Vladimír Šnajdr potvrdil start ve finské Imatře

• Publikov�no: 30.7.2016
• Za?~Yazeno v:
  • Sport
• Autor:
  • Jiří Mikšík

Na přírodních okruzích jezdí jenom třetí sezonu, no za tak krátký čas má na svém kontě množství úspěchů. Tituly mistra České republiky ve třídě Twin, pódia ze závodů belgického šampionátu v Chimay a Oostende a také pořád plnou hlavu plánů.

Přičemž začátkem srpna na něj čeká premiérové vystoupení na plošině spolujezdce sajdkáry na České TT v Hořicích a za dva týdny později také start ve finské Imatře na závodech seriálu IRRC. V následujícím rozhovoru se nám představí Vladimír Šnajdr.

Vldouš, patříš mezi jezdce, kteří začínali na motorce později, nebo se tvé první zkušenosti řadí k pinčlům, mustangům nebo simsonům již v dětském věku, jak je tomu u mnohých tvých kolegů? „Měl jsem od mala tu výhodu, že moje celá rodina měla velmi kladný vztah k motorkám. Můj otec mě dokonce brával na závody, protože tam sám pracoval jako technický komisař. Šlo to tedy postupně - nejdřív Simson, pak Gilera 125, Suzuki DR 800S, Honda CBR 600F a pak už to šlo ráz na ráz, většinou to byly rychlé superbiky.“

Na přírodních okruzích si začal jezdit v roce 2014, jistě si ale zkušenosti s motorkami měl. Kde všude si jezdil před svým vstupem do road racingu? „Když jsme po běžných silnicích začali jezdit dost rychle, tak přišlo rozhodnutí zkusit okruh. Tam jsem teprve zjistil, jak málo se dá motorka v běžném provozu využít a jak špatný jezdec jsem na silnici byl. Přišla první motoškola s Ondrou Lelkem a první agenturní ježdění. Tam jsem nabíral zkušenosti. Kolem roku 2010 jsme se dali dohromady s Aldou Nechvátalem, který byl už tenkrát sakra rychlý. Přišel i první vyhraný závod v seriálu CEC a vlastně od té doby to s Aldou táhneme za jeden provaz.“

Jak přišlo k rozhodnutí začít jezdit přírodní okruhy? „V tomhle jsem měl jasno skoro od začátku a vše jsem dělal pro start v Hořicích. Je to opravdová mekka road racingu u nás a ke všemu mám k tomuhle okruhu vztah díky tátovi. I díky tomu, že ho beru jako svůj domácí okruh.“

Daří se ti na různých okruzích, prozraď, které, kromě Hořic, jsou tvé nejoblíbenější tratě? „Po Hořicích mám z českých tratí rád Těrlicko. Je sice úplně odlišná od Hořic, ale ta trať se mi prostě libí a ke všemu tam jsou famózní fanoušci. Z těch zahraničních bych vyzdvihnul Oostende. Trať, která mě okouzlila na první pohled. V podstatě asi nemám neoblíbenou trať, ale když se jedou Hořice a Těrlicko, tak tam se opravdu těším.“

Po první sezoně na přírodních okruzích si loni šel ve výsledcích řádným skokem směrem nahoru, čím to bylo? Přišel jsi k lepší technice, nebo si máknul také ty sám na své fyzičce? „Tak určitě jsem se snažil sebe připravit na 100%. Běh, kolo, plavání… Ale sebekriticky musím říct, že bez šikovných rukou Michala Čápa bych nebyl tam kde jsem. Uměl připravit motorku, která skutečně smazávala moje chyby a přímém kontaktu s konkurenci mě doslova vystřelovala vpřed. Je to vidět i tenhle rok, konkurence má opět lepší stroje a už to není tak jednoduché zajíždět stabilní výsledky. Zatím se to ale daří, tak snad to vydrží :-)

Kromě závodů na domácích přírodních okruzích si vyzkoušel jak chutí zahraniční tratě v rámci mezinárodního seriálu International Road Racing Championship, kde si loni, například v belgickém Chimay vybojoval skvělé třetí místo. Dá se srovnat kvalita závodů v zahraničí s těmi, které se jezdí u nás? “Ano, venku se i opravdu dařilo. Kromě podia v Chimay jsem vyjel bedny i v Oostende. Kvalita závodů si myslím, že je na podobné úrovni. Máme ale tu výhodu, že u nás jsou twiny na vzestupu, rošt je naplněný, přibývají další lidé a v Belgii to trošku stagnuje. Pravidelně tam jezdí 15 - 20 motorek, lidé se tam nemění. Co se týká techniky, tak je to srovnatelné. První desítka má už víc upravené motorky a lidé na chvostu jedou čistou sérii.„

Když už jsme při těch úspěších, považuješ je za svůj životný úspěch, nebo si vzpomeneš na nějaké jiné? “Tak nejradši vzpomínám na mojí první bednu v Hořicích. Zajel jsem tam třetí místo, ale sám v sobě jsem pro sebe vyhrál. Nepopsatelný pocit, tohle se musí zažít. Životním úspěchem bych to ale taky nenazval, ten určitě ještě přijde :-)„

Letos se ti daří opět, už teď si mistrem České republiky AČR, o prvenství bojuješ i v seriálu M ČR v rámci CAMS, znamená to tedy, že tě v srpnu uvidíme taky na závodech ve slovenských Piešťanech, které se po dvaceti letech vrací do kalendáře? “Tenhle rok se opravdu povedl a musím říct, že si vítězství cením i proto, že konkurence se dost srovnala. První pětka je na dráze většinou hodně našlápnutá. Rozhodnutí výběru závodu padlo teprve včera a bohužel do Piešťan nepřijedu. Vím, že tím celkem zásadně přicházím o možnost vybojovat titul i v CAMS, ale přiklonil jsem se k nabídce z Imatry. Plán, který jsme si na jaře v týmu dali, dopadl na výbornou, tak je na řadě nějaký bonus. Minulý rok to byla Belgie, tenhle rok to bude Finsko.„

V Brně na Jarní ceně jsem si všiml, že sis na sezonu rok obstaral ještě jednoho Twina, bereš obě motorky i do Imatry? “No to je věc kterou teď ještě nevím. Vše se asi bude odvíjet od dopravy. Pokud pojedeme s Aldou dohromady, tak druhý motocykl bude muset zůstat doma, už by se nevešel. V tom případě nevím, který upřednostním. Zatím nejsem rozhodnutý, která je motorka č. 1. Kawasaki je lehká a silná na brzdách. Suzuki má zase silný motor a je parádně stabilní. Asi se mrknu na onboardy a pokusím se vymyslet, která z těch motorek by tam mohla být lepší. Hodně mi asi pomůže i Tukka Korhonen, se kterým jsem v kontaktu. Společně s Pavlem Kočím mně zkouší start ve Finsku co nejvíc ulehčit.„

Troufáš si tipnout své umístění ve Finsku? “Řeknu to trošku výmluvně. Chtěl bych tam ukázat, že v Čechách umíme twiny jezdit. Do nějakých konkrétnějších umístění se nebudu pouštět. Bude to hodně zajímavé. Klasické twiny, tak jak je známe, se nepojedou. Pojede se třída Lightweight a společně pojedou 250GP, klasické twiny 650 vodou chlazené a tzv. thunder twin, to jsou litrové dvouválce vzduchem chlazené. Toho já moc velký zastánce nejsem, ale nejsem pořadatel. Každá ta motorka jede jinak, má jiný průběh, a kdyby bylo na mě, tak by tyhle motorky neměly jet spolu.„

Nedávno jsem četl předběžnou startovku na závody České Tourist Trophy, která se jede za týden v Hořicích. Jméno Vladimír Šnajdr ve startovní listině sajdkárů asi nebude len shoda jmen, viď? :-) “Není to náhoda. Partu kolem side Z43 znám déle a už nějaký čas spolu mluvíme o tom, že bych to zkusil. Petra Kulhánková se bude muset věnovat v Hořicích pořádání závodů, takže jsem přijal tuhle výzvu. Tenhle víkend bych si chtěl hlavně užít, výsledek pro mě bude druhořadý.„

Na začátku sezony si vyjádřil touhu startovat letos na Manx Grand Prix na ostrově Man. Jak to s tvou účastí vypadá? “Je to velmi jednoduché, vše bylo domluveno a už jsem konkrétně jednal s pořadateli o mém startu na Manxu. Bohužel jsem se nechal napálit od člověka, který mi nasliboval podporu a u slibů zůstal. Tenhle rok se i kříží s termínem Imatry, takže je rozhodnuto. O startu na Manxu příští rok nic říkat nebudu, snad jen to, že se dál budu snažit, se tam dostat.„

Jaký je tedy tvůj plán závodů do konce letošní sezony? “Pojedu side v Hořicích na ČTT, dál už pak pojedu na twinu - Imatra, Volárna, Dymokury a sezonu ukončím jako minulý rok ve Frohburgu.„

Můžeš nám již dnes prozradit své plány do sezony 2017? “Na to je ještě hodně brzy, určitě opět rozhodnou finance."

Držím palce, ať se ti daří i nadále a ať ti to co nejlépe dopadne i v Imatře!

Rozhovor připravil a foto Richard Karnok

• Přidat komentář +
• Publikováno: 30.7.2016
• Zařazeno v:
  • Sport
• Autor:
  • Jiří Mikšík