Historie GP Brna - na starém a novém okruhu

• Publikov�no: 3.8.2017
• Za?~Yazeno v:
  • MotoGP
• Autor:
  • Jiří Mikšík

Motocyklová Grand Prix v Brně má dlouholetou tradici, pouze Assen totiž zažil více závodů mistrovství světa. Od roku 1987 nahradila přírodní okruh permanentní trať pod názvem Automotodrom.

* Vůbec prvními motocyklovými závody pod názvem Grand Prix Československa byly závody na vojenském letišti v Praze - Kbely v letech 1928 a 1929. A v Brně se jelo poprvé na závodních motocyklech v roce 1950. O 15 let později se 1965 konal první závod mistrovství světa. Výjimkou byly sezóny 1983 až 1986, kdy se zde z bezpečnostních důvodů jezdilo «pouze» Mistrovství Evropy.

* V roce 1987 se poprvé konal závod na novém Automotodromu a jezdí se zde každoročně, s výjimkou roku 1992.

* Roční závodní pauza - ze světového pohledu - na Masarykově okruhu v sezóně 1992 byla proto, že tehdejší brněnští pořadatelé nepřistoupili na pozměněné ekonomické podmínky nového promotéra seriálu. Jel se pouze mezinárodní závod jako Cena Slovenska, pořádal ji Peter Baláž, a to v kubatuře do 125 ccm.

* Výstavba nové trati začala 1985 a o dva roky později se zde už závodilo o body do Mistrovství světa. Od roku 1993 se zde jezdí «Grand Prix České republiky».

* Tradičním závodem, který uzavíral závodní neděli byli vždy sidecary. Ty se zde jely poprvé o body v MS 1970, ale bylo to na úkor «půllitrů», které z programu vypadly. Absolutním králem této kubatury tříkolových artistů je Švýcar Rolf Biland, ten zde dokázal vyhrát celkem (poprvé 1979, naposled 1996) a celkem 10x. Takže v počtu vítězství je absolutním «králem Masecu« právě Švýcar Biland.

* Kromě Rolfa Bilanda dokázal jak na starém okruhu, tak i na novém vyhrát už pouze jeden jezdec: Miláček fanoušků tehdejšího «DDR» Toni Mang. Ten vyhrál s Kawasaki 250/350 ccm na starém okruhu v letech 1980/1981 celkem 4x, na novém Automotodromu pak s motocyklem Honda 250 jednou - 1987.

* A ještě jeden, dnes už nepředstavitelný historický moment: 1966 zde dokázal vyhrát britský fenomén celkem tři závody během jedné závodní neděle - s motocykly Honda trumfoval v kubaturách 250, 350 a 500 ccm.

* Starý Masarykův okruh má co se týká Mistrovství světa i své tragické oběti: Tou první byl tovární jezdec Jawy František Boček, který smrtelně havaroval v roce 1969 v pravotočivé zatáčce na Veselce a následující den svému zranění bohužel podlehl. Tato zatáčka byla tento víkend opravdu prokletá, nejdříve zde havaroval při tréninku už zmíněný Findlay, po něm dvakrát Franta Šťastný a ještě v tréninku dokonce i Boček. V závodě samotném spadl František Boček přímo před motocykly Maďara Drapála a Švýcara Denzlera…, kteří naštěstí vyvázli bez zranění.

* O tři roky později, tedy 1972 poznamenala závěrečné sajdkáry smrtelná nehoda německého spolujezdce Jürgena Cusnika. Dvojice Lutringshauser – Cusnik jezdila na druhém místě a útočila na vedoucí duo Enders-Engelhardt. V pravotočivé zatáčce do Nového Lískovce nezvládl Lutringshauser řízení svého motocyklu BMW a havaroval. Jemu se nestalo nic, Jürgen Cusnik však na místě zemřel. Ironií byla skutečnost, že původně měla jet Aga Neumannová, ale ta nakonec zůstala v depu a závodu pouze přihlížela...

* V závodě dvěstěpadeátek 1981 havaroval francouzský jezdec Alain Beraud se svou Yamahou v zatáčce „U lomu“, znovu však na motocykl nasedl, a za chvíli - v retardéru před vjezdem do Bosonoh - spadl podruhé. Těžkému zranění hlavy potom Francouz za tři dny podlehl v brněnské nemocnici.

* Okruh byl v roce 1975 zkrácen na 10.92 km kvůli bezpečnosti. Byly vypuštěny úseky Libušiným údolím a také průjezd Novým Lískovcem. Nový úsek dolů z Kohoutovic okolo Myslivny k tehdejšímu startu a cíli nazval Barry Sheene posměšně «nejrychlejší motokrosovou tratí na světě». A jelikož se tehdy do MS nepočítaly všechny závody a o titulu mistra světa bylo rozhodnuto už i před Brnem, tak jsme svérázného Brita už nikdy v Brně závodit neviděli.

* Dokonce v roce 1976 vyhrál s od něho vypůjčeným továrním motocyklem Suzuki jeho krajan John Newbold, ten si ji do Brna dovezl ve vypůjčeném kamiónu!

* Od roku 2006 je majoritním vlastníkem Karel Abraham sr., tedy otec současného pilota MotoGP, jezdícího za španělský tým Jorge «Aspara» Martineze.

* Na staré silnici 602, která spojuje okruh GP a město Brno jsou i dnes vidět kontrolní věže a staré boxy pro závodníky a část bývalé tratě. A celý tehdejší okruh se dá i nyní pohodlně objet.

* Tradičně se koná brněnský závod MS v letním období: V letech 1965 až 1973 v červenci, od 1974 v srpnu.

* Stejně jako 1998 a 2011 začíná i letos Česká Grand Prix druhou polovinu sezóny a je tedy prvním závodem po letní přestávce.

* Maximální stoupání Masarykova okruhu je 7.5 %, maximální sjezd má potom hodnotu 5 %.

* Vítězství pilota týmu Repsol-Honda Alexe Crivillého před Mickem Doohanem v roce 1996 s náskokem pouhých 2/1000 sekundy je nejtěsnějším rozdílem v historii královské kubatury.

* V roce 2014 «vyhrál» závod Moto3 - tedy si to aspoň myslel - Alex Rins, bylo to ale o kolo dříve. Takže Španěl byl nakonec po zjištění svého omylu odmávnut v cíli jako 9., vítězem se stal zkušený Alexis Masbou z Francie.

* Neuvěřitelná kuriozita se ale udála hned v prvním roce na nové trati a dokonce v královské kubatuře: Jugoslávec Silvo Habat, který nenastoupil do zahřívacího kola, se na trať závodu vydal přímo z boxů, aniž by vyčkal, až vystartuje celé pole jezdců. Tím se dostal do čela závodu s celkem pěkným náskokem – k údivu všech přítomných diváků - a zastavil ho teprve černý praporek.

* Při pondělním testu v roce 2014 dokázal Marc Márquez projet zatáčku T12 ve sklonu 68 stupňů, aniž by spadl.

* Přímo v areálu na brněnském okruhu byl nově postaven Circuit-Hotel, který má specifický název «Grid», takže určitá část prominentních hostů zde může být letos poprvé ubytována.

* Oficiální jméno nového okruhu je «Masarykův okruh», tedy «Circuit Masaryk», na počest prvního prezidenta České republiky Tomáše Masaryka z roku 1918.

* Až bude v neděli odstartován v 11 hodin závod kubatury Moto3, tak se také rozezní zvony v Katedrále Svatého Petra v historickém centru Brna. Jako oznámení, že už je poledne. Proč o jednu hodinu dříve? V roce 1645 bylo Brno obléháno Švédy pod vedením švédského generála Lennarta Torstenssona. Tři měsíce trvalo toto obležení, až se švédský vojevůdce rozhodl, že pokud se mu to nepodaří do 12 hodin, tak se švédská vojska definitivně stáhnou. A jeden český vlastenec, který Švédům rozuměl v jejich řeči, hrdinné obránce vyrozuměl a zvony začaly zvonit už v 11 hodin, a Švédové opravdu obléhání ukončili. Od té doby bijí zvony poledne místo ve 12 hodin, už v 11!

Foto: archiv autora

• Přidat komentář +
• Publikováno: 3.8.2017
• Zařazeno v:
  • MotoGP
• Autor:
  • Jiří Mikšík