9. ročník Honda Fest 2018: reportáž z Krkonoš

Publikov�no: 14.9.2018

Za?~Yazeno v:

Život motorkáře

Autor:

Gabriela Pospíšilová

Neznám nikoho, kdo by se těšil na konec prázdnin tak jako já. Pět dní v sedle motocyklu po krásných silnicích, s perfektní partou lidí a s dokonalým programem na každý den, to je tradiční akce Honda Fest. Letos se přesunul do horského letoviska pod Čertovou horou, do Harrachova.

Smyslem celé akce pořádané českým zastoupením značky, je spojit lidi, kteří v sobě mají genetický kód s označením Honda a kteří si chtějí užít pár dní skvělé zábavy v přítomnosti stejně „postižených“ lidí. Na každý den je pro ně připravená vyjížďková trasa vedená převážně po vedlejších silnicích, která vás provede zajímavými místy, kam by vás třeba ani nenapadlo samotné zajet. Odpoledne si můžete otestovat téměř všechny modely značky Honda, včetně nejžhavějších novinek a večer je pro vás připraven program, který je do posledního dne před začátkem Festu držen v tajnosti. Ale po zkušenosti z minulého ročníku můžu říct, že bude stát za to. A taky stál!

Pro velké množství návštěvníků je Honda Fest tradiční akcí a netrpělivě čekají na vyvěšení pozvánky na webových stránkách Hondy. Množství míst je omezeno, a tak se ani není čemu divit, že je během pár dní vše obsazeno. Často jsem během akce zaslechla, že by to mělo být pro více účastníků, jak se nedostalo na jejich kamarády a podobně. Jenomže to je právě to, co dělá z Festu jeden z nejlepších počinů sezóny. Není to žádná masová akce, tohle setkání má svoje „rodinné kouzlo“, má to i díky tomu, že si celý Fest připravují a organizují lidé z Hondy sami. Většina z účastníků si asi ani neuvědomuje, jak náročné je to vše zorganizovat, najít hotel, který by splňoval ubytovací kapacitu a kvalitu služeb, zajistit a připravit testovací motocykly, přichystat zajímavý večerní program a po celou dobu být všem k dispozici, aby vyřešili jakýkoliv sebemenší zádrhel.

Devátý ročník Honda Festu měl zázemí v hotelu Orea Resort Sklář. Odtud jsme každý den vyjížděli na zhruba 220 kilometrový okruh, zvolit jste si však mohli i zkrácenou variantu. Tentokrát to však bylo pro účastníky ještě mnohem zajímavější. Během cesty totiž plnili úkoly zadané v itineráři trasy, a díky nim jste se tak mohli podívat do malých, většinou soukromých, muzeí, výstav nebo obhlížet architektonické památky. Večer se pak z odpovědí losovali výherci o atraktivní ceny, které věnovala Honda a ostatní sponzoři.

Organizátoři nás povodili nejen po klikatých krkonošských silničkách, ale svezli jsme se i po Jizerkách, zamířili na Ještěd, projeli hořické zatáčky a náchodský kraj a zmokli jsme v německém Zittau. Někteří měli to štěstí, že tomu ujeli a před deštěm se stihli schovat v Pekelných dolech. Většina cest je záměrně vedena mimo hlavní tahy, kde není takový provoz a vy si tak můžete užít nejen samotnou jízdu, ale i okolní krajinu kolem vás. Letos mi doprovod dělala Africa Twin a lepšího parťáka na svezení jsem si ani nemohla přát, však si to můžete přečíst v jejím testu.

Odpolední program byl ve znamení testování motocyklů, odpočinku nebo užívání si wellness služeb hotelu. Největší zájem byl o test novinek v čele s GL 1800 Gold Wing ať už v manuálu nebo s automatem, v těsném sledu za ním byl Africa Twin Adventure Sports a naháč CB1000R. Zájem však byl stále i o klasickou Africa Twin a kdo si chtěl „zablbnout“, mohl na malé Monkey. Ostatně co se dá s Goldwingem nebo malou Monkey provádět nám předvedl Míra Lisý, kdo jej zná, tak ví, že dokud s nimi nepojede po zadním kole, tak je nenechá být. Většina z nás doslova zírala, s jakou lehkostí projel slalom mezi kužely s „golďasem“ a s úsměvem na rtech jej postavil na zadní i se spolejzdcem.

Každý večer byl spojen se zajímavým povídáním o tom, kam všude se dá na motocyklu dojet. Ať už to byl Tomáš „Awia“ Hajdúch, který vyrazil s Afrikou do Afriky a procestoval tam Tunis nebo Dominika Gawliczková a její příběh o tom, jak se dá na malém skútru projet Jižní Amerika. Radek „Gas“ Michna nechal účastníky nakouknout do života motoristického novináře a prozradil, jak probíhá mezinárodní prezentace nového motocyklu, jak náročné je focení fotografií, které ve finále vypadají naprosto dokonale, a jak se vlastně rodí budoucí článek do časopisu.

Do Střední Ameriky jsme se vrátili i následující večer a to v podání Vagamundos alias Honzy „Dona Juana“ Révaie a Pavla „Zorra“ Lišky. Salvy smíchu diváků doprovázely celé jejich povídání doprovázené vtipnými fotografiemi a videi. Hřebem posledního večera byl ohňostroj a losování tomboly. Tentokrát se rozdávaly dvě hlavní ceny - bezplatné týdenní zapůjčení Afriky a Gold Winga. Radost obou výherců neznala mezí a oba ihned věděli, kam s nimi vyrazí.

Devátý ročník Honda Festu se lidem z Hondy povedl naprosto skvěle. Za tuhle práci jim patří jedno velké poděkování, protože to vše stojí jen a pouze na nich a jenom díky nim odjížděli účastníci s úsměvem na rtech. Už teď je mi jasné, že desátý jubilejní ročník bude obsazený ještě rychleji než ten letošní.

PS: Za mě posílám ještě jedno malé poděkování táborským Motoděvkám, za skvělý doprovod do Krkonoš i zpět. Ale svezli jsme se, co? :)