Otec a syn: Talent ovládat závodní motocykl se automaticky nedědí

• Publikov�no: 12.10.2017
• Za?~Yazeno v:
  • Sport
• Autor:
  • Jiří Mikšík

Roberts, Rossi, Nieto, Bradl, Öttl – v některých rodinách se stali i synové velmi úspěšní jezdci, ale na straně druhé zase zůstali potomci hodně dlužni svému jménu a na úspěchy otců mohou pouze závistivě pohlížet.

Takže například v «entry list» MS-Moto2 2018 chybí oba bratři Axel a Edgar Ponsové.

Papa Sito Pons, sám mistr světa 250-ccm v letech 1989 a 1990 s motocyklem Honda, sice dělá možné i nemožné, aby oba syny dostal i na příští sezónu do jezdeckého pole Grand Prix, ale zatím je to marné.

Edgar závodí v letošním roce v týmu Pons HP 40 a ve 14 dosavadních závodech získal pouhé 2 body - za P14 v rakouském Spielbergu.

Axel Pons má mezitím už 26 let, absolvoval 140 Grand Prix a v prostřední kubatuře Grand Prix se ještě nikdy neumístil lépe než na 16. místě celkově. Jeho největším úspěchem bylo druhé místo na startovním roštu v Austrálii 2015 a v Malajsii 2016. V závodě pak byl jednou odmávnut v Top-6.

V nizozemském týmu RW Racing už Axel Pons na rok 2018 místo nenašel...! A 22-letý Edgar musel své místo v týmu svého otce rovněž uvolnit jiným - Sito vsadil na dvojici Lorenzo Baldassarri a Héctor Barbera.

Dvojnásobný mistr světa zatím vždy startovní místa svých synů financoval, také 2017 u RW Racing, když tam prostě přenechal materiál Kalex 2016 ze svého vlastního týmu. Pro mladšího syna Edgara chtěl Sito Pons zajistit dokonce druhé místo v MotoGP v týmu Avintia Ducati, ovšem Xavier Siméon ho svou nabídkou 700.000 Euro přeplatil - ačkoliv je tento Belgičan v MS-Moto2 aktuálně na 21. místě.

Sito Pons dokonce nabídl týmovému majiteli Avintia Raúlu Romerovi při Dutch-TT své kompletní mechaniky a sponzorský příspěvek, pokud by Romero angažoval Edgara Ponse.

Přísloví «jablko nepadne daleko od stromu» u některých potomků slavných otců z GP plně odpovídá, u jiných ale padne hodně daleko!

Rodina Ponsových ale není jedinou, kdy potomci přání svých rodičů ve skutečnosti nevyplnili. Přitom si byl Sito Pons po zisku titulu CEV-Moto2 Edgarem před 2 roky jistý, že maldší syn je daleko talentovanější než starší Axel.

A známé a populární jméno může být v některých případech také zátěží.

A talent jezdit rychle na motocyklu se prostě nedá jen tak prostě zdědit.

Randy Mamola, čtyřnásobný více-mistr světa 500-ccm a 13-násobný vítěz Grand Prix, chtěl svého syna Dakotu dostat do GP, ale byly z toho pouze ojedinělé starty. Dakota Mamola nyní pracuje jako «personal assistent» pro Cala Crutchlowa.

Randyho dřívější konkurent v 500-ccm a týmový šéf Kenny Roberts senior se naopak mohl těšit z titulu mistra světa 500-ccm svého syna Kennyho na Suzuki v roce 2000.

«King Kenny» vyhrál mistrovství světa 500 ccm s motocyklem Yamaha v letech 1978, 1979 a 1980.

Ovšem jeho mladší syn, Kurtis Roberts, stačil talent pouze pro mistrovství USA. Nejlepším výsledkem bylo 12. místo při GP Německa 2007.

Kenny Roberts junior je tak jediným synem bývalých mistrů světa, který rovněž získal titul mistra světa.

V rodině Graziana Rossiho ovšem syn seniora překonal mnohonásobně: Graziano vyhrál v roce 1979 tři závody 250-ccm na továrním motocyklu Morbidelli, Valentino má na svém kontě 115 vyhraných závodů GP a devět titulů mistra světa.

A nevlastní bratr Valentina Luca Marini získal letos ve své druhé sezóně závodění v MS-Moto2 už pět umístění v Top-Ten.

Valentino samotný pak s oblibou říká svému otci: „U Lucyho je jasně vidět, že talent máme oba po naší společné matce Stefanii“.

Když Stefan Bradl ve svých 15 letech absolvoval svůj první závod s wild card za tým Red Bull-KTM v 125 ccm, tak už tehdy říkal: „Chci jednou skončit v MS o jedno místo lépe než otec“.

To se mu podařilo o 6 let později - vyhrál MS-Moto2 2011 proti Marcu Márquezovi.

Papa Helmut, pětinásobný vítěz GP, se stal 1991 v 250 ccm vícemistrem světa - za Lucou Cadalorou.

A jedna paralela z Bavorska: Papa Peter Öttl vyhrál pět závodů Grand Prix (80 ccm, 125 ccm) a titul v MS-80 ccm ztratil u nás v Brně až 2 zatáčky před koncem kvůli pádu. Jeho 21-letý syn Philipp je aktuálně v MS-Moto3 v Top-10 a 2018 chce bojovat o titul.

U Australana Wayneho Gardnera, mistra světa 500-ccm 1987 s motocyklem Rothmans-Honda, je ještě hodně brzy tipovat, jak silný bude jednoho dne jeho syn Remy...

Talent zřejmě Remy má, ale tlak úspěšného jména je velký. V MS-Moto3 skončil jednou v Top-10, také v Moto2 se mu to v týmu Tech3 už podařilo.

Skot Niall Mackenzie, v 500 ccm řadu let absolutní světová třída (Yamaha, Suzuki a Honda), celkem sedmkrát na stupních vítězů, sice oba syny k závodění získal (Taylor a Tarran), ale úspěchy stačily pouze k britskému šampionátu, dále už to nešlo: V MS-Moto2 je zatím Tarran u Kiefera bez bodů.

V srpnu tragicky zesnulý 70-letý Angel Nieto, 90-násobný vítěz závodů GP a 13-násobný mistr světa (50 a 125 ccm), sice dostal oba syny Pabla a Angela juniora stejně jako synovce Fonsiho do mistrovství světa, ale zřejmě i on sám od nich očekával více. Pablo vyhrál 2003 na Aprilii GP Portugalska a MS-125 ccm ukončil 2002 na 6. místě, roky nato na sedmém a opět šestém místě.

Bratr Angel «Gelete» Nieto byl 2001 odmávnut v 125-kách dvakrát v Top-5 (Welkom a Jerez). Synovec Fonsi pak dokonce získal v MS-250 v letech 2002 a 2003 celkem pět závodů Grand Prix, 2002 se stal více-mistrem světa na Aprilii. V MS-MotoGP se umístil Fonsi na 11. místě 2007 s Kawasaki, potom odešel do MS-Superbike.

Ostatně nemusíme chodit ani do ciziny, že? Bohumil Staša jr. se ani trochu nepřiblížil úspěchům svého slavného otce Bohumila Staši sr. - o tom není potřeba vůbec diskutovat!

• Přidat komentář 1
• Publikováno: 12.10.2017
• Zařazeno v:
  • Sport
• Autor:
  • Jiří Mikšík