska s tradiční čtveřicí analogových ukazatelů a informačním TFT displejem uprostřed. Skvělý přehled o dění za vámi poskytují zpětná zrcátka. Posaz za řídítky je díky velké 20litrové nádrži a vzadu umístěným stupačkám i ergonomickému vykrojení pro nohy dosti specificky v pohodlnějším předklonu a zadní „krovka“ překrývající sedátko značí, že málokdo tady bude vozit spolujezdce.

Ono zvládnout tenhle silný stroj není rozhodně zážitkem pro každého, i když přítulná dívka menšího vzrůstu by se za mě určitě schovala. Stačilo připnout si při jedné z jízd dvacetikilový batoh a hned jsem poznal, jak se změnilo těžiště při vyšších rychlostech i síly, které na mě působily. Zkrátka a dobře, na tomhle motocyklu třídy GT, který disponuje velmi stabilním podvozkem s rozvorem 1,5 metru a dobře dimenzovanými brzdami si uvědomíte, že zákony fyziky i aerodynamiky platí pro všechny. Podvozek dobře pohlcuje veškeré nerovnosti i ve velmi vysokých rychlostech.

Poněkud hrozivě vypadá pohotovostní hmotnost 264 kilogramů a pocítíte ho zejména, když potřebujete s Busou hnout na místě. Naštěstí má veškerou váhu přesunutou dole a co musím pochválit, je fakt, že i s takto těžkým motocyklem, jenž dokáže velmi dobře maskovat rychlost, se velmi předvídatelně jede. Zejména díky dobrému vedení, ideálnímu rozložení hmotnosti na nápravy (50:50), pevnému rámu a dobře dávkovatelnému brzdnému účinku. Pokud je třeba, přední monobloková Brembo Stylema propojená se zadním dvoupístkovým třmenem dovedou za dohledu náklonového ABS velmi briskně zastavit a aktivovat varovné blikače.

Sečteno a podtrženo, já jsem si jízdu na tomhle znovuzrozeném hypermotocyklu opravdu užil a nová Hayabusa podle mě nabízí to nejlepší ze staré i nové doby. A zároveň za cenu, která je velmi konkurenceschopná. Pokud tedy hledáte něco na rychlé přesuny a máte dostatek zkušeností, poznejte ji i vy. Tahle japonská motorka má zkrátka nezaměnitelný charakter, vzhled a nabízí svému uživateli téměř nekonečný výkonový potenciál. Asi jako vůz kategorie GT s osmiválcem po kapotou.

Technické údaje:

Motor: Kapalinou chlazený řadový čtyřválec se čtyřmi ventily na válec. Vrtání a zdvih 81 x 65 mm, zdvihový objem 1255 cm3, kompresní poměr 10,5: 1. Největší výkon 140 kW (190 k) při 9700 ot/min, největší točivý moment: 150 Nm při 7000 ot/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání a elektrické spouštění.

Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod O-kroužkovým řetězem, vícelamelová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.

Podvozek: Dvojitý páteřový rám. Přední teleskopická USD vidlice, průměr nosníků 43 mm, vzadu kyvná vidlice s centrální pružicí jednotkou. Brzdy kotoučové, vpředu dvojitá Brembo Stylema o průměru 320 mm se čtyřpístkovým třmenem, vzadu jednoduchá Nissin, ventilovaná o průměru 240 mm s dvoupístkovým třmenem. Kola litá, třípaprsková o rozměru 17“. Pneumatiky 120/70 ZR 17 vpředu a 190/50 ZR 17 vzadu. Rozvor 1480 mm, výška sedla nad zemí 800 mm, světlá výška 125 mm, pohotovostní hmotnost 264 kg. Objem palivové nádrže 20 l.

Barevné provedení: černá se zlatými doplňky, stříbrná s červenými doplňky, bílá s modrými doplňky

Základní cena: 439 900 Kč vč. DPH