Reklama

Po 160. v Brně o body do MS: Od Perrise až po Marqueze

Grand Prix České republiky 2018 startuje už 3. srpna. Až se v neděli 5. srpna postaví závodníci MotoGP na start, překonají hned několik milníků ve světové historii motocyklového závodění.

Statisticky si závod Grand Prix České republiky upevní postavení druhého nejtradičnějšího podniku v celém šampionátu mistrovství světa MotoGP. Až v neděli 5. srpna zhasnou na semaforu světla a jezdci MotoGP vjedou do prvního kola závodu, bude to už po 160. v brněnské historii světového šampionátu.

Na Masarykově okruhu – ve všech jeho modifikacích a napříč všemi kubaturami – od roku 1965 do dneška odstartovalo už 159 závodů mistrovství světa silničních motocyklů.

To z Brna dělá druhou nejstarší Velkou cenu v současném kalendáři MotoGP. První místo drží s velikým náskokem nizozemský Assen, který nevynechal od roku 1949 ani jeden ročník a letos v červnu oslavil už 268. závod.

Za Brnem je opět s výrazným odstupem Sachsenring, tam jezdci vyrazili do závodu sto patnáctkrát.

V roce 1965 se tehdy naplnil sen celých generací jak fanoušků, tak i pořadatelů. Do Brna se sjeli nejlepší motocykloví jezdci světa, aby zde bojovali o mistrovské body. Tato světová premiéra 25. července 1965 zaznamenala i divácký rekord, kterých přišlo na Masarykův okruh přes čtvrt milionu.

Prvním historickým vítězem se stal Angličan s kanadským pasem Frank Perris s motocyklem Suzuki. Pro historicky první mistrovský bod, na domácí trati vůbec, si přijel František Boček s ČZ, který byl odmávnut jako šestý. A jednalo se o kubaturu 125 ccm.

Pokud se podíváme na statistiku nejstarších okruhů, pak Brno stále zůstává na stupních vítězů, jen si prohodí pozici se Sachsenringem. V tehdejším východním Německu se totiž jelo poprvé už v roce 1961, tedy čtyři roky před Brnem.

A pokud vezmeme v potaz jen závody nejprestižnější kubatury MotoGP/500 ccm, i zde je Brno na stupních vítězů – na druhém místě opět za Assenem se 41 závody královské kubatury (500 ccm/MotoGP) před Spa – Francorchamps. V Assenu startovaly nejsilnější stroje už sedmdesátkrát, ve Spa, které z kalendáře definitivně vypadlo v roce 1991, čtyřicetkrát.

V dílčích statistikách ovšem brněnská trať drží i několik celosvětových „nej“. Některá už nikdy nebudou překonána. Tak třeba: Grand Prix Československa 1982 byla úplně posledním závodem v historii mistrovství světa, která se jela na přírodním okruhu. Brno dostalo bezpečnostní výjimku stejně jako finská Imatra, kde se závodilo týden o týden dřív, další rok už ale závody z Československa i z Finska zmizely. A zatímco na sever Evropy se už nevrátily, v Brně se podařilo tradici obnovit v roce 1987 na novém okruhu, který slouží dodnes.

Posledním vítězem na «starém Masecu» v kubatuře sólo se stal Belgičan Didier de Radigues na motocyklu Chevallier, který vyhrál závod kubatury do 350 ccm. Byl to zároveň poslední závod kubatury třistapadesátek o mistrovské body vůbec! Ovšem úplně posledním vítězem na «starém Masecu» byl sidecarista Alain Michel z Francie se strojem Seymaz (spolujezdec Michael Burkhardt z Německa).

Prvním historickým vítězem na «Automotodromu» před 130 000 diváky na 14 okruhů nové trati se stal Švýcar Stefan Dörflinger na motocyklu Krauser o objemu 80 ccm. Od roku 2014 drží Masarykův okruh další rekord – Karel Hanika totiž projel cílem závodu Moto3 na patnáctém místě se ztrátou pouhé 1,838 vteřiny na vítěze. To je nejtěsnější výsledek za celých 65 let historie šampionátu napříč kubaturami. Nikdy jindy se nejlepší patnáctka jezdců nevměstnala do tak krátkého časového úseku.

Kdo je na Masarykově okruhu nejúspěšnějším jezdcem všech dob? Tak to nelze tak jednoznačně říci. Ale je možné, že letos by se to mohlo rozsoudit. O prvenství se totiž v současnosti dělí tři legendární italští jezdci – Giacomo Agostini, Max Biaggi a Valentino Rossi. Všichni nasbírali na Masarykově okruhu sedm prvenství.

Jediným aktivním jezdcem z nejlepší trojice je Valentino Rossi. Nyní je v šampionátu na druhém místě a je tedy velká pravděpodobnost, že by se mu mohlo letos podařit „urvat“ titul nejúspěšnějšího jezdce všech dob na Masarykově okruhu pro sebe. Pokud bychom přece jen chtěli nějaké pořadí stanovit, pak bychom jako měřítko mohli použít počet vítězství v «premier class». V takovém případě se do čela dostává právě Valentino Rossi s pěti triumfy, za ním je Giacomo Agostini se čtyřmi vítězstvími, Max Biaggi, Wayne Rainey a Mike Hailwood mají tři prvenství a dvakrát byli odmávnuti šachovnicovým praporkem jako vítězové «premier class» Casey Stoner, Marc Marquez, Jorge Lorenzo, Dani Pedrosa, Mike Doohan, Wayne Gardner a Phil Read.

Jediným jezdcem kubatur sólo, který dokázal vyhrát závod mistrovství světa jak na starém, tak na novém okruhu, je potom Němec Toni Mang.

Ovšem na starém i novém okruhu vyhrál rovněž Španěl Carlos Cardus, závod 250tek započítávaný do Mistrovství Evropy 1983 a stejnou kubaturu v roce 1990 v šampionátu světovém.

Rodinná dynastie Bradlů má rovněž rekord: Jak otec Helmut (250 ccm - 1991), tak syn Stefan (125 ccm - 2008), dokázali v Brně na Masarykově okruhu vyhrát.

Absolutním rekordmanem je ovšem sidecarista Rolf Biland ze Švýcarska, ten dokázal v Brně vyhrát celkem 9x a to 3x na starém okruhu a 6x na okruhu novém.

Čeští jezdci na Masarykově okruhu ve světové konkurenci bohužel nikdy nevyhráli. Souviselo to samozřejmě i s tím, jak technika tuzemských výrobců motorek ztrácela krok se světovou konkurencí, i ti nejslavnější Češi pak jen těžko mohli konkurovat světovým jménům.

Nejlepším domácím jezdcem na brněnské trati je Bohumil Staša, který vybojoval na strakonické ČZ v roce 1971 druhé místo ve třistapadesátkách a 1969 byl odmávnut na třetím místě v půllitrech rovněž s motocyklem ČZ. Na třetím místě dojel na Jawě 350 ccm v roce 1968 František Šťastný a třetí místo získal v roce 2007 Lukáš Pešek s motocyklem Derbi v kubatuře 125 ccm - což je jediné pódiové umístění Čecha na Automotodromu.

Posledním českým jezdcem, který zatím v Brně bodoval, pak je lokalmatador Karel Abraham, vloni získal za 13. místo v královské kubatuře 3 mistrovské body.



Login Přihlásit Registrace ›

 
Reklama