Co už známe: Ivy - Read, Rossi - Lorenzo. Ale co Rossi - Vinales? 
- Publikovno: 17.12.2016
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Pokud si myslíte, že se historie neopakuje, tak vás možná přesvědčí následující pohled do historie Grand Prix o opaku, shodou okolností se rozhodovalo o titulu mistra světa rovněž mezi dvěma továrními jezdci Yamahy a to hned dokonce ve dvou kubaturách.
Psal se rok 1968: Dvě zbývající japonské značky Honda a Suzuki se rozhodly ukončit své působení v závodech Grand Prix a tak byl «ring volný» pro motocyklovou a hudební továrnu Yamaha (Japonsko). Jediným jejím soupeřem byl východoněmecký «trpaslík» MZ s aktérem Heinzem Rosnerem. Jako tovární jezdci pro Yamahu se v této sezóně představili dva Britové Bill Ivy a Phil Read. Ti měli k dispozici v kubaturách 125 a 250 ccm čtyřválcové motocykly. Hned po prvním závodě tehdejší sezóny 1968 na Nürburgringu, kdy Read vyhrál závod kubatury 125 ccm a v té silnější do 250 ccm nedojel - ovšem Bill Ivy naopak vyhrál ve 250-kách a nebodoval v 125-kách, se šéfové Yamahy rozhodli: Read by měl vyhrát slabší objemovou kubaturu, tedy získat titul v 125ccm, a Ivy byl naopak nasazen jako jednička pro 250 ccm.
Brzy se ale ukázalo a třeba Sachsenring to plně potvrdil: Malému Billu Ivymu sedí motocykl o objemu 125 ccm daleko lépe než 250-ka. Úvodní závod 125-tek byl jasnou dominancí obou továrních jezdců Yamahy, kdy s vodou chlazeným čtyřválcovým dvoutaktem vyhrál dle taktických příkazů japonské továrny Read před Ivym.
Ve «čtvrtlitrech» vedl do poloviny závodu Phil Read před stájovým kolegou Billem Ivym. Ovšem Readovi se začal přehřívat motocykl a tak zajel do boxů doplnit vodu. Po dvou dalších kolech už ale byl Read těsně za vedoucím Ivym, a brzy ho také předjel. V předposledním kole se malý Bill Ivy dostal na špici a nakonec dle pokynů stájové režie závod o tehdy hodně minimálních 0,1 sekundy vyhrál jako triumfující vítěz, druhý projel cílem Phil Read, ačkoliv tento den mohl slavit klidně double.
O týden později v Brně ale už domluvy přestaly platit: Phil Read vyhrál na Masarykově okruhu oba závody a hodně zklamaný Ivy jen trpce prohlásil: „Nechápu, proč Phil nedodržuje naši úmluvu, já ho nechám vyhrát titul v 125-kách - takže proč se chová tak špatně?“. Readova odpověď byla celkem tvrdá: „Aspoň je vidět, kdo z nás dvou je lepším jezdcem. Pokud si myslí Bill, že je to on, tak mě má porazit".
A válka mezi dvěma továrními piloty Yamahy byla vyhlášena!
Při finále v Monze se tedy mělo rozhodnout o titulu mistra světa 250-tek: Vítězství v závodě znamenalo pro jednoho z obou velkých rivalů titul mistra světa. Bill Ivy a Phil Read spolu nepromluvili ani slovo, jejich boxy byly umístěny daleko od sebe. Ačkoliv jeli pod stejnou vlajkovou lodí, tak by si mezi sebou nevyměnili ani jeden malý šroubek, a jelikož na konci sezóny už bylo náhradních dílů hodně málo a některé už prostě chyběly, tak došlo k momentům, kdy by si jako tovární kolegové měli pomoci, což se ale nestalo. Ivy třeba potřeboval čtyři speciální zapalovací svíčky, ale už mu zbývaly jen tři. Takže musel jet s jednou cizí, a motor jeho Yamahy tak nepodával plně hodnotný výkon. Přesto bojoval Bill jako lev - a prohrál! Po závodě jen smutně prohlásil: „Phil mně ukradl titul mistra světa. To kdybych věděl dopředu, tak...“
A pak že se historie neopakuje. Stěnu v boxu továrního týmu Yamahy jsme už zažili, ještě v dobré paměti máme loňskou sezónu a její nevydařený závěr mezi mistrem světa Lorenzem a vice-mistrem Rossim: Uvidíme, co přinese sezóna 2017 v podání devítinásobného mistra světa Valentina Rossiho a nebezpečně rychlého nováčka Mavericka Vinalese.
- Přidat komentář 1
- Publikováno: 17.12.2016
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
Promo
