Iron Fist: Macco Motors Suzuki Katana

Publikov�no: 1.6.2015

Za?~Yazeno v:

Novinky

Autor:

David Siegl

Suzuki Katana, myslíme ta pravá Katana, je z dnešního pohledu poněkud zvláštní stroj, který budí pozornost. Podle dnešních měřítek je lehce za zenitem, ale není důvod si alespoň nevypůjčit jméno.

Macco Motors, společnost která sice neoplývá rozsáhlým portfoliem upravených strojů, se postarala o klasickou stavbu ze starého železa s názvem Suzuki GSX1100. Většina z nás ví, jak tento motocykl vypadá a původní majitel Peter, Angličan žijící ve Španělsku, si se svým strojem z roku 1984 užil také své. Byl to jeho počátek ježdění na velkých motocyklech a protloukal se světem na stařičkém GSX jak v Anglii, tak i v nové domovině ve Španělsku. I přesto, že nastal čas na upgrade, na koupi něčeho novějšího, nedokázal se přinutit ji prodat. Zaparkoval ji v kůlně, aby se po dlouhých osmi letech odhodlal propůjčit ji Josemu a Titovi z Macco Motors.

Motocykl však vypadal jako kdyby se chystal do šrotu. Stav byl velmi zbídačelý, všechno zrezivělé, špinavé a nefunkční, a to i po motorové stránce. Zde to tedy chtělo pořádné odhodlání a nový kandidát GSX 1100 měl vstát z popela. Největší starost měli hoši o renovaci motoru, ale nakonec se rozhodli, že do toho půjdou. Jakmile se stroj dostal do dílny, okamžitě je napadl ideální název vhodný i pro stylový café facer, Suzuki Katana. Nová řídítka, jednosic, nový tvar palivové nádrže a svalnatý design. Nic víc.

Jenomže, když své nápady přetlumočili Peterovi, byl na rozpacích. Představoval si spíše klasická cestovní řídítka, pro větší pohodlí, sedlo pro spolujezdce, aby mohl jezdit s jeho přítelkyní, a v neposlední řadě toužil i po jasně rozpoznatelné nádrži typu Suzuki Katana. Peter má obě ruce potetované a jedno z tetování je logo Suzuki Katana, takže se hoši rozhodli splnit veškeré požadavky a ustoupit ze svých nároků na sobeckou jednomístnou bestii. Tito a Jose hodily své nápady do Photoshopu a překopali celkový vzhled. Počínaje dvěma bočními panely, které navazují na palivovou nádrž, přes sedlo, na kterém se spolujezdec usadí i dost pohodlně. Kmitání kluků mezi monitorem od počítače a k modelu sedačky v měřítku 1:1 se vyplatilo.

Peter byl spokojen a mohlo se tedy začít řezat a svářet. Podsedlovka se zkrátila a navařil se nový tvarově jiný pomocný rám. Ručně kované boční panely, o které se postaral kamarád Manolo Gallo, mají udržet zátěž i spolucestujícího. Vše ale byla dětská hra ve srovnání s úpravami na motoru. Když pánové poprvé nakoukli alespoň na vzduchový filtr, tak v prostoru airboxu leželo mrtvé neidetifikovatelné zvíře, no zkrátka něco jako gekon. To však nebylo všechno, bylo neuvěřitelné, že potom co napojili baterii na kabely a zkusily motor natočit. Po chvíli se jim to podařilo, ale po rozborce zjistili,že je plný bahna. Vnitřek se komplet vyčistil a nová vložka filtru KN a Vance Hines výfuky bez dB killeru zajistili, aby motor mohl ještě lépe dýchat.

Pro zlepšení suspenze se na předek namontovala obrácené vidlice z modelu GSX-R, která ve společnosti čtyřpístkových brzdových třmenů značky Nissin a novým sedmnáctipalcovým ráfkem dělá jízdu přívětivější. Vzadu se pak muselo taky upravovat a tak na tříramenném ráfku z lehké slitiny ze Suzuki Bandit GSF 600 ční nové pryže a sekundují jim tlumiče od značky Öhlins. Kokpit pak tvoří Renthal řídítka, která nejsou nakonec tak cestovní, protože by se sem nehodily, ale jsou rozhodně lepší než sportovní rohy. Jednoduchý analogový tachometr a jiná sestava osvětlení včetně blinkrů jsou nutností. Potěší rovněž nové stupačky a přední blatník ze Suzuki GSX-R, který byl upraven, aby se sem vešel.

Černé lakování je sázkou na jistotu a u takto chladné stavby, která žádá zvýraznění svalů, je to pak tutovka. První svezení pak nutilo myšlenky na styl něco jako retro bojovník, ale hoši všem vzkazují, že tohle je reálná ocelová pěst, tedy Iron Fist. Majitel Peter si pak motocykl raději odvezl až po půlnoci, kdy v ulicích nebylo ani živáčka.