Reklama
Titulní stránka→ Sport

V MS motocyklů závodí Abraham, Kornfeil a Ježek...! Co bude dál?

Budoucnost české motocyklové silnice není z pohledu závodů Mistrovství světa zrovna optimistická. Letos máme ještě Abrahama, Kornfeila a Ježka! Možná se to podaří Salačovi, ale co bude dál?

Od vítězství Karla Abrahama v závodě Moto2 při GP Valencia 2010 už uplynulo 7 dlouhých sezón. 2017 se nepodařilo ani jedno pódiové umístění v závodech Grand Prix a rovněž v Red Bull Rookies Cupu jsme se od roku 2013 nedočkali jediného vítězství v závodě - naposled Hanika v Aragónu.

Rovněž od posledního pódia v WorldSBK, o které se zasloužil Jakub Smrž v Silverstone 2012, se už projelo na závodních okruzích hodně benzínu.

Ano, už je to nějaký ten pátek, co jsme se mohli chlubit úspěchy nebo třeba tím, že máme hned několik jezdců v šampionátu MS. Ale kam se ztratili talentovaní jezdci typu Tomáš Vavrouš, Martin Gbelec, Míra Popov nebo Karel Hanika?

GRAND PRIX

Po velké sametové revoluci" to vše vypadalo hodně růžově: Prvním průkopníkem - a nedoceněným - byl Jarda Huleš. Ten prakticky prošlapával cestičku krůček po krůčku svým následovníkům - během let 1992 až 2003 nashromáždil na svém kontě přesně 100 startů ve světovém šampionátu kubatur 125+250 ccm - a tak v MS závodili stabilní piloti jako Jakub Smrž (93 startů v GP v kubaturách 125+250ccm) nebo Radomil Rous (27 startů v GP ve 250-kách) a později třeba Lukáš Pešek (136 závodů GP: 125 ccm; 250ccm/Moto2; MotoGP) a Karel Abraham (177 odjetých GP: 125 ccm; 250ccm/Moto2; MotoGP). K nim se po vítězství v Red Bull Rookies přidal 2010 Jakub Kornfeil (145 závodů v 125ccm/Moto3) a o 4 roky později další český vítěz Karel Hanika (46 startů v Moto3).

Lukáš Pešek a Karel Abraham nejenže dokázali vyhrát závody Grand Prix, ale oba dva tito skvělí piloti dokonce závodili na té nejvyšší možné úrovni, tedy v královské kubatuře MotoGP. A když k nim připojil svá tři pódiová umístění ještě Jakub Kornfeil, tak se zdálo být všechno pohledem přes «růžové brýle» jako obrovský úspěch systému péče o mladé motocyklové talenty, což ale vůbec nebyla pravda!

Další úspěšný jezdec z MS menších kubatur Jakub Smrž skončil 2006 v MS-250 ccm celkově 12. a pak odešel závodit do seriálu MS-Superbike a to velmi úspěšně.

A aktuální situace? Karel Abraham se po roce závodění v WorldSBK naštěstí vrátil do MotoGP a závodí velmi úspěšně (v možnostech poskytnutého závodního materiálu) za tým Jorge Martineze, který se nyní jmenuje Angel Nieto Racing.

Jakub Kornfeil - aspoň doufám - po sezonním trápení se s Peugeotem by rád letos s KTM navázal na pódiové úspěchy z let 2015 a 2016, když pokračuje v německé závodní stáji Prüstel GP. Ale to je bohužel vše!

A co ti ostatní? Tomáš Vavrouš se po úspěchu v Red Bull Rookies Cupu k závodění na vyšším levelu vůbec nedostal a to především z finančních důvodů, Martin Gbelec nijak nezazářil ani v «Red Bullu», natož aby se prosadil v jiném závodním seriálu a úplně se po něm slehla země. Ambice Míry Popova byly jistě po úspěších v CIV hodně vysoké a potvrdil to ostatně solidními výkony i v CEV, nebo ojedinělými starty na wild card (celkem jich bylo 9 v kubaturách 125ccm/Moto3; Moto2), ale i u něho byla další cesta limitována finančními možnostmi.

Relativně perfektně zametenou cestičku měl Karel Hanika, ten dostal dva roky šanci v prestižním týmu KTM Aki Ajo, ale bohužel toto angažmá vůbec nevyšlo. Během 36 startů s KTM a dalších 9 závodech GP s motocyklem Mahindra kubatury Moto3 totiž nebyl ani jednou odmávnut v Top-3 a tak se v současné době musí spokojit se závody Alpe Adria a EWC, přičemž při svých třech startech s wild card (Moto3 a Moto2) nedojel nikdy v Top-15.

Ze současných talentů má největší šanci jezdit v nejbližší budoucnosti závody Grand Prix především Filip Salač, ale toho čeká ještě dlouhá cesta, než se postaví na startovní rošt skutečného světového šampionátu. Cestu má ale vytyčenou velmi chytře, ukazuje se totiž, že kombinace Red Bull Rookies Cup a MSJ/CEV je v současných silničních motorkách zřejmě ta nejlepší. A Salač má ještě jednu velkou a nepřehlédnutelnou výhodu, jeho záda mu totiž chrání (nejen finančně ze svých soukromých aktivit) předseda Autoklubu ČR JUDr. Jan Šťovíček, Ph.D.

Další z velkých talentů Jirka Mrkývka sice dostal vloni šanci závodit v ME/CEV Moto2, ale díky různým - a hodně nečistým - zákulisním hrátkám neměl ani šanci naplno svůj talent ve Španělsku předvést.

WORLDSBK

Bohužel ty tam jsou sezóny, kdy dojížděl v Top-10 šampionátu WorldSBK celkem pravidelně Jakub Smrž, a celkem pětkrát také stál na světových pódiích. Od roku 2013 se starší z bratrů Smržových stal stabilním pilotem v BSB a pouze vloni startoval jako náhradník v týmu Guandalini Yamaha.

Nesmíme ale zapomenout, že předchůdcem Smrže a cestičku Kubovi tak vlastně prošlapával brněnský JM Racing otce a syna Mrkývkových v sezónách 1996 až 2006!, kdy Jirka Mrkývka absolvoval celkem 133 závodních jízd ve světovém šampionátu Superbike.

Byli jsme také zvyklí na pódia a dokonce jsme si dvakrát poslechli i českou hymnu na počest vítěze v šampionátu «velkých stocků», to už také není pravda, neboť Matěj Smrž a Ondřej Ježek už v tomto seriálu z důvodu věku nesmí startovat.

V kubatuře MS-Supersport jsme nikdy žádné velké jezdecké úspěchy neměli, pronikavý výsledek nezajeli totiž ani Patrik Vostárek, ani Lukáš Pešek nebo třeba Ondřej Ježek.

Co je ale daleko zarážející v této kubatuře, při posledním závodě na Masarykově okruhu stáli na startovním roštu piloti (i když třeba zahraniční) hned ze tří českých stájí, to vše ale v roce 2018 platit rozhodně nebude, ani jeden z tehdejších domácích týmů už totiž není v šampionátu WorldSSP aktivní - byly to závodní stáje Intermoto, ProRace a SMS Racing.

I to se dá samozřejmě pochopit, co je ale pro mě absolutně nepochopitelné, že v nové kubatuře šampionátu WorldSSP300 se žádný Čech ještě o start v mistrovství světa ani nepokusil a spokojují se se závoděním v nižších «ligách» jako jsou NEC (Northern Europe Cup) nebo Alpe Adria či třeba «předčasně narozený» a ještě rychleji a «doslova za živa» pohřbený slovenský MOTECh .

Takže «posledním Mohykánem» je v tomto šampionátu MS-Superbike Ondřej Ježek, který bude závodit s motocyklem Yamaha za stáj Mirca Guandaliniho - mimochodem za tento tým určitou dobu jezdil rovněž Jakub Smrž. Ten má za sebou hodně kvalitní závodní historii: 25 startů v STK600, 53 v STK1000; 23 v SSP a 24 v SBK - dá se tedy říci, že prošel tím nejlépe možným «přípravným mládežnickým» programem, než postoupil do královské kubatury motocyklů, co nejvíce podobným těm sériovým.

Pokud budeme «bezbřehými» optimisty, tak bychom mohli doufat v červnu na Masarykově okruhu třeba ve start Jakuba Smrže nebo Karla Haniky v MS-Superbike, nebo třeba Karla Peška v ME-STK 1000.

AKTUÁLNÍ SITUACE NENÍ VŮBEC OPTIMISTICKÁ

Od roku 2010 (naposled to byl Kornfeil) se žádnému českému jezdci nepodařilo dlouhodobě usadit v šampionátu Grand Prix!

Poznámka: Jediný Hanika se v tomto časovém období stal stabilním jezdcem v šampionátu Grand Prix, ale i on vydržel pouze dvě sezóny a část té třetí.

Letos uvidíme pouze dva stabilní české jezdce v šampionátu MotoGP a jednoho v WorldSBK.

Už podruhé v řadě se neprobojoval z kvalifikace do soutěže Red Bull Rookies Cup ani jeden z českých mladíků...!

Někteří talentovaní totiž jezdí raději v jiných sériích jako je třeba NEC (Northern Europe Cup) nebo v Alpe Adria (či vloni MOTECh): Buď jsou totiž pro světový šampionát - včetně MSJ - příliš pomalí, nebo jim chybí na kvalitnější závodění finanční prostředky či odpovídající profesionální podpora. Ovšem ze seriálu NEC nebo z Alpe Adria je a zůstane účast v Mistrovství světa - i třeba pouze juniorského - nedosažitelná a pouhopouhým snem.

Samozřejmě vím, že klimatické podmínky v ČR jsou oproti Španělsku neporovnatelné - tam je nejen daleko víc použitelných okruhů po celý rok a existuje tam řada týmů na profesionální úrovni - na Pyrenejském poloostrově se dá trénovat a dokonce závodit na motocyklu skoro po celý rok.

Takže se zdá, že zbývá pouze jediná cesta, a sice odstěhovat se na většinu roku právě do Španělska, což ovšem není vůbec laciná záležitost a ani to není ještě všelékem (viz třeba Hanika).

Například Španělsko má v MS na rok 2018 následující sestavu: V MotoGP je devět pilotů, po sedmi pak v Moto3- a Moto2. V SBK pak najdeme ve startovní listině tři Španěly, v SSP jednoho, zato v nástupnické kubatuře SSP300 plných šest!

Stejně jako má svůj koncept na výchovu mladých motocyklových jezdců Španělská motocyklová federace, tak existuje pochopitelně i koncept FMI na podporu talentovaných jezdců v Itálii a to nejen na papíře, ale hlavně v praxi.

Takže jaký z toho všeho panuje vlastně závěr: Pokud existuje nějaký koncept od Autoklubu.cz na téma «Česká mladá motocyklová silnice», tak je hodně tajuplný a veřejnosti nepřístupný!

Závěrem: Jelikož na rok 2017 nebyly zveřejněny dotace od Autoklubu ČR na stránkách Autoklub.cz na podporu státní reprezentace pro silniční motocykly, tak se musíme spokojit s údaji na sezónu 2016 a ty byly následující:
Knebl Otto 371 538,00 Kč
Kornfeil Jakub 317 130,00 Kč
Češka Petr 100 000,00 Kč
Ježek Ondřej 100 000,00 Kč
Realizační tým Smrž Martin 57 432,00 Kč

Mně osobně jména Knebl Otto a Češka Petr vůbec nic z pohledu české reprezentace pro silniční závody motocyklů neříkají, ale nemohu samozřejmě vědět všechno. Přesto se mně zdá, že je - jak říká klasik - něco «shnilého ve státě dánském».

Přidat komentář 7

Nejnovější články

Další z rubriky

Více o MotoGP

Login Přihlásit Registrace ›
 
Reklama