Honda Integra: smíšená radost

Publikov�no: 25.6.2012

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

Petr Sluka

Na velkoobjemové skútry jsme v několika posledních letech zvyklí, ale dostat se až k těsné hranici dělící běžný motocykl od kategorie skútr, na to si teprve začínáme zvykat až teď.

Označení Integra vystihuje poměrně věrně účelové zaměření skútru od Hondy. Vše v jednom balení, ať si každý vybere co mu přijde vhod. Tím myslím hlavně stránku ovládání stroje a jeho použití ať už v městském provozu nebo třeba i v případě delšího výletu. To co spojuje Integru se současnou motocyklovou rodinou Hondy je nejenom samotná vizáž, ale hlavně použití společných prvků včetně motorové jednotky. Dvouválcový dlouhozdvihový řadový motor o objemu 670 ccm najdeme i v současné novince od Hondy NC 700S/X a to včetně použití automatické dvouspojkové převodovky DCT, známé též z větších strojů VFR1200 DCT a Crosstourer DCT. Nás ovšem zajímalo jak si Integra poradí s městským provozem nebo i s delší jízdou za rozdílných podmínek a to včetně zatížení se spolujezdcem.

Skútrová pozice je víceméně jasná hned po nasednutí za řídítka Integry, sedlo v místě řidiče mi připadá trochu zbytečně masivní a široké. Potvrzením toho mi je takový „akorát“ ještě jistý došlap na silnici a to nejsem žádný trpaslík. Menší postavy budou mít v tomto případě trochu motocyklové gymnastiky navíc. Na druhou stranu, nejedná se o nějakou malorážku, ale už o pořádný skútrový kousek. Pohled na přístrojovou desku je známý, pochází také z NC 700S/X a je naprosto totožná. Soubor ovladačů na řídítkách nemusím také dlouho zkoumat, sekveční řazení nalevo a ovladání režimů DCT převodovky napravo. Na co si však musím zvyknout je jiná výšková poloha přepínače směrovek. Palec si občas našel tlačítko klaksonu místo směrovek. Pokud se tak stane, když právě v blízkosti vašeho průjezdu okolo prochází sličná dívka, tak to není zas takový problém.

Start, zaklapnutí stojánku a jede se. Tvarování předních kapot a s čelním plexištítem je první zkouškou. Odjíždím přes pražskou jižní spojku na D1 a nejdříve si hraju se sekvenčním řazením. Po výjezdu na D1 volím automatický sportovní režim a pozoruji svist proudu vzduchu okolo mojí řidičské pozice. Dobrá práce, ani při vyšších rychlostech nemusím sklánět hlavu blíž k plexištítu a pohodlně uháním v dál. Velká sedmnáctipalcová kola poberou i nějaký ten prohřešek na našich silnicích v podobě výmolů a nečekaných děr, ale překvapil mě poměrně tvrdý odskakující podvozek. Dá se na to zvyknout, ale když si na tupé rány stěžoval i spolujezdec, už to bylo k zamyšlení. Na rovném povrchu není žádný problém, Integra pevně drží stopu ať jí pošlete kamkoliv za roh a brzdy s ABS vám zaručí standardní bezpečné zpomalení či zastavení. Někdy je třeba víc tlaku, ale rozhodně nemůžete očekávat stejný brzdný účinek jako u supersportu.

Odpočinek na kávu a malá prohlídka stroje. Když mám skútr, počítám s tím, že ledajaký materiál schovám pod sedlem, včetně přilby, tedy alespoň v návodu od výrobce je to pěkně vyobrazeno, má to však jeden háček. Přilba to musí být vysloveně kokosového typu, ta naše skútrová s malým štítkem se neměla šanci vejít ani do kompletně vyklizeného prostoru a samozřejmě nic jiného tam už potom nedostanete. Takže nakonec tam skončila brašna s doklady, malá láhev s vodou a náhradní rukavice. Po levé ruce řidiče jsme ještě pod kapotou objevili malou příruční schránku na mobil a jiné dnešní běžné maličkosti. Po pravé straně přibližně na stejném místě ovládáte táhlo ruční brzdy.

Druhý den byla totálně zakaboněná obloha a jedna přeháňka za druhou. Tak se ukaž Integro, jak nás ochráníš před tímto nečasem. Kapoty a plexi zase zafungovaly na jedničku. Suchá bota a nohy jsou toho jasným znamením a tak se s Integrou nebojíme vyrazit i v tomto ne zrovna příjemném motorkářském počasí. Přemluvím i spolujezdce, i když je na tom s ochranou o poznání hůře, k němu už efekt předních kapot nedorazí. Město, neustálé zastavování a rozjezdy, Integra je tady ve svém výhradním teritoriu. Po chvíli však máme města dost, na úřadech jsme vše vyřídili a jede se na buchty k babičce na chalupu. Točité okresky, rovný povrch, zde je radost Integru ovládat. Jakmile přijde nějaká roleta, tak je vše jinak a skáčeme občas jak kamzíci. Holt se nepočítalo se stavem našich silnic druhé a třetí třídy.

Poslední den testu nás zajímá udávaná spotřeba, tři litry v průměru na sto kilometrů je krásný údaj. Zhruba k hranici 3,5 litru průměru se mi podařilo dostat při plynulé a stabilní jízdě po slušné silnici první třídy ve standardním režimu automatické převodovky. Při ostřejší jízdě a se zatížením spolujezdce to byl přibližně litr navíc. Není to nikterak omračující údaj, ale věřím, že kdo dokáže po nějaké době vychytat správné režimy jízdy, tak dosáhne určitě lepších výsledků.

Kam tedy Integra patří? Rozhodně radost udělá s manévry ve městě s ideální silnicí a neztratí se ani na rychlejší kvalitní mimoměstské komunikaci. Na sólo delší výjezd bych se taky nebál, když se obalíte nějakou mimimální bagáží, určitě nezklame. V případě spolujezdce bych raději zůstal u těch kratších vzdáleností.

Technické údaje

Motor: kapalinou chlazený čtyřdobý dvouválec, SOHC. Vrtání a zdvih 73 x 80 mm, zdvihový objem 670 ccm, kompresní poměr 10,7:1. Největší výkon 38,1 kW při 6250 1/min, největší točivý moment 62,0 N.m při 4750 1/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání a elektrické spouštění.

Pohonné ústrojí: pětistupňová automatická dvouspojková převodovka DCT (Dual Clutch Transmisssion), sekundární převod řetězem.

Podvozek: rám ocelový trubkový, přední 41mm teleskopická vidlice, zadní Monoshock tlumič. Brzdy kotoučové, vpředu jednoduchá o průměru 320 mm (třípístková s ABS), vzadu jednoduchá o průměru 240 mm s jednopístkovým třmenem ABS. Kola hliníková litá. Pneumatiky 120/70ZR 17 M/C vpředu a 160/60ZR 17 M/C vzadu. Rozvor 1525 mm, výška sedla nad zemí 790 mm, provozní hmotnost 238 kg. Objem palivové nádrže 14,1 litrů.

Cena: 199 900 Kč