Florian Camathias: Nekorunovaný král závodů sajdkárů

• Publikov�no: 19.12.2016
• Za?~Yazeno v:
  • Sport
• Autor:
  • Jiří Mikšík

Florian Camathias, kterého by neznalý člověk zařadil dle fotografie spíše do «škatulky" bankovních úředníků, byl jeden z největších bojovníků, kteří závodili na motocyklech se třemi koly.

Mám na něho hodně osobní vzpomínku: Bylo mně pouhých 8 let a můj «strýc» Mirek P. dělal na starém Masecu traťáka. Jeho určené místo bylo při výjezdu z obce Bosonohy na levé straně v jedné zahrádce, ovšem předtím se musel přihlásit ve starém depu brněnské Velké ceny. A tam mě vzal s sebou a nevím jakým způsobem se mu podařilo ukecat pana Camathiase, ale já jsem si mohl jako 8-letý «boreček ze štatlu» lehnout do sajdkáru tohoto Švýcara, když ho chystal k technické přejímce.

Samozřejmě, že od té doby jsem byl Camathiasovým možná největším fanouškem a později hodně pozorně - i když zpětně - sledoval jeho skvělou, bohužel ale krátkou sportovní (i životní) kariéru.

Na sidecarovém jevišti se objevil Florian poprvé v roce 1953. To ale startoval rovněž v kubaturách sólo, brzy ale zjistil, že start v několika kubaturách nemůže zůstat natrvalo a nepřinese také žádoucí úspěch. Ostatně toto krédo vyžadoval i od svých spolujezdců, což vedlo k velké migraci v jeho sidecaru. Od roku 1955 se začal zúčastňovat MS-Side a hned ve svém prvním startu a tedy debutu v MS získal v Monze excelentní čtvrté místo. Tehdy byl jeho spolujezdcem Maurice Büla, závodící rovněž ve 250-kách s motocyklem Sportmax. První pódium získala tato švýcarská dvojice v Irsku při Ulster Grand Prix za třetí místo a Maurice Büla s bikem NSU - Sportmax bodoval ještě v sólo závodě, když dojel šestý. Camathias ovšem zvolil kubaturu Sidecar jako prioritu a tak se spolujezdcem stal ze začátku sezóny 1957 Julius Galliker, s kterým už závodil v prvním závodě vůbec, tedy 1954. Od BMW dostal tovární motor a při TT se za něho odměnil třetím místem. Ve druhé polovině této sezóny pak vznikla populární dvojice Camathias - Cecco, když do Florianova sidecaru ulehl Němec Hilmar Cecco ze Singenu.

Dvojice Camathias / Cecco se stala pojmem a 1958 a 1959 také vicemistry světa, 1957 to stačilo na umístění v Top-3. V Brně jsme zažili Floriana Camathiase celkem třikrát a vždy se stal vítězem závodu sidecarů. Ale vždy s jiným spolujezdcem. 1958 u něho «cvičil» místo zraněného Cecca jeho krajan a německý tovární jezdec NSU v sólo kubaturách, Horst Kassner. O rok později vyhrála na starém Masecu nejlepší světová dvojice té doby Camathias / Cecco, aby 1960 startoval na starém Masecu s dalším spolujezdcem, krajanem Rolandem Föllem.

Otázka pouze zněla, kdy se stane a jestli vůbec, Florian konečně mistrem světa? Ale vznikly tři problémy: Kromě určité hospodářské krize u BMW, kdy německá továrna utáhla kohoutky peněz a přestala podporovat závody sidecarů, se na scéně objevily nové dvojice: Scheidegger / Burkhardt, Fath / Wohlgemuth a Deubel / Höhler, později místo něho Hörner. Navíc se sehraná dvojice Camathias a Cecco ještě před zahájením sezóny 1960 rozešla.

Důvod? Hilmar Cecco viděl kromě své kariéry spolujezdce i kariéru závodníka v kubatuře sólo a Florian Camathias chtěl všechno, ale opravdu všechno a získat konečně titul mistra světa. Sólová kariéra Cecca se mu vůbec nelíbila a tak mohlo u tak dvou silných charakterů dojít k jedinému řešení a tím byl rozchod. Z tohoto důvodu musel „experimentovat“ Florian Camathias v MS 1960 se třemi různými spolujezdci, kterými byli: Roland Föll, John Chisnell a Gottfried „Fiston“ Rüfenacht. To ale také znamenalo, že celkový úspěch byl v nedohlednu, navíc Helmut Fath dokázal své motory BMW dostat na úroveň motorů továrních a k tomu měl skvělého spolujezdce: Alfreda Wohlgemutha - takže zasloužený titul získala tato německá dvojice.

Těžko se tomu dá věřit, ale na příští sezónu 1961 se během zimy Camathias a Cecco opět domluvili na spolupráci. Bohužel přišly jarní závody v italské Modeně a s nimi i těžká havárie Floriana a Hilmara. Oba byli převezeni do nemocnice: V noci ale přišla šokující zpráva, Hilmar překvapivě zemřel... První závod sezóny 1961 v MS vyhrála dvojice Helmut Fath / Alfred Wohlgemuth, tedy úřadující mistři světa. Ale bohužel přišly jarní závody, které se nepočítaly do šampionátu a jedním z nich byl závod na Nürburgringu. Tam lídři šampionátu těžce havarovali a spolujezdec Alfred Wohlgemuth na následky zranění zemřel. Aby nebylo černým dnům konec, tak během stejného závodního víkendu havaroval smrtelně i velký přítel našeho Františka Šťastného, anglický soukromník Dickie Dale.

Ale pojďme nazpět k sidecarům: Camathias a Fath mimo hru, Scheidegger / Burkhardt sice naplno motivováni, ale s nekonkurenčním závodním materiálem a tak zbývala jediná dvojice, jako kandidáti na zisk titulu mistra světa: Max Deubel / Emil Hörner, neboť ti stále měli ještě aspoň minimální podporu od továrny. Jelikož na konci sezóny pověsili helmy na pověstný hřebík Fritz Scheidegger a Horst Burkhardt, tak se situace do další sezóny hodně zjednodušila.

„Všechno nebo nic“, byla vždy devíza Florianových úspěchů a tak na rok 1962 přesvědčil Helmuta Fatha, aby se mu staral o jeho motory. Navíc se Camathiasovi podařilo hodně diplomaticky ze sportovního důchodu znovu reaktivovat Horsta Burkhardta, který už se závoděním skončil. Samozřejmě, že hodně naštvaný byl Fritz Scheidegger, když uviděl svého ex-spolujezdce v postranním vozíku největšího soupeře. V prvním závodě sezóny vedl nový pár Florian Camathias / Horst Burkhardt ještě dvě kola před koncem, pak ale malý technický defekt donutil obrýleného Švýcara snížit rychlost a musel se v cíli spokojit s místem druhým. Následovala Tourist Trophy na Isle of Man: V suverénním závodě si jel Florian pro vítězství, když byl z postranního vozíku doslova vymrštěn spolujezdec Horst a s těžkými zraněními převezen do nemocnice. To byl konec sportovní kariéry Horsta Burkhardta. Florian se staral především o zraněného Horsta a na vlastní náklady ho dokonce nechal převést do domácí nemocnice v Hechingenu. Tím se ukázal Camathias jako neobyčejně silný člověk s vynikajícím charakterem. Za Horsta Burkhardta jezdil s Florianem Camathiasem do konce sezóny Angličan Harry Winter a dokonce vyhráli ve Spa a dojeli jako druzí při GP v Německu, což nakonec znamenalo pro Floriana další titul vicemistra světa.

Na rok 1963 angažoval Florian Camathias svého krajana Alfreda Herziga. Herzig závodil 1962 s Claudem Lambertem a ten ho označil jako špičkového spolujezdce. Až do posledního závodu měl Camathias šanci na titul, ale bohužel mu štěstí ani tentokrát nepřálo. Špatný konec sezóny přišel ovšem na berlínském Avusu, kdy prasklý svár znamenal těžkou havárii dvojice Camathias / Herzig, a důsledkem bylo, že Alfred Herzig přišel při amputaci o předloktí. 1964 dostal Florian Camathias od Gilery několik rychlých čtyřválcových motorů, které ještě 1963 jezdil při závodech sólo tým Scuderia Duke. Jako spolujezdec byl opět angažován Roland Föll, který se už svezl s Camathiasem v několika závodech v roce 1960. A Camathiasovi ani nevadilo, že Roland Föll si vymínil účast na několika sólových závodech. Start do sezóny ve Španělsku začal sice vítězstvím, ale pak už byl na řadě Florianův příslovečný «pecháček». Bez jediného mistrovského bodu, ale zato hodně technických defektů. Kapitola Gilera se tak na konci sezóny uzavřela.

Na novou sezónu 1965 se domluvil Camathias se svým krajanem Franzem Ducretem a podařilo se mu získat motor BMW. To sice stačilo na vítězství ve francouzském Rouenu, ale na nějaký boj o titul mistra světa nebylo ani pomyšlení. Páté místo ve Spa sice potvrdilo celkově čtvrté místo v MS, ale to rozhodně nebyl cíl Floriana. Pak přišla škaredá sobota 9. října 1965. Pořadatelé v Brands - Hatch byli rádi, že se Florian zúčastní závodu na tomto krátkém okruhu. Kvůli němu přišlo vždy na tyto závody několik tisíc diváků navíc, bohužel byly to poslední závody Camathiase. Dvojice Camathias - Ducret se několikrát převrátila a oba byli převezeni s těžkých zraněním do nemocnice. O den později selhalo Florianovo srdce a závodní motocyklový svět přišel o jednoho z největších bojovníků vůbec! Ačkoliv se nikdy nestal Camathias mistrem světa, tak se navždy stal závodní sportovní legendou.

• Přidat komentář +
• Publikováno: 19.12.2016
• Zařazeno v:
  • Sport
• Autor:
  • Jiří Mikšík