Reklama

Jak vlastně funguje kubatura Moto2?

2019 začala v kubatuře Moto2 éra Triumphu, 2020 jsou opět povoleny starty jezdců s wild card. Přečtěme si společně některá důležitá pravidla, která doprovázejí závodění v prostřední kubatuře Grand Prix.

Kubatura Moto2 vystřídala do sezóny 2010 do té doby od roku 1949 v šampionátu mistrovství světa silničních motocyklů závodící kubaturu 250-ccm. Motory Honda byly 2019 poprvé vystřídány motory Triumph, tedy tříválcovými čtyřtakty s maximálním objemem 765 ccm. Pochází z Naked Biku modelu Triumph Street Triple o výkonu 140 HP. Po devíti letech tak značka Triumph vystřídala Hondu jako dodavatele jednotných motorů. Navíc od sezóny 2019 přišla nově ECU od Magneti Marelli, tedy zjednodušená verze řídící jednotky z MotoGP.

Magneti Marelli na základě jednotné elektroniky MotoGP-ECU vytvořila jednodušší verzi pro motocykly Moto2.

Triumph, Magneti Marelli, Dorna a ExternPro (tato firma ostatně dělala revizi motorů už pro Hondu) se zasloužily o to, že motory Triumph fungovaly v první sezóně bezproblémově.

Ačkoliv Corrado Cecchinelli, který je u Dorna jako Director of Technology, hodně rád hovoří o nižších nákladech, tak to zas tak úplně není pravda: týmy musely najmout speciálního inženýra - specialistu pro nové ECU.

Jinak motor Triumph má o 165 ccm více než Honda, výkon (power) byl zvýšen na 140 HP.

Zvuk motorů Triumph je fantastický, motory jsou modernější a technologicky už jsou na vyšší úrovni než poněkud zastaralé motory CBR600-RR, které byly hodně a po právu kritizovány. A díky systému «ride by wire» začalo pro týmy z pohledu elektroniky nové tisíciletí. Jezdci jsou díky novému ECU připravováni na budoucí závodění v MS-MotoGP.

V sezóně 2018 směly všechny zúčastněné značky testovat 10 dní s motory Triumph, od roku 2019 jsou testovací týmy v Moto2 zakázány. Týmy ale smějí se stabilními jezdci pochopitelně testovat, vedle oficiálních testů IRTA a pondělních naplánovaných testů je povoleno maximálně 7 dní testů během 365 dní.

Protože je elektronika ECU poměrně komplikovaná, tak byly vloni zakázány starty s wild card. Letos už jsou tyto starty s wild card povoleny, ale pouze pro týmy, které se zúčastní celého šampionátu se stabilními piloty.

Po Suteru a Tech3 se odporoučela po sezóně 2019 také další značka z MS a sice KTM. Zůstaly tak pouze Kalex, Speed Up, NTS a MV Agusta.

Stejně jako v Moto3 je povolen pouze jeden bike.

Minimální věk pro účastníky je 16 let, minimální váha v Moto2 je (jezdec a motocykl) 215 kg.

Jen připomínám: v Moto3 je to 152 kg.

Týmy platí pro jednoho jezdce na jednu sezónu pouhých 20.000 Euro za motory Triumph, ovšem nálepka «powered by Triumph» musí být na motocyklu jasně zřetelná.

Před prvním testem IRTA v Jerezu stáli mechanici před boxem ExternPro frontu, aby si odnesli motory Triumph pro testy IRTA a pro sezónní premiéru Grand Prix v Kataru. A důležitou součástí tohoto převzetí jednotných motorů bylo i jejich vylosování.

Pro další tři závody sezóny 2020 budou přiděleny losem nové motory, neboť se počítá s 850 kilometry během testů a 500 až 600 kilometrů při jednom závodě Grand Prix.

Soukromé testy absolvovaly týmy s vlastními motory, ve většině případů zakoupených u ExternPro. Maximální počet najetých kilometrů je 1500 km, ale privátní motory mají životnost i 3000 km, jak prozradil Trevor Morris, Technical Director od ExternPro, který dále upřesňuje: „Za sezónu 2019 jsme měli v oběhu 150 motorů, letos jich budeme mít o 8 více. Je nám jedno, zda bude startovní pole obsahovat 34 nebo pouhých 28 pilotů“.

ExternPro a Triumph oficiálně před zahájením sezóny 2019 oznámily všem jezdcům a týmům, že maximální počet otáček je 14.000 ot/min, později byl zvýšen na 14.500 ot/min. Ovšem ne všichni tento předpis dodržovali, především pilot týmu Speed-Up Jorge Navarro notoricky tento předpis porušoval.

Od GP Brna 2019 platí předpis, že kdo poruší maximální dovolený počet 14.500 ot/min, zaplatí pokutu 5150 Euro za neplánovanou revizi motoru.

Stejně jako v kubatuře Moto3 vybavuje Dunlop jezdce Moto2 jednotnými pneumatikami, jejich počet je stejný jako v Moto3, tedy maximálně 17 pneumatik typu slick; osm předních a devět zadních. V případě pneumatik do deště není žádné omezení, každý jezdec průměrně použije většinou 3 sady, v případě deště během jednoho celého kompletního tréninku potom čtyři.

Zdroj: SpeedWeek



Login Přihlásit Registrace ›

 
Reklama