Test Ducati 959 Panigale: Vítězí na okreskách!

Publikov�no: 31.5.2016

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

David Siegl

Tak tohle se vážně povedlo! Tleskám a ještě jednou pořádně tleskám! Vždycky jsem si přál, aby Ducati udělala superbike do běžného provozu a ono je to tady!

Znáte ten pocit, když jedete na motorce a všichni kolem vás mají potřebu se na vás dívat? Občas se to tak sejde a je jedno, na čem zrovna jedete, zkrátka jste středem pozornosti. Nemusíte si to užívat, může vám to „bejt buřt“, ale když jedete na nové Panice 959 je to jako dar z nebes. Tahle motorka se musí totiž stát hitem a každý musí pokynout, jak moc je skvělá! A uvědomuji si to ihned jakmile podřazuji na první světelné křižovatce. Vzduch prořízne chraptivý řízný tón a já si uvědomuji, že to je poprvé, co nechci na sportovní motorce tak rychle opustit město, chci i ostatním dopřát aspoň pohled na tenhle prvotřídní stroj.

A že je na co koukat. Křivky z italského designerského studia jménem Ducati se dají rozpoznat už z dálky. Dnes už sice nikdo neví co je název Panigale, a že praděda dnešní 959 byla legendární 748ka . Důležitější je, že i oko neznalého rozpozná vášeň, s jakou se tyhle motorky stavějí. Každý záhyb je promyšlen do nejmenšího detailu a z každého úhlu pohledu vypadá motorka fantasticky. Kokpit je pak klasický známý multifunkční digitální LCD displej, který zobrazí rychloměr, otáčkoměr, měření kol, hodiny, teplotu vzduchu, teplotu chladící kapaliny, napětí na baterii, dvě denní počítadla, počítadlo rezervy paliva, upozornění na servis, zobrazení zvoleného jízdního režimu, nastavení ABS, nastavení DQS, nastavení EBC, nastavení DTC a ukazatel zařazené rychlosti.

Ano, je toho dost, ale vám bude v podstatě stačit navolit jednu ze tří palivových map a vyrazit. Osmistupňovou kontrolu trakce je dobré mít dle nastavení výrobce a stejně tak brzdící sílu motoru. Vše je nastaveno natolik dobře, že vlastně nepoznáte, že by vám do jízdy někdo kecal a přitom jedete neskutečný kalup a pozor! Na běžné silnici. Takhle vymazlený motor a podvozek s elektronickými pomocníky tu ještě nikdy nebyl, a to prosím od žádného výrobce. Ducati je první, které se povedlo dostat téměř 160 koní pod kontrolu na veřejné komunikaci. Tohle je další krok v neustále honbě za dokonalostí. Nutnost většího výkonu a méně váhy už známe několik let, teď přichází čas na elektronické pomocníky, na které navážou úpravy, jak to všechno přenést k běžnému smrtelníkovi. Otevřete bránu, Ducati má v tomhle prvního fleka a už ji to nikdo nevezme!

Náznaky tu byli od BMW s její S1000RR, ale to byla pořád strojařina. Motorka s dvě stě koňmi, jejíž test si můžete přečíst zde, která jela jak po kolejích. Občas se dokázala zhoupnout v tlumičích, díky elektronickému podvozku, který žehlil díry na silnici dřív než se dostali k vašemu zápěstí. Okej, ale nikdy jste neměli pocit, že sedíte v motorce, že jste její součástí a že podvozek s vámi spolupracuje. Zkrátka německý perfekcionismus. Poslední Yamaha R1, kterou jsme před pár dny testovali a na jejímž vývoji se podílel i Valentino Rossi, je dost možná ultimátní stroj na okruh, ale nic víc. Kdežto Panigale 959 je vybroušený diamant, král okresních silnic.

Hlavu mám zabořenou u kapličky palubního přístroje a práskám kvalty rychlořazením jak pominutej. Libová věc tenhle quickshifter, sametově čistá odezva do nártu, ztráta ve výkonu nulová, řazení krátké, přesné. Podřazování díky elektronice je tu vlastně taky, ale já si raději tu spojku zmáčknu, protože se nechci ochudit o klasický meziplyn a dát všem okolo vědět, že sem se právě pěkně našteloval do zatáčky.

Ještě než ale pošlu do světa větu o chování v zatáčkách, tak zmíním typickou vlastnost pro malou Paniku. Tahle motorka pod vámi pracuje jako celek. Prohýbá se, lehce se neustále pohupuje v tlumičích a snad i jakoby v rámu a to dává neskutečný pocit propojení. Pryč je sportovní tvrdý feeling, který vás pokaždé praštil přes ruce a poslal ránu do zad. Tohle není měkké, opakuji není to měkké! Je to hrubý dvouválcový desmo motor upnutý mezi dvě gumy, které k vám nepustí nic z toho šílenství co se děje uvnitř. Téměř 110 Nm kroutícího momentu se žene ke svému maximu na 9000 otáčkách přesně tak rychle, že si stihnete uvědomit akorát tak okolní provoz. Na rovinkách, kde si troufnete překročit dalece povolenou rychlost vás rytmicky 959 kolébá, abyste mohli v klidu napochodovat do zatáčky, kde vám ta urputná rychlost teprve docvakne.

Jsem nadšený jak moc je tohle skvěle naladěno, že mě prvotní zatáčka vůbec nepřekvapí. Z příjemného letu ani nemusíte nastoupit do vinglu, který se dá projet až na koleno. Stačí předjet několik aut v provozu, zleva zprava je odsunout ihned za vás a nestarat se co se s nimi stalo. Pohled je upřený dopředu a vy chcete víc, proto jedu na svou oblíbenou trasu, kam beru všechny testovací motorky. Poddajnost jakoby lehce zmizela a motorka ztuhne. Říkám si tohle dává smysl, proč mě to ale překvapuje? Na rovince tahám jak čert a nechci aby mě nerovnosti utahali k smrti a neměl jsem energii do zatáčky. A 959 to splňuje.

Pak to ale přijde, tři kvalty dolu, trojka vytočená na šest tisíc a žádný pohyb motorky v tlumičích navíc, lehké nepatrné poslední zavlnění při přechodu z brzd do náklonu… Po chvíli se vynoříte na konci zatáčky a tady už se musíte podívat do zrcátek, protože nechápete, jestli pořád jedete na stejným biku. Ne, 959 nemá dvě tváře. Tedy možná ano, pokud budete chtít bike schopný jak na okruhu tak na silnici. Spíš jde o to, že takovou zpětnou vazbu a pohodlí (Použít slovo pohodlí u superbiku od Ducati!?) v přímce a naopak ultrapřesný sportovní nástroj pro vykroužení zatáček v jednom balení ještě nikdo nikdy nepustil do světa.

Volba pro dodavatele brzdy je pak jasná. Brembo s ABS, radiálně uchycené čtyřpístky. Označení M4.32 vám asi nic neřekne, jen pro upřesnění nejsou to zabijácký M50, který nedělaji nic jiného než že jenom mocně brzdí. Tady je trocha prodlevy, pauza než vám to namáčkne vercajk na nádrž a odlepí nohy od stupaček. Díky, že i tady se ponechal nepatrný prostor pro obyčejné smrtelníky.

Hotovo, nic víc nečekejte. Tohle je naprostý unikát a já si dovolím tvrdit, že nemá konkurenci. Čekal jsem a asi nejsem sám, že někdo konečně udělá sportovní našlapaný stroj, který bude vašim parťákem. Ne ty reklamní kecy o výkonu a sportovní raketě. Panigale 959 mě vrátila do doby, kdy jsem jel poprvé na silnější motorce a musel se do zatáčky naklonit. Tak velká továrna na emoce je, že pokud se mi někdo zeptá co bych si pořídil za těžce vydělaný peníze, pošlu mu obrázek Panigale 959. Děkuju Ducati za nejlepší start do sezóny 2016!

Technické údaje

Motor: Kapalinou chlazený vidlicový dvouválec do L (90°) se čtyřmi ventily na válec. Vrtání a zdvih 100 x 60,8 mm, zdvihový objem 955 ccm, kompresní poměr 12,5 : 1. Největší výkon 115,5 kW (157 k při 10 500 1/min. Největší točivý moment 107,4 N.m při 9000 1/min. Elektronické vstřikování Mitsubishi, tlakové oběžné mazání, elektrické spouštění a el. digitální zapalování.

Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly (poměr 1,77:1), sekundární převod O-kroužkovým řetězem, vícelamelová hydraulicky ovládaná spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.

Podvozek: Hliníkový rám, přední plně nastavitelná vidlice upside-down, průměr nosníků 43 mm, zdvih 120 mm, zadní hliníková oboustranná kyvná vidlice, centrální pružicí a tlumicí jednotka, zdvih 130 mm. Brzdy kotoučové Brembo, vpředu dvojitá ventilovaná o průměru 320 mm s radiálně uloženým čtyřpístkovým třmenem, vzadu jednoduchá ventilovaná o průměru 245 mm s dvoupístkovým třmenem. Kola desetipaprsková litá 17“. Pneumatiky 120/70 ZR 17 vpředu a 180/60 ZR 17 vzadu. Rozvor 1431 mm, výška sedla nad zemí 830 mm, suchá hmotnost 169 kg. Objem palivové nádrže 17 litrů.

Základní cena v ČR: 15 990 eur

Davida obléká firma MBW s.r.o.