Změny v autoškolství pro rok 2013

• Publikov�no: 19.11.2012
• Za?~Yazeno v:
  • Novinky
• Autor:
  • Petr Sluka

Postavíme se opět po dvou tápajících desetiletích na špičku ve výuce a výcviku nových řidičů a to v celoevropském měřítku? Nově představená koncepce Ministerstva dopravy ČR hovoří jasně. Konec s korupčním prostředím, důsledná výchova začínajících řidičů a nastolení tvrdších podmínek k získání řidičského oprávnění.

Rád bych slibům pánů z ministestva uvěřil, ale je mi jasné, že to bude velmi bolestivý přechod. Na začátek se představím. Jsem učitelem autoškoly už 23 let, majitelem autoškoly 21 let a pořád mě to baví. Proč? Protože to se začínajícími řidiči myslím vážně a můj cíl je jim něco předat. Chci je potkávat na silnici a nebát se že mi něco provedou, zmrzačí nebo zabijí někoho z rodiny, přátel, kamarádů a dalších účastníků provozu.

Malá sonda do minulosti určitě neuškodí. Situace, kterou dnes řešíme, nepřišla ze dne na den, začalo to již před více než dvaceti lety. Osobně si pamatuji ještě tzv. „starý řád“ svazarmovských autoškol, přechod na nový systém v roce 1991 a v období let 2000 až 2001 asi dosud největší změnu jak ve způsobu výuky a výcviku, tak i zkoušek. V těchto letech došlo i k tehdy novému rozdělení skupin řidičského oprávnění.

Svazarmovský systém nám tehdy záviděla většina Evropy. Tím se nechci klanět tehdejšímu režimu, ale v tomto období to byl opravdu vypiplaný systém s výborně propracovanou učební osnovou, když pomineme do toho zahrnutou politickou agitaci. Bohužel k tomu už v dalších letech následujících změn nebylo přihlíženo při tvorbě nových zákonů a předpisů a celý systém se začal pomalu a jistě hroutit. Když rychleji poskočím až po současný stav, tak teď se nacházíme ve fázi smrtelné agónie systému, jestli lze vůbec ještě použít název systém. Po celou dobu tvorby nových zákonů a předpisů souvisejících s autoškolstvím nebyl brán v potaz fakt ohromného nárůstu automobilové dopravy. Nešťastně byl do pozadí zatlačen hlavní faktor - výchova zodpovědného řidiče a to již od prvopočátku jeho cesty do silničního provozu. Dopravní politika ČR se tvořila jen na papíře, tabulkově a neměla několik let pevný koncept. V posledních zhruba sedmi letech se sice vyrojilo pár kampaní a počinů zabývajích se bezpečností provozu, ovšem to už mělo být o hodně dřív. Tato negramotnost klasických zásad bezpečné jízdy a slušného chování v silničním provozu se odrazila vlastně v celé jedné generaci. Zbytek Evropy, obzvláště ten západní, nám utekl mílovými kroky daleko a my jen přihlíželi, jak se nám to tady začíná vše doslova rozpadat. Dopravní legislativa se začala stávat velmi nepřehlednou horou zákonů a vyhlášek a řidiči, ty si s tím poraď jak chceš! Někteří si s tím poradili rychle a snadno, vědí jaká jsou jejich práva, ale když se mluví o povinnostech, tak mlčí nebo křičí.

A jak na to reagovaly autoškoly? Právě tyto nejasné vztahy mezi jednotlivými předpisy a jisté benevolence v provozování autoškol a průběhu závěrečných zkoušek dokonaly své. Z učitele autoškoly se stal podřadný dělník odjíždějící co nejvíce žáků za co nejmenší ceny kurzu a s tím i korespondující nutnost udržet si minimální provozní náklady. Vznikly nám autoškoly přesně fungující na tomto systému, bez učeben a potřebného vybavení, s nasmlouvanými vozidly a učebními pomůckami, které byly k vidění jen na papíře. Žák dostal knížku do ruky se slovy nauč se to doma a než přijdeš na první hodinu jízdy, tak se někde nauč rozjíždět, točit řídítky a udržet se na motorce. Neboj se, zkoušku nějak zvládneš. Kontroly dodržování podmínek výuky a výcviku probíhaly a probíhají vždy jen v papírové podobě s obvyklou dávkou byrokratické zátěže, na kterou jsme zvyklí ve všech oborech podnikání. Správně vyplněné kolonky, datumy, podpisy atd. Praktické kontroly žádné. Další noční můra v autoškolství, cena kurzu. Jen tak na připomínku, ekonomická cena kurzu pro sk. B (osobní auto) při současných podmínkách výcviku je propočítána zhruba okolo částky 12 000 Kč. Ovšem jsou k vidění i kurzy pro skupiny B za pět tisícovek. Je to už jen důsledek všech nedokonalostí tohoto zastaralého schématu výuky a výcviku a konečný dopad na všechny provozovatele autoškol, kteří si chtějí udržet úroveň. Vrcholem této skládačky ale bude vždy ta finální fáze – závěrečné zkoušky.

Co nás tedy čeká, respektive nově začínající řidiče? Koncepce nového zákona o autoškolství je prezentována jako revoluční. Ano, po takové době kdy se nic nedělo a vše stačilo časem zkostnatět je to správné slovo. Jelikož se zatím jedná o koncept a fáze schvalování na úrovni poslanecké sněmovny a vlády, je v momentě věcného návrhu zákona pro meziresortní připomínkové řízení, tak se dá předpokládat jeho uvedení v činnost nejdříve počátkem roku 2014. Odvážnější prognózy tvrdí polovinu roku 2013, což je podle mého názoru nezvládnutelný termín.

Nový zákon o autoškolství kompletně změní systém výuky, ověřování získaných znalostí i dovedností a chování žadatelů o řidičská oprávnění. Revoluční změnou má být už samotná cesta k řidičskému oprávnění, která bude dvoufázová. Zkoušky budou probíhat pod státním dohledem u nově vzniklé zkušební organizace, která by po pěti letech měla být nejen samofinancovatelná, ale umožňovat také vlastní investice do prevence a infrastruktury. Pro nové žadatele se chystá řidičský průkaz na zkoušku a test vnímání rizik. To je stručně jen výčet toho nejdůležitějšího.

Jedním z cílů nového zákona je vychovat vysoce profesionální komisaře, kteří budou mít v oblasti výcviku autoškol silný respekt a budou sami motivovaní se neustále vzdělávat. „Zákon by tak měl díky vyšší kontrole eliminovat stávající vysokou míru korupčního jednání při výkonu zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, kdy jsou v této souvislosti v ČR trestně stíhány už desítky zkušebních komisařů,“ cituji slova odstupujícího ministra dopravy Pavla Dobeše.

Nový předpis si klade také za cíl přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, doufejme. Potom určitě budeme moci tvrdit, že získání řidičského oprávnění by se mělo stát vrcholným stádiem základního vzdělávání v dopravě a zároveň počátkem dalšího celoživotního vzdělávání. Žák, který bude chtít získat řidičské oprávnění, bude muset v autoškole absolvovat teorii a první praktické dovednosti s řízením vozidla na vyhrazeném místě pro výuku. Pokud si osvojí základní ovládání vozidla a zvládne teoretické učivo, bude skládat první část zkoušky před zkušebním komisařem, tj. zkoušku z pravidel silničního provozu a zkoušku z ovládání vozidla na cvičné ploše zkušební organizace. Teprve poté žák s instruktorem vyrazí do silničního provozu, kde bude pokračovat v praktickém výcviku. „Jakmile si žadatel osvojí základní znalosti a dovednosti v řízení příslušné skupiny vozidel, bude připuštěn k závěrečné zkoušce z praktické jízdy, která bude posledním stádiem zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel příslušné skupiny. U zkoušky řidičů motocyklů dochází k zásadní změně, kdy žadatel bude vykonávat zkoušku zcela samostatně bez přítomnosti zkušebního komisaře na výcvikovém vozidle,“ vysvětlil nám chystané změny Karel Bezděkovský z odboru provozu silničních vozidel Ministerstva dopravy.

Zkoušce z praktické jízdy bude předcházet test vnímání rizik a u prvožadatelů se počítá s tzv. řidičským průkazem na zkoušku, se zkušební dobou na jeden rok. Začínající řidiči budou mít k dispozici snížený počet osmi dosažitelných bodů, přičemž zkušební režim bude možné prodloužit pouze dvakrát. Se dvěma opravnými termíny se počítá rovněž u samotných zkoušek. Některé druhy zkoušek bude možné nově vykonávat i mimo úřední dobu úřadu, ve večerních hodinách a o víkendu. Zkušební místa se plánují pouze ve větších městech s vhodným dopravním prostředím. Zabrání se tak situaci, kdy někteří žáci skládali zkoušky v malém, nerušném provozu, a nebylo tak možné důkladně ověřit jejich praktické dovednosti s řízením vozidla v různých intenzitách provozu. Zkouška z praktické jízdy bude monitorována prostřednictvím kamerového systému se záznamem dopravní situace před vozidlem, chování a reakcí žadatele ve vozidle a zároveň bude zařízení propojeno s GPS pro monitoring celého průběhu zkoušky včetně trasy, úkonů apod. Bude tak průkazné, kam a jak vozidlo jelo a jakým způsobem uchazeč reagoval na jednotlivé podněty. Záznamy pak budou sloužit zejména jako podklad pro případné námitky žadatelů.

Zákon má širokou podporu Asociace autoškol ČR i Profesního společenství autoškol ČR a získal nejvyšší hodnocení i v rámci Evropské unie. Jeho dlouhodobým cílem je návrat k tradici vysoké kvality českého autoškolství s kvalitními učiteli, erudovanými a motivovanými zkušebními komisaři a vzdělanými žáky, s akcentem na eliminaci korupčního prostředí a změnu hodnotových postojů napříč celou společností, která v konečném důsledku povede ke zvýšení bezpečnosti na našich silnicích.

Zní to odvážně a popravdě mám rád jakékoliv pozitivní změny, těch je tady naznačeno víc než dost. Jediného čeho se obávám je opět ten zlovolný úřední šiml. Doufejme, že vyhraje zdravý rozum a budeme mít čas na opravdovou práci a nebudeme muset mít několik sekretářek na zvládnutí papírové agendy. To ovšem vyřeší prováděcí vyhlášky k danému zákonu a ty jsou ještě v nedohlednu.

Na závěr vzdávám hold Ministertsvu dopravy, respektive jeho odborníkům zabývajících se silniční dopravou, že i když hodně pozdě, řečeno dost jemně minutu po dvanácté, konečně po dvaceti letech pochopili důležitost vytvoření kvalitní výstupní kontroly a na to navazující předchozí inovativní výuku a výcvik. Máme tedy šanci opět začít vypouštět do provozu zodpovědné a přemýšlející řidiče. Autoškoly a jejich učitelé by tak mohli být zase hrdí na svoji odvedenou práci. Bude to ale trvat nějaký ten čas.

Prezentaci návrhu nového zákona si můžete přečíst zde.

Sledování vývoje schvalovacího procesu zákona najdete na tomto odkazu.

V článku byly použity materiály Ministerstva Dopravy ČR.

Přibližně podle anglického vzoru by měl probíhat výcvik i závěrečná zkouška na jednostopé stroje.

• Přidat komentář +
• Publikováno: 19.11.2012
• Zařazeno v:
  • Novinky
• Autor:
  • Petr Sluka