Reklama
Titulní stránka→ Sport

Jaká bude mladá česká motocyklová silnice 2020?

Od vítězství Karla Abrahama v závodě Moto2 při GP Valencia už uplynulo 9 dlouhých sezón. Rovněž pódiová umístění v Grand Prix jsou nyní hodně sporadická a zasloužil se o ně v posledních letech pouze Jakub Kornfeil. A úspěchy v Red Bull Rookies Cupu?, tam už ani nezávodíme, stejně jako v šampionátu WorldSBK nebo WorldSSP.

Také od posledního pódia v WorldSBK, o které se zasloužil Jakub Smrž v Silverstone 2012, se už projelo na závodních okruzích hodně benzínu.

Ano, už je to nějaký ten pátek, co jsme se mohli chlubit úspěchy nebo třeba tím, že máme hned několik jezdců, či týmů v šampionátech, kde se bojuje o body do MS. A kam se vlastně ztratili talenti třeba Tomáš Vavrouš, Martin Gbelec, Míra Popov nebo Karel Hanika?

GRAND PRIX

Po «velké sametové» to vše vypadalo hodně růžově: Prvním průkopníkem - a nedoceněným - byl Jarda Huleš. Ten prakticky prošlapával cestičku krůček po krůčku svým následovníkům - během let 1992 až 2003 nashromáždil na svém kontě přesně 100 startů ve světovém šampionátu kubatur 125+250 ccm - a tak v MS postupně závodili jako stabilní piloti třeba Jakub Smrž (93 startů v GP v kubaturách 125+250 ccm) nebo Radomil Rous (27 startů v GP ve 250-kách) a později především Lukáš Pešek (136 závodů Grand Prix: 125 ccm; 250ccm/Moto2 a dokonce MotoGP) a Karel Abraham (214 odjetých GP: 125 ccm; 250 ccm/Moto2; MotoGP). K nim se po vítězství v Red Bull Rookies přidal 2010 Jakub Kornfeil (182 závodů v 125 ccm/Moto3) a o 4 roky později další český vítěz Karel Hanika (46 startů v Moto3).

Lukáš Pešek a Karel Abraham nejenže dokázali vyhrát závody Grand Prix, ale oba dva tito skvělí piloti dokonce závodili na té nejvyšší možné úrovni, tedy v královské kubatuře MotoGP. A když k nim připojil svých pět pódiových umístění ještě Jakub Kornfeil, tak se zdálo být všechno pohledem přes «růžové brýle» jako obrovský úspěch systému péče o mladé motocyklové talenty, což ale vůbec nebyla pravda! Ve všech třech případech, minimálně v těch dvou prvních, to byla především 100% zásluha tatínků, tedy Karla Peška sr. a Karla Abrahama sr.

Další úspěšný jezdec z MS menších kubatur Jakub Smrž (rovněž podporovaný především otcem Martinem Smržem) skončil 2006 v MS-250 ccm celkově 12. a pak odešel závodit do seriálu MS-Superbike, a zde jezdil rovněž velmi úspěšně.

A jaká je aktuální situace?

Karel Abraham se po roce závodění v WorldSBK (2016) vrátil do MotoGP a závodil letos (v možnostech daného závodního materiálu) za tým Reale Avintia Ducati. Jeho další závodní kariéra se včera skončila, když na brněnském Automotodromu oznámil ukončení kariéry...

Jakub Kornfeil - aspoň v to doufám - najde po letošním trápení novou mízu v italské stáji BOE Skull Rider Mugen Race (s maďarským sponzorem). Kvůli věku to ovšem bude jeho poslední sezóna v Moto3 (jeho už 11. v 125 ccm/Moto3) a zda se mu podaří navázat další v Moto2, respektive v WorldSSP je zatím hodně předčasné to řešit.

Letošní Rookie Filip Salač se už zabydlel v MS-Moto3. A má tak našlápnuto v Grand Prix nejlépe. Může ještě relativně «v klidu» závodit nějakou tu sezónu v Moto3, získávat sice zkušenosti, ale postupně se od něho budou vyžadovat pódia.

Ale to je bohužel vše!

A co ti ostatní? Tomáš Vavrouš se po úspěchu v Red Bull Rookies Cupu k závodění na vyšším levelu vůbec nedostal a to především z finančních důvodů, Martin Gbelec nijak nezazářil ani v «Red Bullu», natož aby se prosadil v jiném závodním seriálu a úplně se po něm slehla motocyklová země. Ambice Míry Popova byly jistě po úspěších v CIV hodně vysoké a potvrdil to ostatně solidními výkony i v CEV, nebo ojedinělými starty na wild card (celkem jich bylo 9 v kubaturách 125ccm/Moto3; Moto2), ale i u něho byla další sportovní cesta limitována finančními možnostmi.

Relativně nejlépe zametenou cestičku tak měl Karel Hanika, ten dostal dva roky šanci v prestižním týmu KTM Aki Ajo, ale bohužel toto angažmá mu z různých důvodů vůbec nevyšlo. Během 36 startů s KTM a dalších 9 závodech Grand Prix s motocyklem Mahindra kubatury Moto3 totiž nebyl ani jednou odmávnut v Top-3 a tak se v současné době musí spokojit pouze se závody Alpe Adria a EWC, přičemž ani při svých dalších třech startech s wild card (2 v Moto3 a 1 v Moto2) nedojel nikdy v Top-15. A také z jeho závodění v šampionátu WorldSBK brzy sešlo, což je dle mého názoru opravdu škoda!

Ondřej Ježek jezdil výborně v šampionátu STK 1000 (tam měl k dispozici i vynikající materiál hodně podobný tomu továrnímu - Barni Ducati, později v šampionátech WorldSSP a v WorldSBK to už bylo trápení především kvůli konkurence neschopnému závodnímu materiálu. A nyní tedy pomalu končí svou závodní kariéru v EWC...

Další z velkých talentů Jirka Mrkývka sice dostal šanci závodit v ME/CEV-Repsol Moto2, ale díky různým - a hodně nečistým - zákulisním hrátkám ze strany některých členů týmu Willi Race neměl ani šanci naplno svůj talent ve Španělsku předvést; a i on se nyní musí spokojit se závoděním v Alpe Adria.

WORLDSBK

Bohužel ty tam pryč jsou sezóny, kdy dojížděl v Top-10 šampionátu WorldSBK celkem pravidelně Jakub Smrž, a dokonce pětkrát také stál na světových pódiích. Od roku 2013 se starší z bratrů Smržových stal stabilním pilotem v BSB a navíc 2018 startoval jako náhradník v týmu Guandalini Yamaha v několika závodech WorldSBK. Nyní působí Jakub Smrž oficiálně ve funkci manažera české reprezentace a také jako týmový manažer v šampionátu WorldSSP 300.

Nesmíme ale zapomenout, že předchůdcem Smrže a cestičku Smržovi tak vlastně «prošlapával» třeba brněnský JM Racing otce a syna Mrkývkových v sezónách 1996 až 2006!, kdy Jirka Mrkývka absolvoval celkem 133 závodních jízd ve světovém šampionátu Superbike.

Byli jsme také zvyklí na pódia a dokonce jsme si občas poslechli i českou hymnu v šampionátu «velkých stocků» zásluhou Matěje Smrže a Ondry Ježka, to už také není pravda, neboť ani Matěj Smrž a ani Ondřej Ježek už v tomto seriálu z důvodu věku nesmí startovat, navíc tato kubatura se už propadla do motocyklového hřbitova a ve světě se tak na nejvyšší úrovni nejezdí.

V kubatuře MS-Supersport jsme nikdy žádné velké jezdecké úspěchy neměli, pronikavý výsledek totiž nezajeli ani Patrik Vostárek (ačkoliv předtím vyhrával závody evropského šampionátu STK 600), ani vítěz z Grand Prix 125 ccm Lukáš Pešek nebo třeba Ondřej Ježek.

Co je ale daleko zarážející v této kubatuře, při závodě na Masarykově okruhu v sezóně 2012 stáli na startovním roštu piloti (i když třeba zahraniční) hned ze tří českých stájí, to vše ale v roce 2020 platit rozhodně nebude, ani jeden z tehdejších domácích týmů už totiž není v šampionátu WorldSSP aktivní - byly to závodní stáje Intermoto, ProRace a SMS Racing.

Pravda, ve startovním poli WorldSSP 600 se sice objeví 2020 tým Wepol Racing (tedy česká závodní stáj), ovšem tam od personálu, respektive od jezdce (Danny Webb), češtinu rozhodně neuslyšíte.

Takže «posledním Mohykánem» byl v šampionátu MS-Superbike Ondřej Ježek (s výjimkou dvou startů hosta Karla Haniky a později ještě nečekaného comebacku Jakuba Smrže), který závodil s motocyklem Yamaha za stáj Mirca Guandaliniho.

Ondřej Ježek měl za sebou hodně kvalitní závodní historii: 25 startů v STK600, 53 v STK1000; 23 v SSP - dá se tedy říci, že prošel tím nejlépe možným «přípravným mládežnickým» programem, než postoupil do královské kubatury motocyklů, co nejvíce podobným těm sériovým.

JAKÁ JE AKTUÁLNÍ SITUACE

Od roku 2009 (ve druhé polovině sezóny 2009 začal být stabilním jezdcem Jakub Kornfeil a od té doby si připsal celkem 182 startů v Grand Prix) se žádnému českému jezdci nepodařilo dlouhodobě usadit v šampionátu Grand Prix!, tedy více než 2 sezóny závodit v Grand Prix.

Poznámka: Jediný Hanika se v tomto časovém období stal stabilním jezdcem v šampionátu Grand Prix, ale i on vydržel v MS pouze dvě sezóny a část té třetí (celkem 46 startů v závodech Grand Prix). Nyní se o to pokouší Filip Salač - aktuálně má na svém kontě 19 závodů Grand Prix v řadě a před sebou sezónu 2020 - tedy dalších 20 závodů Grand Prix. Tak snad se mu bude dařit!

Samozřejmě, že klimatické podmínky v ČR jsou proti Španělsku nebo Itálii absolutně neporovnatelné, nejenže na Pyrenejském nebo na Apeninském poloostrově se dá trénovat a dokonce závodit s motocyklem prakticky po celý rok, ale existuje tam rovněž řada týmů skoro na «profesionální» úrovni.

Takže se zdá, že zbývá pouze jediná cesta, a sice odstěhovat se na většinu roku právě do Španělska, což ovšem není vůbec laciná záležitost a ani to není ještě všelékem!

Například Španělsko mělo v MS na rok 2019 následující sestavu: V MotoGP bylo osm pilotů, sedm v Moto2- a osm v Moto3. V SBK jsem pak viděli ve startovní listině 2019 dva Španěly, v SSP čtyři, zato v nástupnické kubatuře SSP300 plných deset!

Jaká je aktuální bilance české motocyklové silnice po letošní sezóně?

Vznikl projekt ACCR Czech Talent Team - Willi Race, který závodil celou sezónu 2019 v šampionátu WorldSSP 300. A výsledková bilance: Lídr týmu Oliver König obsadil v šampionátu celkově 28. místo se ziskem 9 bodů....Jeho týmový kolega Vojtěch Schwarz se ani jednou během sezóny neprobojoval do závodu, stejně dopadl i jeho mladší týmový kolega Miloslav Hřava (závodil až ve druhé polovině šampionátu) a stejně dopadla i mimo tento projekt soukromě závodící Alexandra Pelikánová - také ona si na své konto nepřipsala ani jeden závodní start (závody Last Chance Race se do oficiální statistiky závodních startů nezapočítávají).

Oliveru Königovi se podařilo získat angažmá pro příští sezónu v šampionátu WorldSSP 300 do týmu Freudenberg KTM Racing, takže o nejbližší budoucnost má tento nadějný teenager zřejmě postaráno, a to i s kvalitním zázemím. I když třeba dle názoru Jožky Kubíčka - a to bych chtěl zdůraznit - byl závodní materiál v týmu Jakuba Smrže také na velmi kvalitní úrovni.

Red Bull Rookies Cup - poprvé v historii jsme v něm letos neměli svého zástupce, neboť se z kvalifikace na sezónu 2019 do něho nikdo neprobojoval, opakovala se tak situace z minulých let. A historie se bohužel opakuje, ani na rok 2020 se tam žádný český teenager neprobojoval, takže už 2 roky po sobě žádný Čech v tomto nástupnickém šampionátu závodit nebude.

CEV-Repsol, jinak také Mistrovství světa juniorů, včetně ETC (European Talent Cup). Ondřej Vostatek (na jeho omluvu je ovšem nutno podotknout, že byl nejmladším účastníkem seriálu) nezískal během celé sezóny 2019 ani jeden mistrovský bod, ještě hůře se dařilo až do zranění Filipu Řeháčkovi - ten se totiž někdy ani do závodu neprobojoval, jinak býval rovněž odmávnut hodně daleko za bodovanými místy.

Vostatek přestupuje do příští sezóny do Top-týmu, který patří Jorge Asparu Martinezovi, takže už bude záležet pouze na něm, v materiálu problém zřejmě nebude. Také Řeháček mění tým, když bude závodit za Laglisse Husqvarna, tedy za vítězný tým letošní sezóny!.

Rovněž v ETC (European Talent Cup) byly body hodně daleko mimo dosah českých zástupců, ať už to byl ze začátku sezóny třeba Matyáš Konečný nebo na jejím konci Štěpán Zuda.

Světlá výjimka se tak jmenuje Filip Salač. Rookie šampionátu MS-Moto3 a jezdec týmu Redox Prüstel KTM GP Filip Salač sice v šampionátu během své první sezóny v MS nijak zvlášť neoslnil, když v soutěži «Rookie of the Year» obsadil až 5. místo a celkově se v MS-Moto3 umístil na 23. místě, ale na sezónu 2020 dostal díky sponzorským penězům šanci závodit s motocyklem Honda v týmu VNE Snipers, který patří mezi absolutně nejlepší v tomto šampionátu. A v posledním závodě sezóny 2019 pak Salač naznačil, že je schopen rychlostně jezdit se špičkou kubatury Moto3 a mohl by se výsledkově stát už v příští sezóně českou motocyklovou #1 v Grand Prix.

A také musíme držet pěsti Oliveru Königovi, aby se prosadil v šampionátu motocyklů co nejvíce podobných těm sériovým až do nejvyššího patra. Snad mu vyjde na výbornou závodění s německým továrním týmem KTM Freudenberg pro sezónu 2020 v kubatuře WorldSSP 300.

Co se týká závodní stáje ACCR Czech Talent Team, tak ta by měla pokračovat v závodění ve «stejné lize» i v příští sezóně. Manažer týmu Jakub Smrž chce vyrazit do nové sezóny se třemi jezdci!: Dle našich informací to bude určitě Michal Hřava (letos se sice pokoušel o starty v závodech MS, ale ani jednou se do nich neprobojoval), druhým bude zřejmě jeden Nizozemec (ve hře jsou ostatně 3 cizinci, jeden z nich bude nakonec vybrán) a tím třetím zřejmě bude - dle našeho názoru - už zkušený Vojtěch Schwarz; ten sice letos objel celou sezónu, ale ani v jednom závodě nestartoval (neprobojoval se do něho)...Tak snad to bude 2020 jinak....

Sympatickou Alexandru Pelikánovou už v MS příští rok neuvidíme, bude se totiž věnovat závodění ve Women Cupu a bude také startovat ve vybraných závodech na italských silničních okruzích.

Tým Wepol Racing se v kubatuře WorldSSP300 zřejmě objeví s mladíkem Petrem Svobodou, a to ve 3-4 závodech s wild card. Český tým Wepol Racing pojede i šampionát WorldSSP s Dannym Webem, ovšem kromě názvu hlavního sponzora to s Českou republikou zas tak moc společného nemá...

U ostatních je to především o penězích. Zde bohužel platí: Někteří je mají, ale nemají zase tolik talentu a u těch druhých je to právě naopak.

Přidat komentář 9

Nejnovější články

Další z rubriky

Více o MotoGP

Login Přihlásit Registrace ›
 
Reklama